Jiří Nekvasil o opeře Julius Caesar v Egyptě: Je to šance vidět něco opravdu jedinečného

Jak vznikl nápad na uvedení této velkolepé barokní opery v Ostravě?

Já mám už delší dobu pocit, že repertoárovou nabídku ostravské operní scény je dobré rozšířit také o barokní operu provozovanou tak, jak se to dnes ve světě a leckde u nás dělá, tedy se specializovaným orchestrem, hrajícím na historické nástroje či jejich repliky a se sólisty, kteří se systematicky zabývají interpretací staré hudby. Národní divadla v Praze i v Brně už se o to v minulosti s úspěchem pokusila a myslím, že Ostrava má do těchto vod vstoupit také. Je tady dost poučeného publika, a to i díky Igoru Františákovi a jeho Svatováclavskému hudebnímu festivalu, který už dlouhá léta představuje v Ostravě a jejím okolí řadu špičkových domácích i zahraničních interpretů a souborů specializujících se na poučenou interpretaci staré hudby, převážně barokní. Takže vnímavé publikum, které ví, o co jde a co může čekat, v Ostravě rozhodně máme. Proto jsme dospěli k rozhodnutí uspořádat takto velký barokní operní projekt, a to v autentické hudební interpretaci. Jde vlastně o jakýsi protipól toho, co od roku 2021 děláme společně s Ostravským centrem nové hudby, s nímž spolupracujeme již od roku 2012 na realizaci mezinárodního operního festivalu NODO (Dny nové opery Ostrava). Ten od roku 2012 pořádáme jako bienále v červnu na konci divadelní sezony. Tam uvádíme, opět se specializovanými orchestry Ostravská banda a ONO, hudbu dneška, světové premiéry nových oper, díla klasiků „nové hudby“ i další formy soudobého hudebního divadla.

Opera Julius Ceasar v Egyptě bude s ohledem na její velkou náročnost uvedena v koprodukci s Hudebním festivalem Znojmo. Předpokládám, že nejde o úplně náhodnou spolupráci…

Je to tak, těch důvodů je více. Já jsem s tímto festivalem jako režisér spolupracoval už v minulosti, v začátcích festivalu. Nastudoval jsem pro něj Vivaldiho operu Dorilla in Tempe a pak také Haydnovu operu Svět na Měsíci. Zároveň mi přišlo logické oslovit dirigenta Romana Válka a jeho Czech Baroque Ensemble, který dělá jedinečné koncertní programy nejen v rámci znojemského festivalu. Ideu koprodukce na společném velkém operním projektu jsme společně začali rozvíjet už před několika lety a nyní jsme dospěli do času, že to musíme udělat s vědomím všech úskalí a obrovské náročnosti.

Ze zkoušky inscenace Julius Caesar v Egyptě. (Foto: Martin Popelář)

Proč padla volba právě na tuto konkrétní operu?

Julius Caesar v Egyptě je ve světě jednou z nejhranějších oper Georga Friedricha Händela, je to jedno z jeho opravdu mistrovských děl. V Česku se ale tato opera nikdy neprováděla v autentické interpretaci, takže jde svým způsobem o českou premiéru. Na druhé straně některé árie z této opery jsou poměrně známé, často znějí i v různých koncertních programech. V obecném povědomí, i díky jiným uměleckým zpracováním, jsou i protagonisté příběhu Julius Caesar a Kleopatra. Námětem je historie Caearova egyptského tažení a jeho milostné dobrodružství s mladou Kleopatrou, sestrou Ptolemaia, jejž Caesar dříve dosadil na egyptský trůn. Děj opery se odehrává v Alexandrii roku 48 před našim letopočtem. A hned úvodní scéna exponuje drama, které obsahuje touhu po pomstě, urputný boj o egyptský trůn mezi Kleopatrou a Ptolemaiem. Zatímco uražený Ptolemaius se snaží vlákat Caesara do vražedné pasti, Kleopatra využívá svých ženských půvabů a malé lsti a převleku, aby získala a pojistila si náklonost, a tím i politickou a vojenskou podporu Caesara. A to vše se děje v tehdy pro Evropu exotickém prostředí starověkého Egypta.

