Výstava ostravské Unie výtvarných umělců v Havířově Průsečíky je pestrá, ale drží pohromadě

Výstava s názvem Průsečíky vznikla z iniciativy současného předsedy UVU-SVUT Ostrava Dalibora Andrýska. Je třeba zmínit, že spolek stále existuje, i když kvůli komerčnímu zpoplatnění přišel o vlastní Galerii Kruh na Zahradní ulici v Ostravě.

Sdružení výtvarných umělců a teoretiků Ostrava bylo založeno v roce 1990 jako dobrovolné výběrové sdružení profesionálních výtvarných umělců. Je stále členem Unie výtvarných umělců ČR. Za dobu své existence uspořádalo mnoho výtvarných projektů nejen ve svém kraji, ale i na různých místech České republiky. V zahraničí se prezentovalo na samostatných výstavách v Itálii, Rakousku, Slovensku, Chorvatsku, Polsku a Kanadě.

V roce 2008 sdružení uskutečnilo rozsahem výjimečný projekt Ostrava Art. V centru Ostravy proběhly v měsících září a říjnu výstavy sedmdesáti výtvarníků v sedmi galeriích. Vystavovali především umělci spjatí svým životem či studiem s městem Ostravou. Druhý ročník následoval v roce 2012 a třetí v roce 2016. Ke všem výstavním projektům byly vydány reprezentativní katalogy.

Obrazy Petra Kuha na výstavě v Havířově. (Foto: Dalibor Andrýsek)

Ve Výstavní síni Viléma Wünscheho se UVU-SVUT Ostrava představila naposledy v roce 2009 výstavou Bilance 89–09. Současná výstava symbolicky připomíná některé své bývalé členy a v širším výběru představuje současnou tvorbu žijících členů, mezi něž patří kromě předsedy Dalibora Andrýska také Eva Damborská, Zdeněk Heiser, Květoslava Koubová-Wranová, Petr Kuh, Eva Myszaková, Václav Návrat, Jarka Rybová, Jana Šmolková, Dagmar Štefková, Věra Vahalíková a Vratislav Varmuža.

Jako každá spolková výstava, která sdružuje členy několika generací a různých uměleckých názorů a vyjadřovacích prostředků, a to i včetně rozdílné kvality jejich výtvarné produkce, je i současná výstava SVUT v Havířově rozmanitá. Co do výtvarných disciplín je zde zastoupena malba, grafika i plastika.

Zleva Eva Damborská (obraz), Tomáš Milich (grafika), Zdeněk Heiser (4 obrazy). V popředí plastika Jarky Rybové. (Foto: D. Andrýsek)

Kurátor Dalibor Andrýsek si mohl vybírat zejména u aktuálních a zároveň aktivně vystavujících členů sdružení, u dalších pak sáhnul do sbírek SVUT. V prvém případě jde o obrazy jeho vlastní, které jsou až na detaily malířsky svižné, dále jsou to díla Evy Damborské. Zdeňka Heisera, Květoslavy Koubové-Wranové, Petra Kuha, Václava Návrata, Jany Šmolkové a Dagmar Štefkové.

Plastika Jarky Rybové s názvem Gordický uzel. (Foto: D. Andrýsek)

Autorkou všech keramických plastik a reliéfů, které v rámci expozice doprovázejí dvourozměrná díla na stěnách a přidružených panelech, je Jarka Rybová. Další obrazy, bezpochyby výrazné, jsou od Jiřího Holíka a Antonína Kroči. V obou případech jsou to expresivní malby v hutném pastózním provedení. Po jednom grafickém díle jsou na výstavě zastoupeni Jiří Bielecki, Jaromír Brabenec, Eduard Halberštát, Karel Haruda, Vlastimil Krčmář, Zdeněk Kučera, Gabriela Nováková, Josef Odráška, Eduard Ovčáček a Vratislav Varmuža.

Zleva Michaela Terčová (3 práce na papíře), Zdeněk Heiser (obraz). (Foto: D. Andrýsek)

Pracemi na papíře pak je zastoupena Michaela Terčová, jejíž tři kvašové malby formátu zhruba 60 krát 42 centimetrů působí velmi příjemně a sugestivně. Ještě je třeba zmínit dva hosty, které si kurátor do výstavy pozval. Jde o Tomáše Milicha, žáka Jaroslava Kapce, a o Kamila Špačka, který vystudoval obor výtvarné propagace a věnuje se hlavně dřevěné plastice a keramice. Jaroslav Kapec, který je na seznamu vystavujících, už bohužel v době mé návštěvy v expozici chyběl. Výstava SVUT je prodejní a několik děl bylo po jejím zahájení prodáno, a proto musely být nahrazeny jinými, aby neutrpěla komplexní instalace výstavy.

Zleva 4 obrazy Jany Šmolkové, pak 3 obrazy Dalibora Andrýska, keramická plastika od Jarky Rybové. (Foto: D. Andrýsek)

Výstavy salónního typu jsou často nesourodé, neboť primárním kritériem není homogenní nazírání a vyjadřování. Přesto je současná výstava SVUT sympatická jako celek i záměr, kterým je především připomenutí existence sdružení s již poměrně dlouhou historií a činností. Instalace je velmi podařená; autoři se v ní nerozpouštějí, naopak, drží si svou integritu a jinakost.

Výběr hodně staví na propojení již etablovaných autorů, jejichž jména okamžitě upoutají, s těmi méně známými, kteří se prosazují zejména v rámci Ostravy a přilehlého regionu. Kurátor také zdařile pracoval s barevností vystavených artefaktů a dokázal prokombinovat méně výrazné, monochromatické práce s těmi naopak výrazně barevnými. Do čela výstavy zavěsil podlouhlý monumentální obraz Jiřího Holíka, ze kterého se  jistý fragment dostal na pozvánku a plakát.

Zleva Eduard Halberštát (grafika), Vratislav Varmuža (grafika) a Gabriela Nováková (grafika). (Foto: D. Andrýsek)

Snad jediným minusem z hlediska produkčního je absence roku vzniku toho kterého díla na popiskách. Rok vzniku mohl být uveden alternativně, např. v soupisu vystavených děl spolu s technikou, ale bohužel i takovýto improvizovaný katalogový přehled na výstavě chybí.

Nicméně výstava se těší poměrně velkému zájmu. Na vernisáži bylo plno a ukazuje se, že i střední proud ve výtvarném umění, vyznačující se často konzervativními až formálními tendencemi, který je ve velké většině na výstavě zastoupen, má své příznivce a obdivovatele.

*

Průsečíky. Výstavní síň Viléma Wünscheho / Kulturní dům Leoše Janáčka, Dlouhá tř. 1593/46, Havířov. Otevřeno pondělí až pátek od 12 do 18 hodin, sobota a neděle od 13 do 19 hodin. Výstava je k vidění do 26. února 2026.