Noční příběhy Stefana Milkova ožívají v Divadle Antonína Dvořáka

Stefan Milkov je širší veřejnosti známý také svým členstvím v umělecké skupině Tvrdohlaví, jejíž počátky sahají do 2. poloviny 80. let 20. století. Komunistický režim držel lidi zkrátka a nedovoloval jim se sdružovat mimo vlastní stranická uskupení. Přesto koncem 80. let už dohled strážců pořádku polevoval. Skupina tak díky svému stmelení byla v předstihu připravena na pozvolné a nakonec úplné uvolnění společenských a politických poměrů.

Tvorba jejích členů byla de facto apolitická, nevycházela primárně ani z tradice tzv. české grotesky. Pokud se v jejich tvorbě objevil humor nebo nadsázka, mělo to jiný obsah a pointu. Skupina byla ovlivněna spíše postmoderní estetikou a náměty. Všichni, až na jednoho či dva, inklinovali převážně k figurativnímu umění, případně ke stylizaci založené na pozorování reálného světa. Vyjadřovali se malbou, sochou, kresbou, objektem, instalací a performancí.

Stefan Milkov: Darth Vader

Tvrdohlaví si naštěstí, jak se domnívám, pro své působení v 90. letech nestanovili nějaký svazující a omezující manifest. Sami členové se proto ubírali svobodně svou vlastní tvůrčí cestou. Umělecká dráha Stefana Milkova se pochopitelně také vyvíjela v rámci a zároveň i mimo rámec skupiny. Výhoda skupinového společenství tkvěla hlavně v možnosti vzájemného reflektování názorů a zkušeností. U Milkova se jednalo zejména o zkušenost hluboce duchovní, která se obnažovala v jeho sochařských dílech. Ruku v ruce s ní to však byla taky zkušenost tělesné tíhy, fyzična, bytí, existence.

Názvy děl jako např. Vozataj, Truchlící anděl, Poslední tanečník, Strážce, Kosmické dítě, Muž zasažený padlou hvězdou, Opilý anděl či Memento mori jsou metaforou a archetypem zároveň, které sochař vtělil, a to doslova, do hmoty. Osobitě stylizovaná figura, často zjednodušená na maximum, se stala jak jeho vyjadřovacím prostředkem, tak i poznávacím znamením.

Stefan Milkov: Zápas Jakuba s andělem

Autorův bohatý rejstřík inspirací a vlivů, zahrnující starověkou i novověkou duchovní či náboženskou tradici, rituály a mýty, západní i východní kulturu a filozofii, umění přírodních národů i evropské moderny se brzy rozšířil o téma civilizace a techniky, kterou umělec nakonec od počátku své tvorby opakovaně implementoval do formy svých děl. Jeho sochy se vyznačují zvláštní nadpozemskou až mimozemskou vizáží. I navzdory robustní hmotě a ostrým prvkům nepostrádají křehkost a zranitelnost.

Totéž by se dalo tvrdit o civilizaci a její prudké akceleraci za poslední více než století. Možná proto se Milkov s tímto tématem rád sblížil a poskytl mu prostor i na svých plátnech. Nicméně i na platformě tohoto média se nechává opět inspirovat duchovními a biblickými náměty. Obrazy Misionář nebo Zápas Jakuba s andělem jsou toho dokladem. Kromě pěti dalších jsou k vidění právě na probíhající výstavě v ostravském Divadle Antonína Dvořáka.

Stefan Milkov: Kokpit I.

Obrazů, které jsou vystaveny v Galerii současné malby ve foyer divadla, je celkem sedm. Každý má rozměr 200 až 230 cm krát 145 až 155 cm. Jde o malby akrylem na plátně z let 2019, 2023 a 2024. Jsou výrazně barevné, pastózní, monstrózní – ale v tom nejlepším slova smyslu. Dohromady tvoří homogenní celek a kupodivu ani malý prostor mezi obrazy (a tedy i menší odstup diváka) jim neškodí. Vyzařuje z nich obrovská energie, chtělo by se říct, že kosmická. Nakonec nebudeme daleko od pověstného jádra pudla. Názvy dalších tří obrazů zní Kokpit I, Kokpit II a Darth Vader. Aniž bych to na začátku této recenze tušila, měla jsem nutkání přirovnat některé Milkovovy plastiky k hrdinům ze Star Wars. Tak tedy alespoň obrazy můj dojem ospravedlnily. Uff…

Stefan Milkov: Klaustrofobia

A pokud byste na výstavě nevěděli, kam dřív s očima, a cítili se až závratně polapeni velkoformátovými obrazy Stefana Milkova, vězte, že ten sedmý, poslední, se jmenuje Klaustrofobia.

Kurátor Milan Weber a Stefan Milkov na vernisáži. (Foto: Martin Kusyn)

*

Stefan Milkov: Noční příběhy. Kurátor Milan Weber. Vernisáž se konala 3. prosince 2025, výstava trvá až do 16. února 2026 a je přístupná vždy před a během představení v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě..