Mezinárodní festival tance a pohybu Move Fest Ostrava odstartoval a po roce opět rezonuje městem

Pětičlenná norská skupina otevřela festival punk-rockovým koncertem Rock Me Baby určeným zejména čerstvě narozeným divákům a jejich rodičům. Alternativní scénu Divadla loutek zaplnily výrazně barevné a lesklé předměty kruhových i jiných tvarů, které byly rozesety po podlaze, zábradlí i stěnách. Hudební koncert byl kromě bicích, elektrických kytar a houslí doprovázen hlasem (zpěvem, mluveným slovem i nejasnými slabikami a zvuky) a pohybem. Ten se skládal například z krátké opakující se rytmické kombinace, stepu ve třpytivě stříbrných podpatcích nebo převalování se dvou účinkujících přes sebe.

Z představení Rock Me Baby. (Foto: Kamil Hauptmann)

Performeři (Geir Hytten, Håkon Sigernes, Øystein Elle, Thomas Hildebrand, Simen I. Vangen) umě pracovali s dětským publikem, pravidelně měnili centra pozornosti, střídali tišší části a méně pohybu s odvázáním se během společné písně. Díky tomu, že všichni diváci museli nechat své boty v šatně, byl každý vítaný přímo na scéně. Ať už v průběhu inscenace, nebo po jejím konci, kdy si (nejen) děti mohly vyzkoušet hudební nástroje nebo se blíže seznámit s šestým, plyšovým členem kapely.

Ze zahájení Move Festu. (Foto: Kamil Hauptmann)

Oficiální zahájení festivalu pak proběhlo v Kulturním centru Provoz, kde byl také uveden taneční film Zenit v maďarsko-slovensko-české koprodukci. Přítomný režisér snímku György Kristóf v následující debatě prozradil, jak žánrová nejednoznačnost způsobuje, že pro filmové festivaly je příliš taneční a pro pohybové festivaly je zase taneční málo.

Přestože anotace láká na dystopické prostředí, příběh filmu je možné univerzálně zasadit do jakékoliv doby. Skupina uprchlých vězňů při cestě za svobodou vytvoří hierarchizovanou komunitu, ve které má téměř každý jasně čitelnou roli. Vůdce a jeho posluhovači, rebelská skupina, obětní beránek. Namísto slov se po celou dobu komunikuje prostřednictvím pohybu v choreografii Slováka Antona Lachkeho, který je plný přímých linií těla a až zuřivého a fyzického vypětí.

Z úvodní filmové projekce. (Foto: Kamil Hauptmann)

Mnoho ze scén, které se do konečného střihu dostaly, jsou však improvizované, kvůli čemuž byl castingový výběr složitější. Díky nepřítomnosti slov se do pozornosti kromě pohybu dostává také hudba zkomponovaná Ábrisem Gryllusem, která využívá zvuky vytvářené pohybem.

V dalších dnech se návštěvníci mohou těšit také na festivalovou cyklojízdu centrem Ostravy, veřejnou intervenci nebo rozpohybovaný piknik. Ať už jste v oblasti tance otevřeni experimentu, nebo se považujete za konzervativního diváka, jistě si na přijdete na své. Festival pokračuje ještě celý týden.