Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Koncert ke 30. výročí havířovské Euthanasie v karvinském Hard Cafe potvrdil výjimečnost této kapely

Koncert ke 30. výročí havířovské Euthanasie v karvinském Hard Cafe potvrdil výjimečnost této kapely

16.11.2024 19:46 Hudba

Kapela Euthanasia oslavila v pátek 15. listopadu 2024 v karvinském klubu Hard Cafe 30. výročí své existence. Během dvou hodin předvedla průřez celou svou tvorbou od prvního dema až po poslední album. Celý večer se nesl ve znamení kvalitní metalové hudby, role předskokanů se zhostily kapely Carpatia Castle z Mostu a Colosalist z Ostravy.

Zvětšit obrázek

Z koncertu kapely Euthanasia v karvinském Hard Cafe.
Foto: Jiří Olszar, irockshock.net

Večer otevřela kapela Carpatia Castle z velmi vzdáleného Mostu. Kapela vyrážela do Karviné v šest hodin ráno a je tedy obdivuhodné, že celá koncert zvládla opravdu dobře. Během 45 minut předvedla strhující výkon a hned na úvod roztančila publikum.

Hudba Carpatia Castle je sice označovaná jako gothic rock, ale já v ní slyším i vlivy gothic metalu, folk metalu, keltského rocku i folkloru. Kapela nezapře inspiraci středověkem. Během jejich koncertu zazněly písně Carpatia, Bohemia, Kat Mydlář aj. Zavěrečné písně Hejsek a Jsme to my pěkně rozpáradily a roztančily publikum.

Zpěvačka Carpatia Castle Veronika Dubníčková. (Foto: Jiří Olszar, irockshock.net)

Zpěvačka Veronika Dubníčková i přes určitou zdravotní indispozici předvedla kvalitní a strhující výkon. I přes všechna tato pozitiva jsem bohužel zaznamenal problémy se zvukem na počátku vystoupení. Něco občas zaskřípalo a nebylo to vůbec příjemné. Přesto se zvukařům již během koncertu kapely Carpatia Castle podařilo zvuk vyladit a vyčistit. Takže dál už koncert probíhal bez těchto problémů.

*

Ve 20:15 přišla na pódium ostravská kapela Colosalist, která je na scéně už déle než deset let. Frontmanem tohoto hudebního uskupení je jeden z původních zakladatelů legendární metalové kapely Silent Stream Of Godless Elegy. Kytarista a zpěvák Petr Staněk svým způsobem navazuje na původní tvorbu Silentů z let 1996 až 2001.

Petr Staněk z Colosalist. (Foto: Jiří Olszar, irockshock.net)

Z koncertu Colosalist vanul duch původního doom metalu s mrazením po celém těle. Koncertu vévodil kvalitní zvuk a tajemná atmosféra, jež mi připomněla jednu knihu s hororovou tématikou od australské spisovatelky Darcy Coates, kterou jsem v těchto dnech dočetl.

Kapela zahrála i staré pecky z prvních alb od Silentů, například Ugly Jewel nebo Shadow a další skladby. Publikum okamžitě reagovalo bouřlivým jásotem a potleskem. Petr Staněk představil v Karviné i několik zcela nových skladeb a avizoval nahravání nového alba Colosalist, kterého se dočkáme v přištím roce. Kapela hrála hodinu a několikrát přidávala. Publikum ji nechtělo vůbec pustit z pódia. A já se tomu nedivím. Byl to opravdu vyjímečný koncert. Jeden z těch nezpomenutelných.

*

Závěr patřil mistrům, tedy kapele Euthanasia, která rozhodně nepatří pouze do žánrové škatulky doom metal, což ostatně potvrdil i zakladatel a samotný frontman kapely Robert Kyselica znamý v metalovém světě pod přezdívkou Sikki. Ten během koncertu ukázal, že od počátku jim byla žánrová škatulka doom metal velmi těsná, že oni sami byli vždy spíše melodici.

Euthanasia. V popředí frontman Sikki. (Foto: Jiří Olszar, irockshock.net)

Kapela otevřela svůj koncert písní Peklo na zemi z prvního dema z roku 1994. Píseň o lidech, kteří vládnou a stále chtějí války a peklo na zemi, jakoby za těch třicet let vůbec nezestárla. Naopak je stále aktuální i v této podivné a šílené době.

Nasledovala píseň Dance of Grave z prvního alba Thoughts on Living, které vyšlo v roce 1999. Celou dramaturgii jejich užasného koncertu hrávě zvládl frontman, byskytarista a zpěvak Sikki, který na pódium postupně během dvouhodinového vystoupení pozval a představil některé bývalé členy Euthanasie.

Euthanasia. (Foto: Jiří Olszar, irockshock.net)

Mezi prvními hosty byl kytarista Yabback-Žabák, který dnes působí v další havířovské kapele Antigod. Nebo kytarista Franta i Petr Šmukař zvaný také Pedy, který se během koncertu představil nejprve jako skvělý baskytarista a poté přešel na kytaru, což bylo ještě působivější. Pedy dnes působí v grindcorové kapele Kožis. Další písně postupně představil Sikki, například White Lies a Identity z alba Requiem: Songs For… z roku 2004. Kapela se postupně propracovala až k poslednímu albu IV, které vyšlo v roce 2011. Koncert skončil až půlnoci.

Euthanasia. (Foto: Jiří Olszar, irockshock.net)

Co dodat na závěr? Za prvé, místo. Hard Cafe je opravdu velmi zvláštní klub. Lidé jsou zde úplně všude kolem pódia a z pódia je vidět také uplně všude. Tedy žádná nudle, kde se lidé na sebe tlačí a jsou otrávení z toho, že třeba vůbec nevidí svou oblíbenou kapelu na pódiu.

Za druhé, atmosféra. Ta byla vynikající. Před pódiem se zvedal les rukou jako na nějakém velkém festivalu. Vládla zde opravdova radost z kvalitní metalové hudby, která nezná mezí. Jakoby ty dvě hodiny výročního koncertu neměly záčátek ani konec.

Za třetí, Euthanasia. Ta je vskutku jedinečná. Což dokazují bohaté aranže, kvalitní zvuk a prvky řady hudebních stylů, které lze v jejich tvorbě slyšet, tedy například doom metal, folk metal, progresivní metal, gothic metal, ale i progresivní rock a prvky folkloru. Kapela svou hudbu dělá srdcem, a je to znát. Dotýká se nás někde pod kůži a vyvolává chvění, které je věčné jako každá existence ve vesmíru.

David Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.