Dvořákova velkolepá Šestá
Moravská Ostrava a Přívoz
B/Symfonický cyklus
Hudební večer plný silných příběhů i radosti z muzicírování. Zazní symfonické preludium Skála Bohuslava Martinů inspirované americkými osadníky, violoncellový koncert Witolda Lutoslawského v podání rezidenčního sólisty JFO Johannese Mosera a na závěr Šestá symfonie Antonína Dvořáka — oslava české hudebnosti, pohody a životní energie. Orchestr povede Ingo Metzmacher.
Bohuslav Martinů
Skála, symfonické preludium pro velký orchestr H 363
Witold Lutosławski
Koncert pro violoncello a orchestr
Antonín Dvořák
Symfonie č. 6 D dur op. 60 B 112
Johannes Moser – violoncello
Janáčkova filharmonie Ostrava
Ingo Metzmacher – dirigent
K napsání symfonického preludia Skála inspirovaly Bohuslava Martinů vzpomínky na přistání anglických osadníků v Americe v prosinci roku 1620 u Plymouthské skály, ležící nedaleko poloostrova Cape Cod. Příběhy těchto prvních osadníků, které ve svém vyprávění zachytil jeden z nich, pozdější první guvernér Nové Anglie William Bradford, připomněly Martinů jeho vlastní přistání u amerických břehů v roce 1941.
Violoncellový koncert polského skladatele Witolda Lutoslawského vznikal v letech 1969–1970 na přání světoznámého ruského violoncellisty Mstislava Rostropoviče a řadí se ke skladatelovým nejoceňovanějším dílům. Invenční práce s kompozičními technikami Nové hudby dala vzniknout dramatické, zvukově působivé a mnohovrstevnaté kompozici, která je nesena konfliktem mezi sólistou a orchestrem, soubojem jedince s drsným světem kolem nás. Úlohy sólisty se zhostí rezidenční sólista JFO, fenomenální německý violoncellista Johannes Moser.
Program večera završí Šestá symfonie Antonína Dvořáka, dílo skladatelovy životní pohody a štěstí. Skladba z roku 1880 se zřetelně hlásí k inspiraci českou lidovou hudbou. Ať je to její zpěvný úvod, kouzelné adagio, divoké scherzo (Furiant) nebo jásavé finále, hudba Dvořákovy Šesté symfonie dokáže obdařovat hudebníky i posluchače čirou radostí z muzicírování. Taktovku na tomto koncertě pozvedne jeden ze světově nejproslulejších německých dirigentů Ingo Metzmacher.