Výstava Buk 20+ je zprávou o komunitě umělců na Ostravsku s potenciálem pokračovat

Kniha, která je v galerii umístěna tak, aby v ní návštěvník mohl – v přiložených rukavicích – listovat, je pozoruhodná svou autenticitou i obsahem.

„Projekt Buk vznikl v roce 2015 jako autorská kniha čtyř iniciátorů: Aleše Hudečka, Martina Froulíka, Zdeňka Janošce Bendy a Tomáše Kurečky. Projekt postupně přerostl v platformu propojující desítky ostravských autorů, kteří do něj přispěli kresbami, akvarely, kolážemi, fotografiemi, texty i experimentálními zásahy. Buk volně navazuje na tradici alb 75-77 ze 70. let, která byla významnou součástí ostravského nezávislého uměleckého života. Výstava v Galerii Dole je první veřejnou prezentací Buku.“ (citace z tiskové zprávy k výstavě Buk20+, Galerie Dole, 2026)

Kniha Buk. (Foto: Tadeáš Zajac)

Zalistovala jsem ve vystavené knize formátu cca 40 x 30 cm, o šířce hřbetu cca 4-5 cm. Kniha je tedy poměrně velká a silná. Její obsah byl primárně žádný, pouze čistý kladívkový papír, pevně svázaný a opatřený pevnými šedými deskami. Kniha začala mezi umělci kolovat, každý měl pro své umělecké vyjádření na jedné až dvou stranách vymezený čas, pak putovala dále. Začala žít svým vlastním životem.

Ukázka z knihy Buk. Dílo Eduarda Ovčáčka. (Foto: Tadeáš Zajac)

Mezi autory, kteří se do projektu Buk (mám stále na mysli knihu) zapojili, najdeme víc jak třicet autorů. Dle abecedního pořádku jsou to Daniel Balabán, Daniel Bednář, Jiří Bednář, Zdeněk Janošec Benda, Václav Buchtelík, Eliška Čabalová, Denisa Fialová, Martin Froulík, Eduard Halberštát, Markéta Hermanová, Petr Hruška, mimochodem jeden ze tří slovesných autorů, Aleš Hudeček, Viktor Kolář, Marta Kolářová, Jaroslav Koléšek, František Kowolowski, Milan Krupa jako druhý slovesný autor, Jiří Kuděla, Tomáš Kurečka, Petr Lysáček, Jaroslav Malík, Otakar Matušek, Barbora Mikudová, zprvu neidentifikovaná autorka kresleného komiksu s podpisem Elli M. (při druhé návštěvě identifikovaná jako Elli Motýlová), autor s příjmením Ondráček, Eduard Ovčáček, Roman Polášek, Martin Popelář, Hana Puchová, Jan Samek, Tereza Samková, Ivo Sumec, Jiří Surůvka, Katarína Szanyi a Pavel Šmíd.

Dětskou kresbu na jedné z dvoustran a následující dvoustranu s kresbou tužkou nebylo možné identifikovat. Suma sumárum je v Buku k datu současné výstavy 37 autorských děl.
Kniha je autory pojednána odvážně, zodpovědně a často ve velkém stylu. Rukopis mnohých na první pohled prozradí svého autora. Zatím kniha není zcela zaplněná, dobrá polovina možná stále ještě čeká na své autory. Jak šla kniha z ruky do ruky, oslovení autoři často nepokračovali za posledním dílem, které v té chvíli tím posledním bylo, ale našli si pro sebe místo o pár stránek dál. V knize jsou proto volné stránky i mezi již pojednanými listy.

Ukázka z knihy Buk. Dílo Eduarda Ovčáčka. (Foto: Tadeáš Zajac)

Otázkou je, zda původní autoři projektu, alternativně jeho kurátoři, hodlají pokračovat a nechat knihu zaplnit do poslední stránky. Marné by to nebylo, neboť kniha, která je pozoruhodná bezprostředním přístupem zúčastněných autorů, vypadá poněkud nedokončeně. Jde však o jeden jediný exemplář. Pokud by se nešťastnou náhodou ztratil, poškodil nebo zničil, byla by to nedocenitelná škoda. Kniha je nejen zajímavým artefaktem, ale i hmatatelným dokladem, historií, o spolupráci a komunitě umělců žijících a tvořících v Ostravě a jejím okolí.

Možná se brzy a jinde objeví informace o dalším osudu této knihy jako samostatného, svéprávného artefaktu. Možná by nebylo od věci napsat o ní podrobnější záznam o vzniku a procesu jejího zaplňování ve zpětném pohledu, na který by kontextově navázalo pokračování po deseti letech. Jestliže se na knize „pracovalo“ od roku 2015, a přesto je v ní ještě spousta bílého papíru, naskýtá se přirozeně otázka, proč tomu tak je a můžeme-li očekávat nové přírůstky autorských děl v jejích neokázalých deskách.

V tiskové zprávě je zmínka o tom, že projekt Buk volně navazuje na tradici alb ze 70. let. Shodou okolností byla v tomto týdnu zahájena výstava s názvem Albumy vzdoru a nádeje v Liptovské galérii P. M. Bohúňa. Má za cíl představit historii a díla zahrnutá do tří legendárních alb ze 70. let (Album ’75 – Album ’76 – Album ’77), která zastoupeným autorům poskytla platformu pro společné setkání, konfrontaci a sebeprezentaci za situace, kdy tito autoři buď nemohli vystavovat vůbec, nebo s velkými obtížemi. Pokud si projekt Buk vytknul za cíl propojit komunitu umělců, kterou spojuje místo, kde žijí, navíc v době převážně individualistické, zaměřené na výkon a ekonomický nebo mediální úspěch, byl to (a možná ještě bude) dobře zacílený projekt.

Výstava v Galerii Dole. (Foto: Roman Polášek)

Výstava, která z projektu Buk vychází, představuje všechny autory zastoupené v knize, včetně ve výčtu výše zatím nejmenovaného Vojtěcha Kovaříka a také Jaroslava Žilu (zřejmě autora jednoho ručně psaného textu v knize i na galerijní zdi). Počet 37 autorů završuje instalace Ivy Krupicové, která z papírových bílých kartiček sestavených za sebou napsala – ve stylu ručně psaného písma – slovo List. Slovo zprostředkované instalací není na výstavě osamoceno. Doplňuje ho ještě ručně psaný text na zdi od Petra Hrušky a báseň Milana Krupy. Většinou se ale jedná o malby na plátně menšího nebo zcela malého formátu, dále o fotografie, zastoupená je i grafika, koláž, monotyp, mix-media a plastika.

Výstava v Galerii Dole. (Foto: Roman Polášek)

Na výstavě je k dispozici pouze plánek expozice s čísly a jmény, údaje o technice a vzniku díla chybí. Zřejmě šlo o záměr vytvořit dojem neoficiální nebo klubové výstavy. Co se týká instalačního řešení, některá místa a výběr děl, včetně prezentace slovesných autorů, jsou diskutabilní, ale vcelku výstava podává obsažnou zprávu o jednom projektu a jedné komunitě kolem něj vytvořené.

*

Výstava Buk20+. Galerie Dole (Antikvariát Fiducia), Ostrava. Kurátoři: Aleš Hudeček, Martin Froulík a Martin Mikolášek. Otevřeno do 9. dubna 2026 denně kromě sobot a nedělí.