Představitelky Elisabeth: Do Ostravy se vždy těšíme. Díky CD nás budete moci slyšet kdykoliv

V minulosti jste obě ztvárnily mnoho krásných rolí v řadě divadel. Na jaké místo v žebříčku vašeho dosavadního repertoáru stavíte Elisabeth?

Alžběta: Asi se obě shodneme, že tahle role je skutečně výjimečná. Já to sice nemám nastaveno tak, že některé role by pro mne byly důležitější než jiné, protože všechny pro mne znamenaly něco nového, něco důležitého a výjimečného. Samozřejmě ale Elisabeth mi přinesla užší nominací na Cenu Thálie, čehož si nesmírně cením, ale neřekla bych, že zrovna Elisabeth nebo jakákoliv jiná role je pro mne vysněná. Přesto musím říct, že když jsem se dozvěděla, že se tento muzikál bude v Ostravě dělat, a pak jsem dostala pozvánku na casting, tak asi nikdy v životě jsem nechtěla dostat nějakou roli, jak tomu bylo u Elisabeth. Ta role je skutečně nádherná.

Natálie: Já to mám dost podobně jako Bety. Nikdy jsem neměla vyloženě vysněnou roli – v naší branži jsem opravdu vděčná za každou příležitost. Každá role člověka někam posune a otevře mu dveře k novým prožitkům. Elisabeth pro mě byla krásnou, až hřejivou možností vrátit se domů, kde jsem začínala, do Divadla Jiřího Myrona. Poté, co jsem nastoupila do angažmá v Moravském divadle v Olomouci, jsem už neměla tolik prostoru na hostování, takže to, jak pěkně se to nakonec sešlo, jsem vnímala jako velký dar. A ta role… ta je nádherná úplně ve všem. Je v ní síla, bolest, něha i vášeň. Hudba je pro mě naprosto srdcová – je napsaná tak dokonale, že vás jemně vede celým příběhem a nedovolí vám od něj utéct. A to je úžasné, protože se v tom člověk může společně s diváky nechat unášet na vlně silných emocí.

Natálie Tichánková jako Elisabeth. Foto: Aleš Honus)

O tom, že jde o krásný muzikál a krásné role, se v Ostravě už přesvědčily tisíce diváků. Je ale vaše role i těžká? Jak po technické stránce, tak z hlediska emocí?

Natálie: Ta role je především plná barev. Neustále je tam co hrát, není to plytký příběh. Je tam tolik vrstev! A pokud se podaří tu postavu uchopit citlivě — což doufám, že se daří jak mně, tak Bětce — otevře vám prostor pro neuvěřitelně širokou škálu emocí. Pro herečku je to obrovská výzva, ale zároveň velká radost. A ano, pěvecky je to role velmi náročná. Není to něco, co by člověk jen „odzpíval“. Ale když se do toho příběhu ponoříte a necháte se jím vést, tak už moc nepřemýšlíte nad technikou, protože ta hudba vás nese sama.

Alžbeta: Souhlasím, je to těžká role, a to nejen po stránce pěvecké, ale hlavně musíme obsáhnout obrovskou škálu rozdílných emocí, které se tam na krátké ploše odehrávají. Někteří diváci si možná myslí, že jdou na romantický příběh, jaký znají z televize, a až v divadle zjistí, že tomu tak úplně není. Pro mě osobně bylo velmi těžké uchopit některé věci z jejího života.. Určitě nejtěžší je její vztah se synem Rudolfem, který k nám v jednu chvíli přijde prosit o pomoc, a my mu nepomůžeme. Tohle je opravdu hodně těžká scéna. Spousta matek v jevišti se v té chvíli určitě ptá, jak tohle mohla udělat.

Natálie: V muzikálu je spousta emocí, které bychom si jako herečky někdy přály prožít pomaleji a hlouběji, ale v ději se odehrávají v obrovské zkratce. Často musíme během okamžiku změnit výraz i vnitřní nastavení, protože hudba se nezastaví a člověk se jí musí citlivě přizpůsobit. Naštěstí nám ta hudba, jak jsem už řekla, neskutečně pomáhá.

Lukáš Adam a Alžběta Bartošová. (Foto: Aleš Honus)

Aktuálně běží na portále HitHit sbírka na pořízení zvukového záznamu. Můžete už prozradit, zda půjde o studiový záznam, nebo o živý záznam představení s diváky a potlesky?

Alžbeta: Zatím asi ještě není rozhodnuto, ale prý se uvažuje o obou variantách. Jisté je zatím jen to, že aktuálně běží ta sbírka na HitHitu (úsměv). V každém případě je skvělé, že tenhle zvukový záznam opravdu vznikne. Tedy pokud lidé pomůžou a pokud bude sbírka úspěšná. Rozhodně je úžasné, že Ostrava dostala licenci k pořízení této nahrávky. To se jen tak nestává. A je to důkaz toho, že se inscenace opravdu povedla.

