Illegal Illusion mají album Night Rivers a Jiří Bialík říká: Při nahrávání novinky jsme změnili přístup

Od vydání vašeho posledního alba Dried Blood Syndrome uplynulo už šest let. Proč vydání novinky Night Rivers trvalo tak dlouho?

Šest let? No asi jo, máš pravdu. U nás je taková doba už asi standard, asi to už nejde jinak. Možná nejsme tak dobří, abychom poznali, zda už je nový materiál dostatečně zralý na vydání a jestli ty písně dostaly zvuk, jaký potřebují. Pracujeme metodou pokusů a omylů, což trvá strašně dlouho.

Takže není problém v tom, že by nepřicházely nápady na nové písně, ale v tom, že jste perfekcionisté a největší čas zabere to, než ty písně dostanou tvar, se kterým jste spokojení, a materiál uzraje tak, aby mohl být nahrán?

Ano, a možná bych to řekl ještě jinak My jsme totiž kapela, která vždycky dělala country písničky a snažila se z toho udělat metal (smích). Takže to vždycky dřelo a trvalo, než jsme z toho něco vymlátili.

Těmi country písničkami jsi mě teď docela pobavil. Ale beru to s rezervou, asi jsi měl na mysli fakt, že nové věci skládáš na akustickou kytaru, je to tak?

No, ono je to trošku složitější, já je skládám na elektrickou kytaru, kterou mám od šestnácti let, ale ona už jako elektrická kytara nefunguje a hraju to na ni nasucho – jsme tak na sebe zvyklí (smích)…

Byla práce na aktuálním albu v něčem jiná než na těch předešlých?

Ano, my jsme se tentokrát rozhodli udělat to trochu jinak, než bývalo našim zvykem. Do demosnímků dodělal Bota (bubeník, pozn. red.) bicí, které, jak sám tvrdí, postavil na zpěvu. A jsou opravdu jiné, než jsme u něj zvyklí. Další velká změna byla, že jsme chtěli znát názor zvenčí na to, co jsme nahráli, a zajímalo nás, co by s tím kdo uměl udělat. Takže – producent. Volby padla na Jakuba Hribíka ze studia Pulp. Jeli jsme na týden do Bratislavy. Kubo nám do toho hodil vidle tak, že jsme pracovali s různým laděním, aby to vyhovovalo zpěvové lince. Další moment byl jeho pohled na album, kdy jsme po prvním dni produkčních prací uvažovali, jestli nepojedeme domů. Nakonec jsme se rozhodli, že to riskneme a jsme za to rádi. Kubo z nás vymáčknul maximum a posunul nás z pozice, kde nám sice bylo dobře, ale kde už jsme nějaký čas přešlapovali na místě.

Já když to nové album poslouchám, tak mám pocit, že je nejvíce přímočaré a nejvíce písničkové. Souhlasíš?

Ano, asi je to i z toho důvodu, který jsem teď zmiňoval. Producent Kubo nám mimo jiné doporučoval, aby se ty nové písně co nejvíce točily kolem zpěvu, což je docela sranda, protože já zpívat vůbec neumím (smích)… Lidé mi říkají, že řvu, jako bych vylízal popelník… Přesto jsme dali na jeho radu a trvalo docela dlouho, než se s tím kapela sžila a než se to nazpívalo tak, aby písničky fungovaly. Díky tomuto přístupu jsme některé skladby nakonec nepoužili. Možná i proto si myslím, že to album docela dobře funguje. No, snažil jsem se celé album opravdu nazpívat – mně to moje řvaní už fakt štvalo.

Je docela zajímavé, když frontman kapely po třiceti letech fungování řekne, že neumí zpívat.

Opravdu neumím zpívat a celý život se tím trápím… (smích)

Já si to tedy nemyslím, i když přiznávám, že tento způsob zpěvu je dost drsný a jde až na hranici toho, co je po fyzické stránce možné. Jak ses vlastně k tomu výrazu dopracoval?

Úplně jednoduše, jako spousta ostatních. Prostě to na mě zbylo. Spousta lidí možná neví, a to je docela vtipné, že prvním zpěvákem Illegal Illusion byl Bota. On nastoupil do kapely zpočátku jen jako zpěvák. A mimo jiné zpíval velmi dobře. Jenže díky tomu, že náš první bubeník odešel, se Bota chopil bicích. Chvíli jsme zpívali spolu, ale nakonec to zůstalo na mně.

