Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Festival Ostrava Kamera Oko 2023: Dívat se na svět čočkou objektivu je výsostné umění

Festival Ostrava Kamera Oko 2023: Dívat se na svět čočkou objektivu je výsostné umění

21.11.2023 Atd.

Jubilejní filmová přehlídka Ostrava Kamera Oko nabídla ostravskému publiku nový pohled na filmová díla optikou filmové kamery. Festival, který uctívá a oslavuje kameramanské řemeslo, opět splnil očekávání náročného filmového publika. Představil to nejzajímavější a nejortodoxnější z kameramanského umění a mezinárodní porota vybrala řemeslně nejkvalitnější snímek ve svém žánru.

Zvětšit obrázek

Jacek Petrycki během diskuse na Ostrava Kamera Oko.
Foto: Martin Šenkypl

Patnáctý ročník úzce profilované filmové soutěže a přehlídky kameramansky výrazných filmů proběhl letos v opožděném, listopadovém termínu. Jubilejní ročník rozvíjel a potvrzoval nastolené principy a snahy organizátorů festivalu, kterými jsou ředitelka festivalu Gabriela Knýblová a hlavní dramaturg festivalu Jakub Felcman.

Cílem organizace je konfrontovat diváky s novými kameramanskými postupy a prezentovat filmová díla s výrazným vizuální zpracováním. Festival i přes svůj poměrně zralý věk je pořád jaksi elitním a komorním v tom smyslu, že ho navštěvuje menší, za to oddanější skupina návštěvníků, očekávající velké a náročné filmové opusy, které z hlavní části formuje oko kameramanky či kameramana.

Jakub Felcman. (Foto: Martin Šenkypl)

Nedílnou součástí ostravského filmového festivalu je účast významných hostů ve svém oboru, tedy kameramanek a kameramanů, a také unikátní pomyslný vrchol festivalu, audiovizuální noc. Pro úplnost dodejme, že se jedná o koncerty progresivních, povětšinou menšinových hudebních žánrů, které doprovází vizuální doprovod v podobě projekcí a světelných efektů.

Letos byl přizván významný polský kameraman Jacek Petrycki, který rovněž vedl svou kameramanskou masterclass. Tento matador, který spolupracoval například s Krzysztofem Kieślowským a dalšími, ve svém hodinu a půl trvajícím výstupu promluvil o způsobech, jak přirozeně a účelně propojit hraný film s archivním dokumentárním materiálem. Všechny své teze a inovátorské postupy demonstroval na ukázkách z filmu Černý čtvrtek (2011), který vytvořil s režisérem Antonim Krausem. Svůj výstup měl Petrycki připravený do posledního detailu a bylo tak znát, že jako profesionál nenechává nic náhodě a pracuje vždy s řádnou přípravou.

Tomáš Slunský. (Foto: Martin Šenkypl

Filmový program byl sestaven dílčími dramaturgy, kteří také výběr svých filmů uvedli v širším kontextu před samotným promítáním. Jedním z nových dramaturgů je v pražsko-ostravském organizačním týmu i domácí člen Tomáš Slunský. Ten se výrazně zapsal do povědomí svou agilní činností v ostravském kulturním prostředí, zásluhu má mimo jiné na založení filmového klubu v kulturním centru Provoz.

Program nabízel novinky z české, ale hlavně ze světové filmové produkce. Často se jednalo o naprosté novinky, a to většinou z mezinárodních koprodukcí. Mezi výrazné kameramanské počiny se řadil film Lidská vlna 3 (2023) režiséra Eduardo Williamse. Tento dvě u půl hodiny trvající opus boural všechny hranice, které divák do té doby mohl mít o filmové kameře. Argentinský experimentální film byl točen kamerou se záběrem 360 stupňů. Sledovat obraz bylo stejně náročné a dobrodružné, jako se zmítat ve střípcích postav a dialogů, které se nořily a zanikaly mimo záběry. Filmové fanoušky tento snímek uzemnil závěrečnou katarzí, kdy v posledních záběrec kameraman odhodil svou kameru a snímal její pád do vzdálených polí od filmové lokace.

Kino Etáž. (Foto: Martin Šenkypl)

Páteční a sobotní pozdní večer patřil audiovizuální tvorbě. V galerii pro současné umění Plato Bauhaus probíhaly dva večery pod záštitou dvou rozličných kurátorů. Páteční večer byl v dramaturgické péči Nely Klajbanové (mimo jiné dramaturgyně olomouckého PAFu a zakladatelky literární přehlídky LITR). Klajbanová přizvala spřízněné umělce Ester Grohovovou (expandcollapse), Jonatána Patričáka (Isama Zing) a Elišku Kociánovou (Ae Ore), kteří připravili projekt Ignition přímo pro prostory Plata. Ambientně pojatý páteční večer návštěvníky vyzval k meditativní hře světel a hudby.

O poznání energičtější byl večer následující, dramaturgicky připravený Ondřejem Lasákem (mimo jiné zakladatel labelu Genot Centre). Opět v Platu, po nepříjemných zvukových komplikacích, které znehodnotily výstup amerického dua MSHR, zazářil rakouský producent Jung an tagen. Matematicky přesný hudební jazyk tvořený kódy a maticemi narušoval výstředními, vysokofrekvenčními pasážemi. O nádherný vizuál se postaral Rainer Kohlberger. Taneční závěr večera obstarala umělkyně s dvojznačným pseudonymem Evil Medvěd.

Evil Medvěd. (Foto: Martin Šenkypl)

Letošní ročník, který se konal opět v několika ostravských kinech a prostorách, potvrdil svou profesionalitu a žánrovou otevřenost. Krásné komorní kino Etáž bylo na prodloužený víkend útočištěm náročných filmových diváků i místem, kde usedla mezinárodní porota, sestavená ze zkušených kameramanů.

Otevírá se nakonec pouze zásadní otázka pro místní rezidenty – proč kino v srdci Vítkovic, s naprosto nadstandardním zvukem, funguje pouze jednou za rok při příležitosti festivalové přehlídky? Opravdu se nenajde schopný a vizionářský provozovatel moderního a plně připraveného kinosálu?

Martin Šenkypl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.