Natálie: Bude určitě krásné, když si lidé budou moci tuhle hudbu – navíc v češtině – pustit doma a třeba si připomenout emoce, které v divadle prožili. To, že divadlo získalo licenci, je opravdu veliká pocta. A představa, že si jednou tu nahrávku pustíme a budeme vzpomínat na období, kdy jsme mohli být součástí tak krásného projektu, je pro mě velmi vzácná.

Většinu hlavních rolí v ostravské Elisabeth alternují dva umělci nebo dvě umělkyně. Podle čeho se bude vybírat, kdo na záznamu bude zpívat? Zrovna ve vašem případě si troufám tvrdit, že obě si zasloužíte být na záznamu. Nechtěl bych být v kůži toho, kdo bude rozhodovat. Slyšel jsem ale, že jsou ve hře i záznamy obou castů nebo možná jeden záznam doplněný o bonusové verze vybraných sólových čísel. Máte už nějaké konkrétnější informace?

Alžbeta: Upřímně řečeno, taky zatím nic nevíme, ale slyšela jsem, že bychom na tom záznamu měli být všichni, tedy i my obě. Každý z účinkujících by na té nahrávce měl mít svůj moment.

Natálie: Ano, rozhodně by to bylo fér. Všichni kolegové v tom muzikálu odvádějí obrovsky poctivou a precizní práci a každý by si zasloužil mít svou roli zaznamenanou. Když už se tak výjimečný projekt bude natáčet, bylo by krásné, kdyby na něm měl každý svůj okamžik.

Natálie Tichánková jako Elisabeth. Foto: Aleš Honus)

Obě máte zkušenosti s řadou produkcí i s řadou jiných divadel. Jak se vám zkouší a hraje v Ostravě? Je ostravská muzikálová scéna něčím specifická? Něčím, co není nikde jinde?

Alžbeta: Kdybych to měla vyjádřit několika slovy, tak bych zvolila dvě slova. Lidské a profesionální. Ať jde o produkci, o celý orchestr, dirigenta a lidi, kteří jsou tam zaměstnáni, počínaje herci a tanečníky až po holky, které nás oblíkají a češou, tak je zde radost se sem vracet. Rozhodně považuji Ostravu za jednu z nejlepších muzikálových scén v České republice, o tom nejsou žádné pochyby.

Natálie: Já jsem moc ráda, že jsem se díky této inscenaci mohla vrátit domů. V Ostravě byl vždy skvělý kolektiv a orchestr, který hraje naprosto famózně. Je to divadlo, které má opravdu všechny atributy k tomu, aby si mohlo dovolit hrát i tak náročná představení, jako je právě Elisabeth. Zrovna tohle je titul, který si ostravská scéna skutečně zaslouží, a myslím, že je to i důvod, proč lidé odcházejí tak silně zasažení. Všichni do toho jdeme naplno. V Ostravě se prostě tvoří srdcem a já se sem vracím vždycky s velkou radostí.

Alžbeta: Mám to úplně stejně.

Alžběta Bartošová jako Elisabeth. (Foto: Aleš Honus)

Jaké role vás čekají v nejbližší době, ať už v České republice, nebo jinde?

Alžbeta: Já jsem sice na Slovensku nedávno vyhrála účast na muzikálu Six, nakonec jsem ale tuto roli musela odmítnout kvůli jiné nabídce, o které zatím nemohu hovořit. Takže se mi stalo to, co se stává skutečně jen velmi výjimečné, že se musíte rozhodnout mezi dvěma opravdu krásnými příležitostmi. Muzikál Six jsem strašně moc chtěla dělat, ale nakonec jsem dala přednost jiné šanci.

Můžete alespoň prozradit, jestli ta příležitost je v České republice, nebo na Slovensku?

Alžbeta: Je to převážně v Česku. Více ale opravdu ještě nemůžu prozrazovat.

Natálie: Tak to se opravdu těšíme, až to odhalíš (úsměv)…

A co čeká vás, Natálie?

Natálie: V nejbližší době mě čeká premiéra nového nastudování Evity v Moravském divadle v Olomouci a hned potom role v muzikálu Hello, Dolly! ve Slezském divadle v Opavě. V obou případech budu zpívat titulní role, čehož si velmi vážím a těším se na to.

Tak to je krásné. Děkuji za rozhovor a přeji vám, ať se na nahrávku ostravské Elisabeth stihne vybrat potřebná částka.