Organizátoři alternativního hudebního festivalu Břeh: Nejde jen o hudbu, ale také o extrémní felení

Jak byste představili koncept Břehu?

Jan: Už od prvního ročníku se snažíme o žánrově co možná nejrozmanitější zastoupení. Chceme návštěvníkům nabídnout od všeho něco. Náš výběr umělců se odráží od toho, co má každý z organizačního týmu rád jako jednotlivec. Někdo přináší hardcore věci, někdo zase elektroniku a rap nebo shoegaze, ale vždycky se to nakonec schází do zajímavého celku. Ty žánrové „extrémy“ v line-upu jsou spíše výběrem jednotlivců než kolektivu.

Nela: Koncept Břehu jde popsat skrze to, že jsme parta úplně rozdílných lidí s odlišným hudebním vkusem. Zároveň fungujeme jako kamarádi a dáme na vzájemná doporučení a hudební tipy, což se odráží právě v line-upu. Každý si tam dá to svoje, ale dohromady to moc hezky funguje.

Tomáš: Je to dost osobní. Jednou z point festivalu je ukázat příznivcům jednotlivých žánrů věci z jiných sfér. To se přesně stává i mně. Některé věci z loňských ročníků jsem třeba při společném skládání programu neznal a jejich živák mě nakonec absolutně odpálil. Takže doufám, že tohle zažívají i jiní návštěvníci festivalu.

Řekli byste tedy, že váš line-up funguje na vzájemné důvěře?

Nela: Určitě. Navzájem si důvěřujeme ve výběru umělců. Další klíčové slovo by bylo určitě objevování. Na dramaturgických schůzkách během roku si navzájem dáváme tipy a navzájem objevujeme kapely a projekty. Přejeme si, aby návštěvníci stejně jako my objevovali a otevřeli se dalším žánrům a projektům, které by si sami nepustili do sluchátek.

Jak se stalo, že se sešla taková skupina lidí?

Tomáš: My jako kolektiv všichni máme moc rádi hudbu, ale každý jsme přišli z jiných koutů. Určitě je to tímhle místem, kde se festival koná, Provoz nás všechny spojil. Je to místo pro setkávání vyznavačů alternativní kultury. Tak jsme se tu sešli, protože přirozeně vyhledáváme alternativní způsob života, hudbu, umění, tedy všechno, co Provoz nabízí. Sám si nás přitáhl. Na dění v Provozu se podílí samozřejmě více lidí, ale nás pět se tu sešlo díky tomu, že chceme dělat koncerty.

Martin: I line-up Břehu svou rozmanitostí dost vystihuje rozmanitost Provozu jako takového. Scéna, která není zaměřená jedním směrem.

Jan: V tom hudebním týmu je to tak, že někteří pocházejí čistě z DIY scény – Martin a Tomáš. A třeba já takový vůbec nejsem. A i v tom je to rozmanité.

Letos to bude už třetí ročník Břehu. Hýbalo se s konceptem akce nebo s personálním složením organizačního týmu?

Tomáš: Vůbec ne. Držíme spolu od začátku, od doby, co jsme to vymysleli. Letos do našeho týmu jen přibyl Martin.

Nela: Martin přibyl do core týmu, ale byl tu vždycky. Je dlouhodobě na Provoze a vždycky se vším pomáhal. Takže jeho podíl není úplná novinka.

Jan: Prostě OG.

Tomáš: Ještě máme kolem sebe lidi, co různě výpomáhají, třeba na vstupech. Ale core je pořád stejný. Honza, Linda, Nelča, já a nakonec Martin, který se věnuje spíše produkční práci a zázemí.

Martin: Já se letos ještě spíše rozkoukávám a učím.

Co mi přijde, že se od minulých ročníků změnilo, je propagace. Letos je velmi zajímavý vizuál celého festivalu. Můžete mi o tom něco říct?

Nela: Grafický design nám od prvního ročníku dělá Dominika Goralská, letos jsme se do toho jen víc pustili. Řekli jsme si, že na vizuálu chceme vědomě pracovat a nenechat ho náhodě, nějak se stylizovat a komunikovat lidem, co od festivalu můžou čekat už jen skrz vizuální stránku. Chceme, ať je znát, že jde o kamarádské prostředí, o nic extrémně seriózního. Jde o to, aby se všichni během Břehu cítili dobře. Stačí přijít na hudbu a užijí si tady ten den. Na to cílí také doprovodný program, je to celé o společném felení. Nejde jen o tu hudbu, ale také být společně venku, dát si veganské jídlo a strávit spolu čas. Takže asi proto i ten Instagram a komunikace ven, aby šlo cítit, o co jde.

