Šéf Trojhalí Karolina Petr Šnejdar: Symfonie tisíců bude unikátní a neopakovatelná akce

Jak je to dlouho, co za vámi s nápadem na uvedení velkolepé Mahlerovy Symfonie tisíců poprvé přišel iniciátor tohoto unikátního projektu a umělecký šéf orchestru Moravskoslezská sinfonietta Jan Soukup?

Bylo to už v roce 2018, kdy nám Honza představil svou vizi, kterou nosí v hlavě už od svých studentských let na ostravské konzervatoři. Řekl mi, že by u nás chtěl zorganizovat uvedení Mahlerovy Symfonie tisíců. Při našem prvním kontaktu jsem to bral čistě obchodně. Řekl jsem mu, že není žádný problém, že prostě zaplatí nájemné a bude si tady moci uspořádat akci, jakou si představuje. Až při dalších kontaktech, kdy jsem začal více vnímat, čím se orchestr Moravskoslezská Sinfonietta zabývá a že je to orchestrální akademie, která mimo jiné pomáhá dětem ze základních uměleckých škol, jsem pochopil, že jde o věc, která má určité vyšší poslání. A že bychom měli tomuto projektu pomoci z naší strany i po organizační a produkční stránce.

Hovoříte o roce 2018, co se událo pak?

Tento projekt se původně plánoval tak, že bude uveden v roce 2021 ke 110. výročí úmrtí Gustava Mahlera, a to ve stejném termínu jako plánujeme nyní, tedy v květnu. Jenže mezitím přišla pandemie a najednou nikdo netušil, jak dlouho ta situace potrvá, jaký dlouhodobý dopad bude mít covid na kulturu a velké společenské akce, takže jsme se to rozhodli posunout rovnou o pět let, tedy na rok 2026 ke 115. mahlerovskému výročí.

Nakonec to dopadlo tak, že organizátorem akce bude Trojhalí Karolina. Proč došlo k této změně? Chápu správně, že jde příliš velkou akci, na kterou má Trojhalí větší kapacity a lepší zázemí?

Ano, je to přibližně tak, jak říkáte. My jsme se sice už na počátku bavili o 600 účastnících, ale to pro nás ještě v tu dobu nebylo uchopitelné číslo. Na naše akce v Trojhalí chodí běžně tisíce lidí, takže nám to nepřišlo tak zvláštní, ale až později, kdy jsme dali na základě našich dlouhodobých zkušeností na stůl první rozpočet a začali jsme se reálně bavit s Janem Soukupem o organizačním a produkčním zajištění akce o tak obrovském počtu účinkujících, tak z toho vyplynulo, že přestože Moravskoslezská Sinfonietta běžně pořádá své koncerty, je nad její možnosti dělat něco tak velkého.

Je třeba zmínit, že na provedení Symfonie tisíců se kromě Moravskoslezské Sinfonietty bude podílet ještě Janáčkova filharmonie a také karvinský orchestr Májovák, takže to bude produkčně opravdu velmi složité. Nakonec jsme se tedy dohodli, že bude lepší, když akci po produkční, organizační a finanční stránce zajistí Trojhalí Karolina. Nicméně Jan Soukup je od počátku nositelem té myšlenky a zároveň uměleckým šéfem celého projektu. Umělecká část projektu je čistě na něm, a zároveň věřím, že mu tahle naše spolupráce hodně uvolnila ruce. Co se týče umělecké stránky, Jan Soukup všechno předjednáno už na počátku. Je pravda, že hlavního dirigenta koncertu Christiana Arminga jsme řešili až posléze, ale dohodu s orchestry, většinou zúčastněných sborů i některými sólisty, obecně celý umělecký koncept projektu, měl Jan Soukup téměř vyřešený už v době, kdy jsme se poprvé potkali. Pozn. red: Rozhovor s Janem Soukupem o projektu Mahler 8 jsme zveřejnili 26. listopadu (čtěte zde).

Petr Šnejdar. (Foto Ales Honus)

Jaký je rozpočet akce?

Aktuálně se pohybujeme kolem sedmi milionů korun.

A jaká jsou největší úskalí projektu? Přece jen, zajistit třeba i sociální a hygienické zázemí pro 600 účinkujících určitě nebude jednoduché….

