Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Akce Zelená hudba

Zelená hudba

Janáčkova filharmonie Ostrava (budova DKMO)
Moravská Ostrava a Přívoz
05.10.202019:00 hod.
Informace o ceně: 220,- / 190,-

R/ Cyklus klavírních recitálů

Edvard Hagerup Grieg
„Osamělý poutník“ z cyklu Lyrické kusy op. 43

Edvard Hagerup Grieg
„Večer v horách“ z cyklu Lyrické kusy op. 68

Ferenc Liszt
„Šumění lesa“ ze Dvou koncertních etud S. 145

Robert Schumann
„Pták prorokem“ z cyklu Lesní scény op. 82

Maurice Ravel
„Smutní ptáci“ z cyklu Zrcadla M. 43

Frederic Rzewski
Winnsboro Cotton Mill Blues

Johann Sebastian Bach
Partita pro klavír č. 1 B dur BWV 825 (výběr)

Claude Debussy
„Odrazy ve vodě“ z cyklu Obrazy, řada I. L. 110

Claude Debussy
„Zlaté rybky“ z cyklu Obrazy, řada II. L. 111

Constantin Silvestri
Bacchanale ze Suity pro klavír č. 3 op. 6

Sergej Rachmaninov
Etuda, op. 39 č. 2 „Moře a racci“

Olivier Messiaen
„Holubice“ z Preludií pro klavír

Sergej Prokofjev
Sonáta pro klavír č. 7 B dur op. 83

Daniel Ciobanu – klavír

Soubor krátkých, často jen dvouminutových miniatur. A na závěr rozměrnější Prokofjevova Sedmá sonáta. Tímto širokým repertoárem se ostravskému publiku představí mladý rumunský klavírista Daniel Ciobanu. Téma jeho recitálu je poněkud zvláštní a s hudbou obtížně a přece spojitelné – životní prostředí. Mezinárodní uznání získal pianista v roce 2017, kdy si z Tel Avivu ze soutěže Arthura Rubinsteina odvezl stříbrnou medaili a cenu publika. Od té doby koncertuje po celém světě.

Do svého výběru zařadil řadu známých autorů, které nemusíme náročnému ostravskému publiku představovat. Zmiňme se na tomto místě jen o dvou u nás málo hraných opusech.

Rzewski je americký skladatel a interpret, pověstný mimořádně obtížnými kompozicemi. Jeho Winnsboro Cotton Mill Blues je čtvrtou větou Severoamerických balad. Jde o ohlasy protestních písní vzešlých z dělnického prostředí. Na koncertě vyslechneme hudební zpodobnění hřmotu strojů ve mlýně.

Bacchanale z roku 1933 jsou skladbou takřka neznámého rumunského skladatele Constantina Silvestriho. Jde o veselou, dovádivou a vysoce virtuózní skladbu.

Největší prostor věnuje klavírista Sonátě č. 7 Sergeje Prokofjeva. „Začátkem roku 1943 jsem dostal partituru Sedmé sonáty, velmi mě zaujala a prostudoval jsem ji za čtyři dny. Premiéra sonáty se uskutečnila v Říjnovém sále Domu svazů. Byl jsem jejím prvním interpretem. Skladba měla velký úspěch. Když publikum opustilo síň, všichni hudebníci chtěli slyšet dílo ještě jednou. Atmosféra byla vážná a povznášející. A hrál jsem dobře.“ Tato slova vyřkl Svjatoslav Richter, který skladbu uvedl jako první.