S volbou titulu určitě souvisí i obsazení Andrease Scholla, který už postavu římského imperátora s velmi pozitivními ohlasy ztvárnil v jiných světových inscenacích. Nad jiným protagonistou jste neuvažovali, takže jde svým způsobem o sázku na jistotu?

Nám přišlo jako velká výzva obsadit všechny tři mužské postavy, které byly v době vzniku opery psané pro vysoké mužské hlasy (tehdy to byli kastráti), renomovanými světovými kontratenoristy, kteří provedou tyto mimořádně náročné party na vysoké umělecké úrovni. Pro titulní roli padla volba na Andrease Scholla, v dalších kontratenorových rolích se představí Valer Sabadus a Franko Klisović. Se všemi třemi Hudební festival Znojmo již v minulosti spolupracoval. Slyšet barokní operu v tomhle provedení je pochopitelně úplně jiný zážitek, než když ty mužské postavy pro vysoké hlasy zpívají ženy, což se u nás i ve světě také děje.

Po pěti ostravských uvedeních se inscenace přestěhuje do Znojma, kde ji diváci uvidí už jen třikrát. Obsazení zde bude stejné s výjimkou postavy Achilla, kterou ve Znojmě bude zpívat Adam Plachetka. Budou mít případní zájemci, pokud budou chtít, motivaci vidět provedení v Ostravě i ve Znojmě i z jiného důvodu, než je tato drobná změna v obsazení? V čem to bude jiné?

Bude to jiné především v tom, že znojemské nastudování se bude muset přizpůsobit úplně jinému prostoru, který není divadelní. Takže scénická podoba bude v mnohém odlišná. Doporučuji se vypravit na obě verze – jak do Ostravy, tak do Znojma.

Doubravka Novotná a Andreas Scholl na zkoušce. (Foto: Martin Popelář)

A opravdu půjde ve Znojmě o derniéru a inscenaci už nebude možné jindy zhlédnout, například v některé z příštích sezon?

Je to opravdu tak, celý projekt je koncipován jako exkluzivní záležitost a jako stagiona, která se nebude opakovat. Už jen kvůli velké finanční a provozní náročnosti. Je třeba si uvědomit, že v orchestru je přes třicet specializovaných hráčů z Česka i zahraničí. Sjeli se do Ostravy pouze kvůli tomuto projektu. S tím se pojí i nutnost zajištění ubytování a další výdaje. Takže pokud někdo chce tuto inscenaci vidět, má naprosto neopakovatelnou šanci, protože v této chvíli nevíme, kdy se další takto koncipována produkce jiné barokní opery dostane na naše jeviště.

Můžete závěrem říci, co můžou od inscenace očekávat diváci, kteří sice rádi chodí na opery 19. a 20. století, ale s barokní operou zatím nemají přímou diváckou zkušenost? Co byste těm, kteří s návštěvou váhají, vzkázal?

Ať přijdou a s otevřenou myslí a ať s otevřenýma ušima a očima nechají na sebe toto dílo působit. Ať se bez předsudků nechají vést magickým kouzlem hudby a barvitých scénických obrazů. Budou obdarováni syntetickým , mimořádným hudebně divadelním zážitkem. Bude to pro ně setkání s jiným typem hudebního zvuku a jeho jinou estetikou. Ve vyvýšeném orchestřišti uvidí špičkové hráče na vzácné historické nástroje, které jsme navíc propojili se scénou, takže se někteří hudebníci v rámci příběhu dostávají i na jeviště. A samozřejmě lidé mohou očekávat virtuosní výkony světových parametrů, a to jak hráčů, tak vokalistů. Už jen slyšet naživo ty vysoké mužské hlasy je samo o sobě docela unikátní zážitek. Rozhodně stojí za to hodit za hlavu veškeré předsudky, které někteří diváci možná mohou mít, a nechat na sebe působit operní vyprávění a jevištní obrazy vedené nádhernou hudbou v interpretaci na opravdu mimořádné světové úrovni . A všemu tomu kraluje krása!