Ostrava v plamenech zaznamenala rekordní návštěvnost a bděl nad ní duch Ozzyho Osbourna

S největším očekáváním asi bylo spojeno vystoupení zpěváka Uda Dirkschneidera a jeho kapely U.D.O. Tahle jména není třeba nějak zvlášť představovat. Heavymetalová legenda dýchá od roku 1987 a na svém kontě má 19 alb. U.D.O se v Ostravě uvedli ve skvělé formě a představili průřez celou tvorbou, například písně Man and Machine, Dancing With an Angel a další. Udo Dirkschneider je ve skvělé pěvecké formě, takže šeptandy a dohady některých fanoušků, že zpěvák už to zkrátka nedává a že patří do starého železa, se v Ostravě rozhodně nepotvrdily.

Zpěvák Udo Dirskchneider na Ostravě v plamenech. (Foto: Aleš Honus)

Právě naopak. Udo chytil druhou mízu a jeho pěvecký výkon byl velmi dobrý. V kapele působí také vyborný baskytarista Peter Baltes, který byl činný několik let v kapelách Accept a Dokken. Nevím, jak to správně vyjádřit, tak to vezmu tak nějak lidově. Baltesova basa prostě tvrdila muziku, byla páteří skladeb, byla slyšet a byla famózní. Byla všude.

Kapela Nervosa. (Foto: Aleš Honus)

K vrcholům festivalu patřilo vystoupení brazilských dračic Nervosa. Kapela představila průřez tvorbou i pisně z posledního alba Jailbreak. Excelentní nástup na pódium. V publiku to vřelo nadšením. Energie. Elán. Thrash metal a death metal par excellence! A došlo i na divoký tanec mosh pit pod pódiem.

Jeden z nejlepších koncertů festivalu přineslo šťastné a možná osudové spojení řeckého kytaristy Guse G a chilského zpěváka Ronnieho Romera. Pánové chystají první společné album a jejich hard rock a heavy metal těží z odkazu kapel sedmdesátých a osmdesátých let. Ještě než se dostanu k samotnému koncertu, který byl jedinečný, tak pár slov o těchto dvou skvělých muzikantech.

Kytarista Gus G. (Foto: Aleš Honus)

Fenomenální kytarista Gus G působil sedm let v kapele Ozzyho Osbourna a nahral s ním v roce 2010 dvě alba – jeden živák a nezapomenutelné album Scream. Také vydal čtyři sólová alba. Působí i v heavymetalové kapele Firewind, která vydala deset alb. Vokalista Ronnie Romero zpíval v kapelách Rainbow, Lords of Black, Michael Schenker Group, Elegant Weapons a dalších. Kromě toho vydal tři sólová alba.

Ale nyní zpět ke koncertu. Jako první zazněla instrumentální Force Majeure z Gusova posledního sólového alba, následovala Castaway on the Moon ze sólového alba Ronnieho Romera a také Chased by Shadow z posledního Romerova živáku.

Ronnie Romero. (Foto: Aleš Honus)

Potom došlo na covery. Nejprve tedy Kill the King od Rainbow a posléze The Mob Rules od Black Sabbath i Highway Star od Deep Purple a na závěr i Bark at the Moon od Ozzyho Osbourna a War Pigs od Black Sabbath. To, co všichni v tu chvíli cítili, se nedá vůbec popsat slovy a já si myslím, že Ozzy tam prostě najednou byl. To vnitřní sepětí bylo znát. Husí kůže a chvění v srdci. Plně souzním se slovy moderátora Ostravy v plamenech Pepy Michálka, že Ozzyho duch v Ostravě skutečně byl přítomen a v současné době ze svých výšin dohlíží na všechny metalové a rockové festivaly na světě. Až z toho mrazí.

Z koncertu Witch Hammer. (Foto: Aleš Honus)

K vrcholům sobotního festivalu patřilo i vystoupení v podstatě domácí kapely Witch Hammer z nedalekého Jablunkova, které bylo doslova heavymetalovou vichřicí a uragánem. Kapela velmi dobře komunikovala s publikem a její písně z posledního alba Absolutno II: Coinspirace (2023), například Mediální strach, Přízrak svědomí, Krypto elita nebo Ztracený ráj zaznamenaly u publika velmi vřelý a srdečný ohlas. Kapela se loučila v bouřlivém jásotu fanoušků. Tihle pánové umí a já si myslím, že pokud někdy někdo napíše metalovou kroniku českých kapel, tak datum vzniku kapely Witch Hammer 1. 9. 1999 tam bude vyvedeno zlatým písmem.

Chontaraz. (Foto: Aleš Honus)

Za doprovodu světla ze šlehajících plamenů vystoupila v odpoledních hodinách kapela Chontaraz z Norska. Představila především tvorbu z nového alba Phantom of Reality, například písně Istanbul, Prayer to the Masses, Scream aj. Toto svébytné a výrazné hudební těleso je sice zaškatulkováno do tzv. progresivního heavy metalu, ale je tam i gotika, nu-metal a jiné styly. Anebo jinak  u této kapely bych se raději vyhnul jakémukoliv škatulkování. A shrnu to takto. Prostě nenapodobitelný styl.

Freedom Call. (Foto: Aleš Honus)

Vystoupení německé kapely Freedom Call mě nijak nenadchlo, protože nejsem příznivcem tohoto typu přeslazeného power metalu. Nicméně kapela velmi dobře komunikovala s publikem a v Ostravě zaznamenala značný ohlas.

Mr. Lordi. (Foto: Aleš Honus)

A co slavní Lordi z Finska? Pro někoho legendární kapela, pro jiného vůbec nic. Pro mě určitě velmi zábavná kapela, která ve stylu shock rock představuje určitý cirkus a uvolnění. Kapela představila písně Syntax Terror a Fangoria z nově vydaného alba Limited Deadition (2025), ale došlo i na staré a osvědčené pecky, například It Snows in Hell a na závěr samozřejmě Hard Rock Hallelujah, se kterou kdysi vyhráli soutěž Eurovision Song Contest.

Zpěvál Mr. Lordi byl velmi vtipný a na rozdíl od svých zahraničních kolegů, kteří se naučili česky jen slova děkuji, Ostrava nebo Dobrý večer, Ostravo, tak překvapil slovem prdel. Proč ne? Lordi jsou takový rockový a metalový cirkus, který někdy někoho třeba nenadchne, ale rozhodně nikdy nikoho neurazí. Spíše naopak.

Z koncertu Deep Sun. (Foto: Aleš Honus)

Ne všechno se úplně povedlo. Například zvuk při koncertě švýcarské kapely Deep Sun nebyl dobrý, ale to, co co zůstalo, je naprosto zásadní. Skvělé hudební zážitky.

Taková byla letošní Ostrava v plamenech, která v tomto roce úspěšně vkročila do dalšího desetiletí. Podle pořadatelů se tak stalo s rekordní návštěvností. V příštím roce bude opět na co navazovat.