Zpátky k sobě, zpátky k hudbě. Frontman kapely Kofe-in Jan Kunze překvapuje novou, téměř sedmiminutovou písní

„Je to píseň, co dýchá společným dechem muzikantů, kteří si sedli do jedné místnosti a začali hrát. Všechno se nahrávalo živě, bez samplů, bez pozlátka – tak, jak to znělo právě v tu chvíli. Syrový lo-fi ambient s prvky psychedelického rocku a folku tu vytváří atmosféru, která nepůsobí jako studiový produkt, ale jako živý organismus. Je to návrat – k sobě, k tomu, z čeho jsem vzešel, k přátelům se kterými jsem hrál, k živému nahrávaní,“ dodává Kunze.

Na písni se podíleli jeho blízcí hudební přátelé – bratr Petr Kunze, Mirek Černý, Jiří Pater, Vita Hlaška a Petr Uvira, dnes spojovaní s kapelami jako Ladě nebo s projekty Davida Kollera, ale všichni propojeni jednou pamětí, jedním příběhem. „Ať hrajeme dneska kdekoliv, pořád jsme jedné krve. To se neztrácí,“ říká Kunze.

Produkce se ujal Petr Uvira (Ladě, Vladivojna La Chia, Marie Puttnerová), mix a koprodukci zajistil Tomáš Neuwerth, známý spoluprací s řadou výrazných českých umělců (Kittchen, Kafka Band nebo Tata Bojs). Výsledkem je zvuk, který se nebojí šumu, neuhlazenosti a momentálního napětí – právě v tom tkví jeho síla.

Píseň doprovází videoklip natočený na hřebenech Krkonoš, který odráží Kunzeho potřebu pohybu, zastavení a tichého pozorování věcí okolo. „Cesty a mezilidská setkání jsou pro mě způsob, jak slyšet, co je pod tím vším hlukem. Hudba je pro mě sdílený čas – a tenhle čas jsme si dali dohromady,“ uzavírá.

Vadí nevadí je venku! Poslechněte si ji na všech streamovacích platformách a na YouTube. Zavřete oči, nechte ji k sobě promluvit. Protože někdy stačí jen být. Hrát. Dýchat. A zpívat si: Vadí – nevadí – stejně jedeme dál.

Zdroj: tisková zpráva