Podoba věcí: Moderní, jiskřivá a sexy inscenace potvrzuje velký potenciál mladého souboru NDM
19.10.2025 10:12 Evelína Vaněk Síčová Divadlo Recenze
Komorní prostor ostravské Dvanáctky zažil v sobotu večer další činoherní premiéru. Generačně různorodé publikum, které se jí zúčastnilo, bylo svědkem skutečného divadelního tsunami. Vynikající režie zhmotnila dokonalé herectví s podmanivou hudbou v domyšlených kulisách. Podoba věcí v režii Josefa Doležala je chutná moderní konverzační jednohubka, jejíž chuť ve vás ještě dlouho bude rezonovat.
Alois Bartoň a Sára Erlebachová v inscenaci Podoba věcí.
Foto Martin Kusyn
Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě navazuje na úspěšné sezony pod vedením činoherního šéfa Vojtěcha Štěpánka. Při pohledu na nové vizuální tablo vedení a hereckého souboru činohry mi nejde si nevšimnout postupné, ale velmi citelné proměny. Činohra NDM se vždy mohla opřít o kvalitní výběr hereckých jmen, nejinak tomu je i nyní, avšak vedle zvučných bardů se objevuje nemalé množství mladých tváří.
Neil LaBute a jeho Podoba věci je přesně tím odvážným titulem, která nabízí prostor pro „omladinu“. Moderní, vulgární, odhalující hra není žádné poupě v rozpuku. Svou londýnskou premiéru si odbyla v roce 2001 v režii samotného autora. O dva roky později ve stejném hereckém složení vznikl také stejnojmenný film (v originále The Shape of Things). Na českých jevištích se inscenaci také velmi dobře daří a odezva je vždy velmi kladná. Očekávání tak bylo nemalé i v případě aktuální premiéry ve Dvanáctce.

Z inscenace Podoba věcí. (Foto: Martin Kusyn)
Režisérem inscenace je Josef Doležal. Jméno vám může znít povědomě a není divu. Podepsán je také pod nedávnou úspěšnou premiéru Agnetha volá S.O.S. Jak již kolega Aleš Honus poznamenal v její recenzi, Josef Doležal si velmi dobře umí vybrat správné herecké typy. V případě Podoby věcí to vypadá, že si vybral hned všechna čtyři esa z balíčku karet. Sára Erlebachová, Alois Bartoň, Magdaléna Kubatková a Robert Finta. Rozmanité osobnosti, herecky i vizuálně, Josef Doležal režijně pojal tak svědomitě, že každý z herců dostává možnost přesvědčivě vykreslit svou postavu a ruku v ruce představit své herecké možnosti a kvality.
Pro Sáru Erlebachovou a Roberta Fintu se nejedná o žádný herecký debut, avšak Alois Bartoň s Magdalénou Kubatkovou si zde sáhli na větší roli. Nezainteresovaný divák nepozná rozdíl. Všichni čtyři herci hrají v dokonalé symbióze, nikdo nestrhává pozornost na sebe, nýbrž reagují na sebe soustředěně, a přesto přirozeně. Velmi věrohodné vyobrazení všech postav činí z představení sociální sondu do života mladých studentů. Doslova si pohrávají se svými charaktery, dávají prostor humoru, cynismu, ironii i průchodu emocí.

Sára Erlebachová a Alois Bartoň. (Foto: Martin Kusyn)
Evelyn (Sára Erlebachová) je mladá umělkyně, studentka, která pracuje na závěrečném studentském projektu. Setkává se s nesmělým Adamem (Alois Bartoň), jehož svede a postupně jej začne měnit k obrazu svému. Z počátku nepříliš atraktivní Adam se tak proměňuje v charismatického upraveného muže. Protipólem je pár Jenny a Phillip (Magdaléna Kubatková a Robert Finta). Sebevědomý, místy až arogantní Phillip svého kamaráda Adama doslova šikanuje, dělá si z něj legraci a popichuje ho. Adam s vidinou, že má kamaráda, tyto narážky přehlíží. Jenny, Phillipova snoubenka, se také pohybuje na hranici submisivního jedince.
Vliv Evelyn na Adama se postupně rozšiřuje i na druhý pár, který je Adamovou změnou následně ovlivněn. Vztah dostává zásadní ránu v podobě nevěry Jenny a Adama. Postupná proměna s sebou však nese nelehká rozhodnutí, pochybnosti a popírání vlastního já. To, co zpočátku vypadá jako pozitivní vliv ženy na muže, se ukazuje jako cílená manipulace bez ohledu na osobnost člověka. Hra Neila Labutea je tak i po víc jak dvaceti letech neustále aktuální, možná v dnešní době všech druhů sociálních sítí ještě aktuálnější a důraznější.

Sára Erlebachová a Magdaléna Kubatková. (Foto: Martin Kusyn)
Jiskrnou inscenaci doplňují další složky tvůrčího týmu. Velmi sugestivní je hudební složka Jiřího Trtíka. Podmanivé klavírní skladby inscenaci nezastiňují, a přesto jí dodávají velmi intenzivní atmosféru. Podobně se chová i scéna Pavly Kamanové. Přepažení scény několika stěnami, postel, socha, moderní židle, hasičský přístroj, stojan na mobil s kruhovým světlem a visící mikrofon. Scéna, která podporuje děj bez toho, aniž by na sebe strhávala zbytečnou pozornost, autenticky dokresluje podobu studentského pokoje, galerie a díky projekcím třeba i chodbu nemocnice.

Alois Bartoň a Robert Finta. (Foto: Martin Kusyn)
Premiéru inscenace Podoba věcí už nestihnete, ale nenechte si ujít jakoukoli reprízu představení, které je doslova přehlídkou mladého hereckého potenciálu. Alois Bartoň vás svými gesty, mimikou a lehkou improvizací doslova okouzlí. Sáře Erlebachové její experiment prominete pod sílou uhrančivého pohledu a sebevědomého projevu. Robert Finta vás pobaví svým ztvárněním mačistického frajírka a Magdaléna Kubatková zjemní inscenaci minimalistickým projevem a jemnou gestikulací.
Režisér Josef Doležal v dramaturgickém tandemu s Pavlem Gejgušem vybrousili překlad Petry Hanákové do dokonalosti a o inscenaci Podoba věci nelze mluvit jinak než v superlativech.
*
Podoba věcí. Autor Neil LaBute. Režie Josef Doležal. Dramaturgie Pavel Gejguš. Překlad Petra Hanáková. Scéna a kostýmy Pavla Kamanová. Hudba Jiří Trtík. Recenze je psaná z premiéry uvedené v Národním divadle moravskoslezském na scéně Divadla 12 v sobotu 18. října 2025.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.