Břeh je jednodenní festival s hutným line-upem. Nebojíte se toho, že by mohli být návštevníci přehlcení? Není toho moc?

Jan: Já se toho upřímně nebojím, protože je každý koncert úplně jiný. A pak je těžké se přehltit.

Nela: To je dost tradiční postup, i při jiných vícedenních festivalech. Každý den nadupaný line-up mnoha projektů.

Jan: I mimo Břeh se nám občas stane, že máme za večer třeba čtyři koncerty…

Tomáš: No a to už je skoro půlka festivalu.

Nela: Spíš spoléháme na to, že line-up je tak rozmanitý a kvalitní, že se lidé ani nestihnou unavit a budou čerpat z euforie celé akce.

Představili byste mi jako dramaturgové vaše vybrané umělce a proč jste se pro ně rozhodli?

Jan: Můj první pick, který byl pro mě na jistotu, je DJ Venktovka. Chtěl jsem ho přivést do Ostravy už opravdu dlouho. Jde o výrazné jméno současné scény, je to zábava a dobře to sedí na večerní vibe. Půjde o předposledního interpreta, co bude hrát. Bude to takové vílí posezení s Venktovkou. V podobné fázi plánování jsme s Tomášem řekli, že chceme Manon Meurt.

Tomáš: Manon Meurt znám už hodně dlouho, už zhruba před sedmi lety jsme je pozvali hrát do Futry v Orlové. Vím, že jsou super. Loni jsem je viděl na festivalu Beseda, byli pro mě určitě nejlepší kapelou festivalu. Co se týče kvality hudby, jsou podle mě jedni z nejlepších v ČR. Je to tak silné, procítěné, zároveň promyšlené a dobře zahrané.

Jan: Já jsem je viděl loni v Docku a bylo to opravdu crazy zážitek. Nikdy jsem v klubu neslyšel nic, co by znělo takhle dobře. Alespoň z českých interpretů. Opravdu nikdy.

Tomáš: Mají opravdu světový zvuk.

Jan: Jsou extrémně profi.

Kdo dále na festivalu zahraje?

Tomáš: Jako první v pořadí bude hrát naše kapela Dno. Každý rok zahajuje Břeh nějaká místní grupa. Minulý rok to byly Buchty/Nouze, předloni Tilikum, letos jsem se dovolil, abychom si mohli zahrát my. Hrajeme emo/screamo/hc. Naše první nahrávky byly spíše do crust metalu, v poslední době jsme se vrátili ke kořenům, takže emo hardcore.

Jan: Chora Sfakion, kapela která je hodně mladá, zároveň jde momentálně dost vidět. Pohybují se na předních příčkách Startéru, hitparádě neobjevené hudby na Radiu Wave. Je to taková kvalitní, příjemná věc, ideální na start festivalu.

Tomáš: Jsou mladí, mají fresh zvuk a je to zajímavá věc. Hrají takový soft punk. Je to punkové, noisové, místy shoegaze. Myslím si, že úplně ideální na to se naladit na festivalový den.

Nela: Samo Benko Orchestra je projekt tří hudebníků, kteří zahrají hudbu z debutového alba. Registrovala jsem na sociálních sítích, že vzniká nějaký nový projekt v tomto složení a upoutalo to moji pozornost. Jejich hudbu jsem tehdy ještě neslyšela, ale podle složení kapely mi bylo jasné, že bych se měla začít zajímat. Všichni jsou extrémně talentovaní hudebníci. Po tom co album vyšlo, se nám všechno potvrdilo. Za mě jeden z největších objevů letos.

Jan: Bookli jsme jejich koncert ještě předtím, než jim vyšla deska. Nelča měla jen demo ze studia.

Tomáš: Myslím, že tam je garance, že vás to odpálí. Nejde to říct jinak, ta deska je absolutně skvělá. Fakt.

Jan: Má to takový Flying Lotus vibe, trošku takový matematický jazz. Je to strašně simple a komplexní zároveň. Na živo bude hrát basa, klávesy a bicí, stejně jako na desce. Je to bez vokálů, na desce je jen pár skitů. Je to extrémní tlak a nedá ti to chvilku klidu.

Nela: Další z line-upu je Lloydfears, což je UK rapper, momentálně žijící v Berlíně. Rapuje do experimentálních sound designových beatů, což ho odlišuje od něčeho, co by si člověk představil pod škatulkou UK rap. Na živo jsem ho registrovala pár let zpátky na festivalu Bukolika a jeho live vystoupení hraničí s performancí. Je to temné, naléhavé a dost osobní.

