Obrazy Doriana Graye nabídnou hodně originální pojetí slavného Wildeova románu

Obraz Doriana Graye je jedno z nejznámějších děl Oscara Wildea s motivem gotického románu. Kniha byla vydána v roce 1891 a navzdory „umravňujícím” zásahům editora vyvolala skandál. Wilde stvořil protagonistu, který se vymykal viktoriánské společnosti a odhalil krutou pravdu, kterou nikdo nechtěl vidět.

„Wilde provokoval své čtenáře tím, že jim odmítal dávat jakékoli morální rady, a nedával jim ani žádné náznaky svého vlastního názoru na to, co je, nebo co není správné si při čtení myslet nebo představovat. Wilde tvrdil, že vše v jeho knize je v podstatě umění a je vytvořeno pro umělecké účely, jak je samozřejmě záměrem každého estéta. Je to čtenář, kdo vidí hříchy v Dorianovi, a Wilde tímto způsobem obrací potenciální vinu. Čtenáři jsou ve stejné pozici jako Dorian, dostávají podnět, ale výběr cesty je jejich vlastní záležitostí,“ uvádí dramaturg Peter Galdík.

Nová divadelní adaptace románu využívá principů true crime. Jak se zrodil tento nápad vysvětluje režisér Tomáš Loužný: „Obsazení jednoho herce jako Doriana by nutně vedlo k inscenačnímu řešení skrze běžné situace. Vymysleli jsme si proto kreativní překážku. Rozhodli jsme se nemít jednoho Doriana. To už byl jen krok od toho domyslet, že oblíbený true crime formát je založen na něčem podobném – s pachatelem se nemluví, málokdy přímo vystupuje, ale zkoumají se motivy, detaily, psychologické profily a cesta ke zločinu. Žánr nám pak umožňuje využít příběh Doriana mimo jiné ke zkoumání naší divácké fascinace násilím a zločinem.“

Na jevišti Divadla Petra Bezruče se tak představí hned šest Dorianů, kteří představují různé stránky jeho osobnosti a jeho hříchů. Herec Vít Hofmann doplňuje: „Je to práce s napětím a vědomím, co už víme a co ještě ne. Naši Doriani rozhodně nebudou šedí. Budou plní barev a emocí.“ Spolu s ním se v inscenaci objeví Anna Červeňová, Magdaléna Holcová, Kateřina Krejčí, Jáchym Kučera a Hynek Tajovský.

Také hudba Ivo Sedláčka čerpá z prvků true crime, ale zároveň jde dál a vytváří podmanivou atmosféru plnou napětí a tajemství. Scénografie Jána Tereby využívá tvar kupole, který výborně funguje jako prostor pro pohybové prvky Andrey Opavské, jež jsou nedílnou součástí inscenace.

Tomáš Loužný, který inscenaci v Ostravě připravuje, je divadelní a rozhlasový režisér, autor a překladatel. Vystudoval humanitní studia na Univerzitě Karlově – teorii a kritiku, a poté režii na katedře činoherního divadla na pražské DAMU. Jako divadelní režisér působí jak v kamenných divadlech (Činoherní studio v Ústí nad Labem, Městská divadla pražská, Komorní scéna aréna v Ostravě nebo Švandovo divadlo v Praze), tak na nezávislých scénách (VILA Štvanice, MeetFactory, Divadlo na cucky). Ve své tvorbě zkoumá z různých úhlů pohledu hranice moci a přítomnost násilí ve vztazích mezi lidmi a zároveň upozorňuje na naši bezmoc, když jim jsme vystaveni. Píše jak pro divadlo, tak pro rozhlas. Dvakrát zvítězil v soutěži o krátkou divadelní hru vyhlašovanou Knihovnou Václava Havla v New Yorku (2017/18). V roce 2020 pak zvítězil v soutěži Českého rozhlasu Rádio Drama se svou hrou Vyvolený.

Zdroj: Marcela Bednaříková tisková mluvčí Divadla Petra Bezruče