Podivuhodná cesta Emila Hrdličky nabízí velkou dávku dobrodružství, akční zápletku i finální poučení

Jakmile se všichni diváci usadí do prostoru skromné Komůrky, vtrhne do sálu sympaticky natěšený cestovatel Emil. Ihned zapojí do svého příběhu malé diváky a společně s nimi nachází správnou cestu na jeviště. Od počátku je vidět, že Emil bude velmi energický mladík s citem pro dobrodružství, ale že se asi ani nevyhne průšvihům.

Vojtěch Lipina si celý příběh vymyslel, sepsal, sám hraje Emila a navíc v hodinové inscenaci střídá různé techniky herectví, když činoherní schopnosti střídá se stínovým a pohybovým divadlem. Diváky tak baví svými všestrannými dovednostmi, které občas okoření i nečekanou improvizací. Mladí diváci se společně s Emilem vydají napříč několika kontinenty, cestují roztodivnými dopravními prostředky a setkají se s nečekanými nástrahami.

Vojtěch Lipina ve své autorské inscenaci. (Foto: Roman Polášek)

Scénu, jejíž dominantou je bílá clona umístěna mezi dvěma kovovými schůdky, doplňují cestovní suvenýry, které adekvátně evokují Emilovu vášeň. Za plentou se skrývá spousta rekvizit ke stínovému divadlu. Díky této technice se Emil velmi rychle přesouvá z místa Suchá Horní Větev až nad daleký oceán. Díky znalostem přítomných dětí Emil zjišťuje nad jakými městy zrovna letí. Kartonová panoramata jsou hezky provedená a všechna města děti velmi rychle odhalila.

Dětské publikum se Vojtěch Lipina alias Emil Hrdlička nebojí zapojit ani ve chvíli, kdy je zajatý pirátskou ponorkou nebo když potřebuje pomoci najít lyžařské hůlky, aby sjel Mount Everest. Zábavný moment přichází především ve chvíli, kdy děti „uklízejí“ PET lahve směrem k jevišti.

Vojtěch Lipina ve své autorské inscenaci. (Foto: Roman Polášek)

Zábavný příběh Emila Hrdličky je opravdu místy podivuhodný. Absurdní souhry náhod však fungují a dokáží udržet dětskou pozornost po celou dobu. Příběh je místy mnohovrstevnatý, a tak bych doporučovala držet se doporučeného věku. Nicméně po zhlédnutí celého putování zjistíte, že to, co na začátku vypadalo jako zábavná jednohubka, má velmi mnoho promyšlených jednání a point.

Autor se nesnaží za každou cenu tlačit na ekologický přesah, ale z inscenace je jeho smysl velmi dobře cítit. Také samotná „coelhovská“ pointa doputuje v příjemném nenásilném tónu. Je vidět, že na tvorbě si Vojtěch Lipina dal velmi záležet. Před pohybovou aktivitou nelze jinak než smeknout, ale nelze ani přehlédnout, že celkové tempo ještě bude chtít malinko uhladit.

Vojtěch Lipina ve své autorské inscenaci. (Foto: Roman Polášek)

Promyšlená Podivuhodná cesta Emila Hrdličky diváky zavede do různých koutů světa. Vojtěch Lipina hraje nejen samotného Emila, ale zhostí se také dalších postav. Kapitán Nemo, Sněžný muž či náčelník indiánského kmene jsou důležitými mentory na cestě za poznáním a hledáním pokladu. Za pomocí kapitánské čapky, indiánské čelenky či bílého chlupatého kožichu se Vojtěch promění v další postavy. Emila v tu chvíli převezme malá loutka velmi se podobající postavičce Woodyho z Příběhu hraček.

Podivuhodná cesta Emila Hrdličky. (Foto: Roman Polášek)

Podivuhodná cesta Emila Hrdličky je velmi příjemnou a výpravnou „pohádkou“ pro děti i dospělé. Z Komůrky se tak děti mohou vydat na odvážnou cestu společně se sympatickým Emilem a podpořit svou vlastní fantazii.

*

Podivuhodná cesta Emila Hrdličky. Autor, dramaturgie, režie, scéna a kostýmy Vojtěch Lipina. Hudba Michal Sedláček. Recenze je psaná z premiéry uvedené v sobotu 11. října 2025 v Komůrce, malé scéně Komorní scény Aréna v Ostravě.