Ono nejde jen o samotný koncert, ale také o zkoušky, které budou také časově náročné. Samozřejmě musíme všem účastníkům zajistit aspoň základní komfort, aby se cítili dobře, určitě aspoň jedné teplo jídlo denně plus nápoje. Nepůjde jen o jeden víkend, který předchází samotným koncertům, ale také o celý víkend předtím. Některé sbory přijedou z větší dálky, například z Brna, ze Šumperku nebo z Polska, takže pro ně již teď máme rezervováno ubytování. Zázemí budou mít orchestry a sbory ve vedlejší hale, která slouží jako sportoviště. Další velkou výzvou je pro nás zajištění pódia, které bude opravdu veliké.

Jak bude pódium vypadat? Předpokládám, že bude mít hodně stupňů, aby na všechny bylo vidět a hlavně aby byly sbory slyšet.

Na pódium spotřebujeme skutečně obrovské množství materiálu. Obecenstvo bude sedět v jedné rovině na úrovni podlahy, proto dáváme účinkující do elevací. První stupeň orchestru bude ve výšce 60 centimetrů, další hráči budou v dalších třech stupních po dvaceti centimetrech. Dvanáct řad v dalších elevacích bude určeno pro členy jednotlivých pěveckých sborů, přičemž poslední řada bude ve výšce 3,4 metru. Takové pódium ještě v Ostravě asi ještě nikdy nestálo.

Na tiskové konferenci zaznělo, že nepůjde jen o koncerty samotné, ale že chystáte i stylový doprovodný program, můžete už říci něco bližšího?

V jedné části budovy, kterou budou návštěvníci na koncert přicházet, vznikne vídeňská kavárna a lidé si zde budou moci mimo jiné zakoupit drobné designové upomínkové předměty. Ve spolupráci s Fakultou umění Ostravské univerzity vznikne řada zajímavých instalací a objektů, které budou dotvářet atmosféru secese a kubismu a budou evokovat dobu vzniku této rozsáhlé skladby. Do přípravy projektu jsou zapojeny nejen subjekty, které se budou podílet na hudebním provedení, ale i několik dalších institucí. Celá ta záležitost nakonec daleko přesahuje naše představy, o kterých jsme se bavili na počátku příprav v roce 2018. Myslím, že posunutí celého projektu o pět let mu nakonec prospělo. Kdybychom ho uskutečnili už tehdy, tak by asi také šlo o jedinečný projekt, ale šlo by „jen“ o koncert. Díky tomu, že se projekt odložil a nabalily se kolem něj další subjekty, tak půjde o opravdu jedinečnou událost velkého společenského významu.

Interiér ostravského Trojhalí. (Foto: Trojhalí Karolina)

Jak to vypadá s předprodejem vstupenek?

Na každý ze dvou koncertů je v prodeji asi 1000 vstupenek a máme velkou radost, že je o ně opravdu velký zájem. Dva měsíce po spuštění předprodeje je 50 procent kapacity vyprodáno. Na první koncert už nejsou k dispozici nejlevnější vstupenky do vzdálenějších řad. Takže pokud někdo chce koncert opravdu vidět, rozhodně by neměl otálet. Velký zájem o vstupenky je i ze zahraničí, zejména z Rakouska, kde je Gustav Mahler velmi oblíbený skladatel a rakouské cestovní kanceláře nabízejí zájezd do Ostravy jako možnosti účasti na rekonstrukci historické světové premiéry této kompozice. Ostravské provedení je totiž unikátní v tom, že naše Trojhalí je nápadně podobné hale Neue Musik-Festhalle v Mnichově, kde se v roce 1910 konala světová premiéra tohoto díla.

Je fakt, že něco tak unikátního Ostrava ještě nezažila a asi znovu dlouho nezažije, takže není divu, že o tuto událost je zájem. A asi nejen mezi lidmi, kteří jsou milovníky klasické hudby a běžnými návštěvníky koncertů…

Přesně tak, asi je všem jasné, že tohle je opravdu unikátní a řekl bych, že i neopakovatelná záležitost. Když totiž vidím, kolik energie a času to zabere, jak náročné je všechny věci sladit a jak velká je to organizační zátěž, tak si opravdu neumím představit, že bychom si to ještě někdy zopakovali. Ale to říkám dnes. Zeptejte se mě 19. května, až to všechno budeme mít za sebou. Potom vám možná zodpovím, jestli si ještě někdy v budoucnu troufneme na něco podobného.