Nově vzniklé Divadlo Koktejl zdařile oživuje literární předlohu Románu pro ženy a baví diváky po celé republice

Režisér Jakub Vašek, který se zároveň ujal několika vedlejších rolí, sází na známá jména a odvážně dává dohromady herecké osobnosti z různých divadel. Do hlavní role Olivera přizval Martina Krause, aby zajistil inscenaci zvučné jméno. Martin Kraus ukazuje, že mu divadlo velmi sedí a role, která se do pamětí zaryla především díky Markovi Vašutovi, drží pevně ve svých hereckých rukou. Jeho Oliver je výrazně vtipný, nebojí se improvizace a drží si celou dobu příjemně sebevědomý charakter.

Z inscenace Román pro ženy. (Foto: Divadlo Koktejl)

Humornou laťku udržuje především sám Jakub Vašek, který představuje škálu nápadníků hlavní hrdinky Laury. Jakub Vašek využívá klasické stereotypy Vieweghových postav a dokáže je precizně zahrát na hranici směšnosti, kterou však vždy respektuje. Každá jeho další etuda je již diváky očekávaná s přívalem vtipných situací.

Trojlístek mužského obsazení doplňuje Gustav Řezníček, který působí v Městském divadle Zlín. Pan Žemla, náhodný cestující metrem nebo lascivní balič v baru, všechny podoby zlínského herce jsou velmi osobité a diváky jsou velmi pozitivně přijímány.

Z inscenace Román pro ženy. (Foto: Divadlo Koktejl)

Příběhem provází hlavní hrdinka Laura, dvacetiletá mladá slečna hledající pravou lásku. Ve své naivitě hledá i tam, kde jsou slepé uličky, avšak ty jsou jakousi kostrou Lauřiných milostných peripetií. Do role Laury obsadil Jakub Vašek sympatickou herečku Annu Randárovou, která mimo jiné hostuje ve zmíněném Městském divadle Zlín. Anna Randárová coby Laura částečně vypráví svůj milostný román a částečně jej prožívá. Tento krok považuji za příjemný oslí můstek mezi literární předlohou a hranou inscenací. Jediné úskalí vidím ve zkušenostech mladé herečky. Její přednes je do jisté míry naivní a odráží věk ústřední postavy, po dvou a půl hodinách je to však už malinko jednolité a předvídatelné. Postava Laury nabízí mnoho vrstev, a proto je škoda, že v této časové dotaci nevytěžili tvůrci z hlavní postavy více.

Podobně je tomu u její kamarádky Ingrid (Jessica Bechyňová) avšak opačným směrem. Repliky rozverné Ingrid jsou vtipné a peprné a Jessica Bechyňová je umí příjemně načasovat. Avšak její excentrické výpady s otravným dupáním kozaček po čase nepřináší nic nového a potenciál této postavy tak končí u jednotvárného oblečení po vzoru prostitutky z Pretty Woman a neustálého sprostého slovníku.

Z inscenace Román pro ženy. (Foto: Divadlo Koktejl)

Dámské zastoupení završuje Ivana Jirešová v roli Jany, matky Laury. Jana je světoběžnice hledající lásku na různých kontinentech, elegantní překladatelka a také bývalá manželka Olivera, tedy v toto případě spíše Pažouta. Ivana Jirešová svou roli hraje precizně, nebere hlavní prostor Anně Radnadárové, ani Martinu Krausovi, své místo zde má jasně vymezené a příjemně si je krade tak akorát pro sebe. Nicméně, její postava sice oplývá elegancí a noblesou, ale jakoby ztrácela humor. V kontrastu s energií, kterou do představení vnášejí muži, ta ženská jakoby vše tlumila do zbytečně vážného tónu.

Scéna inscenace je plně funkční. Bílé zástěny s prázdnými policemi, uprostřed postel s plyšáky, kulatý stolek se třemi židlemi a sedací pytel. Zde bych se také přimlouvala za trochu více estetiky či dekorací, pořád se pohybujeme v bytě dvou elegantních žen nebo v hotelových pokojích, které nejsou sterilní.

Představení má dlouhou stopáž. V divadle strávíte včetně přestávky tři hodiny, na což jsme zvyklí spíše u shakespearovských kusů. Zde je tomu malinko na škodu. I když je text notně upraven, stále bych se obešla bez některých části inscenace. Možná by zde neuškodil dramaturg coby opozice k režii. Ovšem abych byla spravedlivá, jedná se o velmi zdařilou adaptaci. Je znát, že nad každou scénou se přemýšlelo a jednotlivé etudy mají hladkou návaznost. Inscenace ani přes svou délku nenudí a i přes všeobecnou znalost knihy či filmu stále baví, a to především inovacemi, které režie Jakuba Vaška přináší.

*

Román pro ženy. Autor knižní předlohy: Michal Viewegh, divadelní adaptace a režie: Jakub Vašek. Hudba: Peter Gábor ml.  Scéna: Jaroslav Pszczolka. Kostýmy: Tereza Pobudová. Recenze je psaná z reprízy inscenace uvedené 17. dubna 2024 na Scéně Vlast ve Frýdku-Místku.