Těšínské divadlo s velkou pompou slavnostně otevřelo zrekonstruované prostory. Představily se všechny tři scény

Přestože rekonstrukce byla náročná a nákladná, musela se stihnout v rekordně krátkém čase. Po celou dobu rekonstrukce však nebyl přerušen provoz ani jedné ze tří divadelních scéna. Premiéry České scény se tak na čas konaly v třineckém kulturním domu Trisia, Polská scéna nalezla své působiště v Divadle Adama Mickiewicze v polském Cieszyně, loutková scéna Bajka postavila na divadelním nádvoří vlastní stan – Šapitó. Přesto se však jak herci, tak i diváci těšili do budovy v novém blyštivém hávu.

Slavnostní otevření divadla. (Foto: Miroslav Pawelek)

Rekonstrukce divadla, které je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje, proběhla citlivým způsobem, za detailní konzultace architekta Davida Vávry, jehož otec Zdeněk Vávra se architektonicky podílel na výstavbě původní divadelní budovy z roku 1961. Současná podoba divadla působí moderně a prodyšně, mnohé architektonické prvky však byly zachovány či repasovány. Obnoveno bylo jak jeviště, jehož prkna byla vytvořena z kvalitního olšového dřeva, tak i hlediště. Jeho současná kapacita nabídne divákům 353 míst a 4 místa naleznou i handicapovaní diváci.

Úpravy se nevyhnuly ani zázemí pro herce, obnovena byla i divadelní technika, chodby a šatny. Prostor obnovené hvězdárny v současnosti bude sloužit jako komorní sál, zejména pro literární akce, jak v českém, tak i v polském jazyce. Celkové náklady na opravu divadla se vyšplhaly na 139 milionů korun, z čehož Evropská unie projekt podpořila částkou 111 milionů korun.

Průčelí Těšínského divadla po rekonstrukci. (Foto: Miroslav Pawelek)

Celorepublikovým a snad i celoevropským unikátem Těšínského divadla je prostor, který sdružuje tři scény, hrající profesionální divadlo ve dvou jazycích – češtině i polštině. Propojují se zde dvě kultury, dva jazyky v ojedinělou a originální slezskou svébytnost, tvořící etnograficky zajímavý region. Právě Těšínské divadlo napomáhá tomu, že se tyto kultury prolínají a vzniká zde komunitní prostor, čerpající ze své bohaté historie, kde hlavní roli hraje to, co nás spojuje, nikoliv to, co nás rozděluje.

Čtyři dny před slavnostním otevření se na novém jevišti konala premiéra Polské scény Dziękuję za muzykę, v dopolední části samotného slavnostního otevření pokřtila svým výkonem komorní scénu premiéra Bajky pod názvem Kyberteror, to vše za účasti místních škol. Českou scénu premiéra nové inscenace čeká již koncem ledna. Uvede ve spolupráci se skupinou Čechomor dramatizaci Ro(c)k na vsi, inspirovanou dílem bratrů Mrštíků.

Krátce poté, co ředitel divadla Petr Kracik společně s radním Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Peterem Harvánkem a hlavním stavbyvedoucím Radomírem Vyčesaným přistřihli na jevišti slavnostní pásku, si pro první návštěvníky připravily všechny tři scény to nejpoutavější, co ve svém repertoáru našly. V režii ředitele divadla Petra Kracika, který jednotlivé výstupy uspořádal do jednoho mozaikového představení, předvedla Bajka poutavou scénu ze své oceňované inscenace Frankenstein, Česká scéna upoutala písněmi a hranými výstupy z Gazdiny roby a Polská scéna zazpívala a zatančila na písně se slavného muzikálu Skrzypek na dachu (Šumař na střeše).

Členky České scény Těšínského divadla na slavnostním galavečeru. (Foto: Miroslav Pawelek)

Závěrem poděkovali divákům a pozvaným hostům v krátké promluvě tři šéfové jednotlivých scén – Jakub Tomoszek, Miroslav Liška a Bogdan Kokotek a s děkovnou řečí přišel i ředitel Těšínského divadla Petr Kracik: „Dnešek je pro nás všechny víc než otevření budovy. Je to chvíle, kdy se tradice znovu nadechla a otevřela prostor novým příběhům. Těšínské divadlo bylo vždy místem setkávání a jsem přesvědčen, že do nové etapy vstupujeme se stejnou pokorou i radostí, s jakou ji divadlo před osmi desítkami let začínalo psát.“

Nezbývá než popřát Těšínskému divadlu spousta spokojených diváků, nadšených mecenášů, mnoho kreativních nápadů a zejména pak neutuchající touhu po spojování dvou národů prostřednictvím kultury a umění.