Jan: Je to takové hodně přítomné, jako divák máš pocit, že jsi součástí show. Lloyd během ní hodně chodí mezi publikem. Celá show vyvíjí na posluchače tlak jeho silnou osobností.

Nela: Navážu se svým dalším pickem Nabosoposkle. Naprosto legendární slovenská emo hardcore kapela. Pro mě srdcová záležitost. Měli teď nějaký čas pauzu, naštěstí začali znovu hrát. Mám potřebu už asi u třetího projektu tvrdit, že půjde o silný emoční zážitek, ale u Nabosoposkle se tomu taky nevyhnu. Je to extrémně emoční záležitost. Ve svých textech řeší náročná a tak důležitá témata. Nedá se vyhnout tomu, aby na člověka zapůsobili a nějakým způsobem ho zasáhli.

Tomáš: Zároveň je tam hodně chaotických, rychlejších pasáží. Ale to hlavní téma je jasné.

Nela: A zase extrémně kvalitní hudebníci, každý z členů kapely umí perfektně ovládat svůj nástroj. Basák nám tu předvede šílený věci. Takže i po téhle stránce skvělá záležitost. Pak bych ještě zmínila projekt Mila, noiseový projekt mého kamaráda Adama Križovenského. Ten svůj set zahraje venku. Bude to právě ta část programu, kdy si člověk bude moci venku odpočinout od všeho náročného a chytit nový dech. Adam bude zároveň během dne tetovat. Určitě stojí za to, abyste mrkli na jeho hudbu i umění

Tomáš: Další v programu je Wierdsky, toho bookovala Linda, která tu dneska není.

Nela: Wierdsky zahraje DJ set ještě jako třešničku po Venktovkovi, celý program ještě doťukne do konce. Je hlavně producent, ale ve svých DJ setech se věnuje převážně bootlegovým remixům. Takže si poštvete trochu síly i na afterku, která bude složená z písniček, které určitě znáte, ale jen v provedení, které byste nečekali.

Je Mila jediný koncert, který se na Břehu bude konat mimo interiér baru Nox?

Tomáš: Ne, je nutno zmínit, že dva poslední interpreti z line-upu, DJ Venktovka a Wierdsky, budou v Otvoru v Docku. Nahoře budou koncerty zhruba do desíti hodin. Prostor Otvoru využijeme proto, že tam elektronika funguje daleko lépe, než tady nahoře. Chceme k takovým záležitostem Otvor více využívat. Nelka ho nedávno využila k elektronickému koncertu v produkci Provozu a opravdu tam věci tohoto typu fungují krásně. Takhle jsme to měli uspořádané první rok, letos jsme se rozhodli k tomu vrátit.

Nebojíte se, že se lidé do Otvoru nevejdou?

Tomáš: Trošku se bojíme, každopádně uděláme všechno pro to, aby se tam vešlo co nejvíce lidí. Určitě to stojí za to.

A co doprovodný program?

Tomáš: Bude tu DIY Břeh merch, swap oblečení ve stylu dones něco a odnes si co chceš, vegan občerstvení a tatéři Ivo Škuta a Adam Križovenský. Zapomněl jsem ještě něco?

Nela: Jen to extrémní felení.

Tomáš: No to je to nejlepší. Dobré pivko, dobrá nálada…

Takže zlatý hřeb Břehu bude extrémní felení?

Jan: Asi jo. I my se během organizace na festivalu bavíme, stává se, že někdy až moc dobře… Ale to je to, co mám na tom fesťáku nejradši. Nechceme návštěvníky nutit k tomu, aby byli na každém koncertě každou minutu, ale aby se hlavně měli dobře.

Nela: Já mám na Břehu nejradši, že se tu v jeden den setkají kamarádi z Ostravy, ti co přijedou z jiných měst, i většina lidí z projektů, které tu hrají, jsou kámoši. Takže vlastně vznikne velký sraz interpretů, organizátorů i návštěvníků, kteří se rádi vidí. A pak nezbývá nic jiného, než si společný čas užívat.

Chtěli byste ještě něco dodat?

Nela: Chtěla bych dát ještě extra shout out. S obsahem na Instagram, výzdobou festivalu a celkově s více uměleckými záležitostmi nám pomáhají kamarádky z Fakulty umění Ostravské univerzity. Abychom všechny zásluhy neomezovali jen na dramaturgický tým. Na Břehu spolupracuje více lidí, díky kterým to funguje jako celek. Shout out taky barmanům v baru Nox za to, že tu ten večer zvládnou, protože vím, že je to dost náročné a taky jsou součástí Provozu. A potom díky lidem, kteří mají zájem o hudbu, chtějí objevovat a festival podpořit tím, že dorazí.

Další informace o programu na webu Provoz.net.