ProtimluvFest 2025: Překročit hranice, rozmluvit stíny

Mezinárodní literární festival ProtimluvFest se i letos zaměřuje na současnou literaturu zemí Visegrádu. Pořadatelský záměr festivalu, formulovaný na jeho webu, je „pomoci hlubšímu uvědomění si naší společné identity a kulturního dědictví“. I letošní ročník s tématem „Překročit hranice, rozmluvit stíny“ tento záměr úspěšně naplňuje. Díky dramaturgické bohatosti programu může návštěvnictvo přizpůsobit svůj festivalový prožitek vlastním preferencím, což jej dělá svou vstřícností atraktivnějším. Program ve Studiu G navíc pořadatelé streamují a zdarma nabízejí ke zpětnému zhlédnutí na svém YouTube kanále.

Program prvního dne festivalu se odehrál ve Studiu G a byl zahájen tradiční Protimluvnou trachtou, autorským čtením a besedou s reprezentanty nejmladších okruhů místní literární produkce. Dramaturgický tým festivalu vybral trojici básníků: Viktorii Pražákovou, Josefínu Ptáčkovou a Michaela Johana Venturu. Ani jeden člen této trojice není v literárních kruzích nováčkem, rovněž nejsou pouze autory, ale také organizátory místního literárního života. Viktorie a Josefína stojí za projektem My, psanci poezie a Michael v současnosti moderuje pořad Večer s poezií v Komůrce Komorní scény Aréna. Díky této kombinaci hostů Protimluvné trachty se diváctvu naskytla jedinečná příležitost se nacítit na místní mladé literární klima a poslechnout si texty tří velmi rozdílných poetik, témat i výrazů. Moderátoru Janu Krasickému se povedlo pořad posunout nad rámec běžných autorských čtení díky udržení zajímavých rozmluv v besedách. Právě diskuze s účinkujícími učinila Protimluvnou trachtu skutečně tím, čím měla být.

Josefína Ptáčková, Viktorie Pražáková a M. J. Ventura. (Foto: Martin Popelář)

Po zahajovací Trachtě následovalo dvoj autorské čtení s besedami. Jan Kunze, hudebník a oceňovaný básník, se spolu s moderátorem Danem Jedličkou zamyslel nad svým více než dvacetiletým autorským vývojem. Díky přátelskému vztahu Jedličky a Kunzeho nešlo čistě o postupné představení Kunzeho pěti básnických sbírek, nýbrž spíše o společné vzpomínání nad něčím společně známým. Pokud bychom si odmysleli, že sedíme v komorním divadelním sále, chvílemi jsme si mohli připadat jako v obýváku se starými přáteli. Z posledních svých sbírek, tedy Monstre charmant (Perplex, 2020) a Cenou Jantar 2024 oceněnou knihou Potom zhasni (Perplex, 2024), Kunze k závěru besedy i přečetl. Texty vypointovaly gradaci celého směřování dialogu dvou účinkujících. Od tuláckých počátků k vyspělé poetice, Kunzeho neutichající punková divokost jeho tvorbu neopustila, zůstala, doprovázejíc dospělejší, závažnější motivy.

Dan Jedlička a Jan Kunze. (Foto: Martin Popelář)

Po Janu Kunzem následovala polská autorka a překladatelka Weronika Gogola, která v současnosti působí na Slovensku, kde také chystá svůj nový román Berland, Román pro rozumné harlekýny. Besedu moderoval Miroslav Zelinský. Tento dialog byl na rozdíl od toho předchozího o něco formálnější a odpovídal kvalitně vedené besedě s autorkou zajímavého životního osudu, která opustila rodné Polsko a přesunula se na dříve liberálnější Slovensko. Díky tomu bylo diváctvo schopno zakusit pohled Gogoly na Slovensko i Česko polskýma očima.

Autorské čtení Weroniky Gogoly proběhlo v jejím literárním jazyce, tedy polštině. Pasáže z rukopisu, které diváctvu představila, působily jako úvod k horečnatému snu, kdy lidské vědomí balancuje na okraji bdělosti, mytičnosti, halucinace.

Weronika Gogola a Miroslav Zelinský. (Foto: Martin Popelář)

Středeční večer zakončilo hudební duo Munroe tvořené Janem Kunzem a Vladimírem Liem Jaškem. Díky koncertu se program ve Studiu G dostal ven z divadelního sálu, blíže k baru, což návštěvnictvo bezpochyby ocenilo. Výkon kapely Munroe byl divácky velmi příjemný, chytlavé písničkové pasáže prokládali experimentálnějšími vyhrávkami až noiseového charakteru. Energická hudba a procítěné vokály daly středečnímu zahájení ProtimluvFestu správnou korunu.