Asi musí být docela náročné tyhle party uzpívat…

To máš pravdu a já docela závidím lidem, kteří dokážou zpívat dlouhé turné a jedou třeba dvouhodinové koncerty, a to čtrnáct dní v kuse, každý den. To bych fakt nedal… V určité fázi mi ale pomohl Aleš Hubáček, náš starý kamarád i chvíli spoluhráč (ať už s námi, nebo s Botou v Lemonheard Club, v minulosti nazpíval jednu s desku s Citronem). Radil mi, jak pracovat s hlasem, jak dýchat, co s bránicí… prostě, abych koncertě negrcal krev…

Illegal Illusion. (Foto: promo kapely)

Já kapelu Illeghal Illusion sleduji od jejich počátků, tedy zhruba třicet let. Přestože jste od poloviny devadesátek dodnes prodělali docela zajímavý vývoj, mám pocit, že po celou dobu stojíte úplně mimo jakoukoliv scénu. Díky vlastnímu zdravému sebevědomí a jakési umanutosti si prostě jedete to svoje, i když víte, že na vás asi nikdy v českých poměrech nebudou chodit stovky platících diváků, ale spíše jen desítky. Jste prostě po celou dobu v undergroundu, i když děláte technicky i posluchačsky dost náročnou, svým způsobem artovou muziku. Je vám v téhle škatulce dobře?

Řekl bych k tomu asi dvě věci. Zaprvé, jinak to prostě neumíme a jiní už nebudeme. A zadruhé, my se v rámci našich možností opravdu občas snažíme, aby se naše muzika dostala k co nejvíce lidem. Myslím, že jsou kapely, které hrají daleko složitější muziku a mají širší posluchačskou základnu.

Možná je problém v tom, že v Česku je malý trh na zrovna takovou muziku, kterou hrajete.

Těžko říct, možná je to opravdu jen tím, že prostě neumíme dělat marketing, promo…, i když v poslední době jsme na tom trochu zapracovali, hlavně co se týče sociálních sítí. V žádném případě ale nechci, aby to vypadalo, že si na něco stěžuji. Protože si myslím, že věci jsou tak, jak mají být. A je to tak v naprostém pořádku. Kdo chce, si naši muziku najde. Nemá smysl něco tlačit na sílu.

Album Night Rivers vyšlo zatím elektronicky. Jak to vpadá s fyzickými nosiči?

Na křtu už budou v pátek dispozici cédéčka, která jsme na nedávném koncertu v ostravském Provozu ještě neměli, ale konečně dorazily. Aktuálně se chystáme na natáčení videoklipu…

… opravdu? To bude asi první videoklip v historii kapely, že jo?

Ano, bude první. Tohle byla taky trochu pro nás změna. Nechali jsme poměrně volnou ruku Michelovi Rosovi. Ten nám udělal celý vizuál k CD, vinylu, klipu i merche,… Ke každé části vizuálu alba měl nějaký příběh, pojítko, plán, co s tím dál…Parádní spolupráce, do které jsme (doufám) téměř nekecali… Na klip se moc těšíme a realizace by mohla být na konci podzimu, ale víš jak je to s našimi termíny…

A co vinyl? Bude?

Jasně, hned po zveřejnění klipu bude v příštím roce následovat vinyl, na tom si také chceme dát docela záležet. Je to ale všechno docela finančně náročné, takže těmto věcem musíme dát trošičku odstup a trošku něco našetřit, ať to doma nikdo nepozná (smích)…

Jak již bylo řečeno, vaše nové album pokřtíte ve čtvrtek 24. října v rodném Bílovci. Jaký bude scénář této události a které kapely v průběhu večera kromě vás zahrají?

Křest se koná v bíloveckém kulturáku a společně s námi vystoupí Heartache Avenue, Johnny Čurbes a Blursday. V našem koncertním playlistu je teď naše nové album téměř celé. Čtenářům doporučuji jako přípravu na tento koncert, ale i těm, kteří to k nám mají daleko, aby mrkli na naše streamovací kanály na Spotify, Apple Music i Bandcamp, případně na Youtube. Tam všude je nové album k poslechu.