Munroe. (Foto: Martin Popelář)

Čtvrteční program se na rozdíl od předchozího dne odehrával paralelně na třech místech, každé z nich nabídlo typově odlišný zážitek. V Galerii Díra proběhlo autorské čtení a beseda s maďarskou spisovatelkou Diánou Marosz, která svou prózou představila problematiku slovensko-maďarských vztahů perspektivou dětského příběhu, konkrétně očima dvojjazyčných sourozenců Benöke a Hanga.

Diána Marosz. (Foto: Martin Jiroušek)

Autorské čtení se ve čtvrtek rovněž odehrála i ve Studiu G. Zde se představil polský autor Adam Miklasz se svou knihou Řezaný świat (Protimluv, 2025), která zpracovává téma česko-polské hranice po obou březích řeky Olše, tedy Těšínského Slezska. Po slezské problematice následovala beseda s maďarským překladatelem z postjugoslávských jazyků, Rolandem Orcsikem.

Téma hranic, ale spíše těch mezigeneračních, uvedla beseda Miroslava Zelinského se slovenskou prozaičkou Ivanou Gibovou, která za svou knihu Babička© (Protimluv, 2025) získala nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft Litera. Program ve Studiu G zakončilo představení oceňované inscenace Lilith maďarského autora Miklóse Forgácse, bohužel bez autorského čtení, jelikož besedování bylo natolik produktivní, že nezbyl čas.

Ondřej Hložek, Ondřej Cikán a Martin Jiroušek. (Foto: Martin Popelář)

Třetí místo, na kterém se ve čtvrtek ProtimluvFest odehrával, byla Galerie Dole v prostorách suterénu Antikvariátu a klubu Fiducia. Téma hranic ve Fiducii zahájilo autorské čtení a beseda s opavským básníkem Ondřejem Hložkem a rakouským překladatelem a spisovatelem pocházejícím z Česka, Ondřejem Cikánem. První besedu ve Fiducii moderoval Martin Jiroušek, který se v druhém bodu programu přesunul do role debatujícího. Spolu s překladatelkou a germanistkou Ingeborg Fialovou Fürstovou diskutovali nad dílem Nalezené ptáče/FundVogel Hannse Heinze Ewerse, kterou nakladatelství Protimluv vydalo v českém překladu v roce 2023.

Martin Jiroušek, specialista na žánr hororu, spolu s Fialovou Fürstovou, která ve své akademické kariéře zkoumala moravské německé autory, a moderujícím Janem Malurou (profesor na Katedře české literatury a literární vědy FF OU) velmi zevrubně, avšak podnětně nastínili klima, z nějž Nalezené ptáče vyrostlo. Téma hranic, kolem kterého se tato debata budovala, se týkalo společenských tabu a jejich rozšiřování, bourání. To velmi úspěšný spisovatel Ewers bezpochyby dokázal, a to nejen v románu FundVogel, v němž poprvé tematizuje tranzici pohlaví, ale také ve svém autorském filmu Pražský student z roku 1913, který je považován za první celovečerní hororový film.

Jan Malura byl moderátorem i následující diskuze, a to na téma Zkušenost hranice v literatuře a umění, v níž se setkali literární vědkyně a překladatelka Karolina Pospiszil ze Slezské univerzity v Katovicích a literární vědec Petr Hrtánek z Ostravské univerzity. Drtivá většina této diskuze se týkala tématu Slezského regionu, slezské identity a jazyka, jelikož jde o akademickou specializaci Karoliny Pospiszil a v Polsku o mnohem exponovanější téma. To, že je živé i v Česku se potvrdilo hojnými příspěvky do diskuze a dotazy z publika. Díky Pospiszil se diváctvo dozvědělo o slezštině a jejím statutu polského nářečí, které mu navzdory k rysům jazyka z politických důvodů v Polsku zůstává, o literární produkci ve slezštině a o společenském klimatu, které Slezsko obklopuje a prostupuje. Vzhledem k přirozenému zúžení tématu diskuze z ní byl Petr Hrtánek lehce vyloučen, což neovlivnilo její celkovou kvalitu a výpovědní hodnotu. Diskuze ve Fiducii byly díky výběru hostů i moderátorů na skutečně vysoké úrovni a návštěvnictvo bezpochyby odcházelo plno nových informací i podnětů.

ProtimluvFest pokračuje i v pátek, a to v Galerii Díra a Studiu G. Můžeme se těšit na řeckého básníka Antastasiose Pagiaslise, performera a esejistu Patrika Linharta, básníka a prozaika Davida Bátora, básníky Alexandra Pecha a Michaela Grace nebo spisovatele a básníka Petra Čichoně.