Sbormistr Jurij Galatenko o Mahlerově Symfonii tisíců v Trojhalí: Bude to šílenost, ale zvládneme to

Byl jste během své dlouhé kariéry sbormistra někdy účasten v projektu, ve kterém by zpívalo několik stovek lidí najednou?

Ne, v takovém počtu, jak se stane v květnu v Ostravě, ještě nikdy. Zatím asi největší projekt, který jsem sám dirigoval, se odehrál loni na schodech před pražským Rudolfinem, kde byla v rámci festivalu Festa Academica provedena Mírová mše od Karla Jenkinse. Zpívalo to několik středoškolských sborů z České republiky, byly tam sbory například z Orlové, Havířova, Valašského Meziríčí, Brna, Prahy, ale třeba i ze Šumavy, celkově asi 200 zpěváků. V Ostravě to bude daleko větší, protože jen první smíšený sbor, který budu řídit, bude mít kolem 150 členů, k tomu bude ještě druhý smíšený sbor, který bude přibližně stejně velký, a zároveň se provedení Symfonie tisíců budou účastnit i dětské sbory, což bude další více než stovka dětí. K tomu je třeba připočítat i samotné sólisty z řad vynikajících operních pěvců. Něco takového ještě Ostrava nezažila.

Kdy jste byl poprvé osloven, že byste se na provedení Mahlerovy Osmé symfonie mohl jako hlavní sbormistr podílet?

To už je docela dlouhá doba, protože ten projekt se měl původně uskutečnit už před pěti lety, tehdy ale všechny plány překazila pandemie covidu, takže se všechno muselo odložit. Tento typ hudební produkce nelze plánovat jeden rok dopředu, ale minimálně v předstihu několika let, a to s ohledem na logistickou náročnost a na počet lidí, kteří do toho jsou zapojeni.

Jaká byla vaše první reakce, když jste byl požádán, abyste se projektu účastnil? Váhal jste, anebo jde o výzvu, která se neodmítá?

Na to není úplně jednoduché odpovědět, protože myšlenka dělat v podmínkách Ostravy takovou hudební produkci je velmi odvážná, bude to tak trochu šílenost. V každém případě účast na takovém projektu je samozřejmě velká výzva pro každého, kdo se toho účastní. A kdo jiný by se ho měl účastnit než největší profesionální sbor, který v našem kraji máme, tedy náš operní sbor? Je třeba si uvědomit, že nejde vůbec o jednoduché zpívání, jsou tam velmi náročné party. A právě z toho pramenily mé obavy, protože sehnat v podmínkách České republiky 500 profesionálních zpěváků, kteří by se do projektu zapojili, je naprosto nemožné, proto je nutné zapojit i amatérské sbory. Vím, že v minulosti se Mahlerova Symfonie tisíců uváděla například na festivalu Pražské jaro, kde šlo o velmi kvalitní produkci, ale neúčastnilo se jí tolik umělců najednou jako se stane v Ostravě.

Je samozřejmě skvělé, že se něco takového v Trojhalí odehraje, je dobré být toho součástí, na druhou stranu je to obrovská zodpovědnost. Bude to velmi náročné hlavně pro přidružené amatérské sbory, proto které je to opravdu obrovská kláda. Na takové náročné zpívání nejsou vůbec tyto sbory zvyklé. Často se scházejí jednou týdně, což je málo, takže ty zkoušky musí být velmi intenzivní.

Předpokládám, že ne všechny oslovené sbory nabídku přijaly, takže si umím představit, jak složité bylo zajistit kvalitní obsazení.

Je to tak, byly osloveny i profesionální operní sbory z jiných českých divadel, které to z různých důvodů odmítly. Navíc některé sbory, které přislíbily účast v prvním termínu před pěti lety, také nakonec účast odřekly, takže se muselo hledat dál. Zkoordinovat tohle všechno, a hlavně pak společné zkoušky, bude nesmírně náročné. V tomto směru vůbec nezávidím organizátorům této akce, protože to musí být hrozné nervy (smích)…

Do uvedení zbývají už jen tři měsíce a jeden týden. Jak aktuálně probíhá příprava?

Není úplně jednoduché na to najít čas. Operní sbor Národního divadla moravskoslezského má aktuálně před premiérou velmi náročné opery Mojžíš a faraon a já samozřejmě zkoušením pro jiné produkce nesmím ohrozit divadelní provoz. Ale Mahlera už jsme samozřejmě rozebírali dříve a hned po premiéře budeme mít další zkoušky.

A co ostatní sbory?

Zkoušky s některými dalšími sbory již probíhají v Porubě, snažím se na nich být přítomen. Děti ze sboru Motýli Šumperk zkoušejí samostatně, stejně tak čtyři sbory z Polska i sbory z Brna. Předpokládám, že společné zkoušky všech sborů, které se na tom budou podílet, se budou konat poprvé asi dva týdny před samotným květnovým uvedením.

Když Gustav Mahler psal Osmou symfonii, počítal s tím, že se provedení v takovém počtu budou účastnit i amatérské sbory? Přizpůsobil tomu i náročnost některých pěveckých partů? Předpokládám, že noty pro dětský sbor tak těžké nejsou…

Je to tak, dětský sbor je výrazně jednodušší než by hlavní sbory, ale jinak si myslím, že skladatelé při práci moc neřeší problémy nebo limity sboristů, kteří to budou zpívat. Ať jde o Mahlera, nebo ve své době Beethovena či Wagnera, určitě skladatelé neuvažovali o tom, jak kvalitní sbor to bude zpívat. Prostě to napsali tak, jak slyšeli. Tyto provozní problémy pro ně byly podružné.

Ale předpokládám, že sbory to nakonec zvládnou, včetně dětí…

Určitě ano. V ostravském uvedení budou účinkovat velmi dobré dětské sbory, o ty nemám vůbec žádný strach. Trochu větší obavy mám z toho, jak zvládneme dospělé sbory v tak velkém počtu zpěváků. Ale zvládneme to.

Nemáte obavy z akustických nástrah v Trojhalí? Ten objekt příliš nesplňuje parametry koncertního sálu, i když věřím, že pořadatelé udělají pro zdárný výsledek vše, co bude v jejich silách…

No, bude to oříšek. V každém případě si myslím, že bude nutné dobré ozvučení, sbory by se určitě měly nazvučit pomocí mikrofonů. Netuším, jak to bylo z hlediska akustiky na premiéře tohoto díla, která se konala v roce 1910 v Mnichově v podobné hale jako je ta ostravská, a nevím, jak kvalitní sbory tam měli, ale v té době samozřejmě nebyly takové možnosti zvučení jako známe dnes. Navíc dnešní produkce jsou pro účinkující z hlediska očekávání publika daleko náročnější, než tomu bylo v době Mahlera, kdy ta událost byla významná sama od sebe a posluchač možná dokázal nějaké technické nedostatky odpustit. Dnes publikum očekává co nejkvalitnější hudební zážitek a je často i hudebně vzdělanější a náročnější. Trochu mám strach, že se všechny sbory nebudou slyšet navzájem, ale to jsou věci, které budeme řešit až na místě. Určitě to nebude jednoduché, ale problémy s akustikou řešíme v divadle neustále. Věřím, že nakonec to bude dobré.

Myšlenkou Mahlerovy Osmé symfonie je velkolepá oslava lásky, její vyznění je velmi optimistické. Jaké je podle vás největší poselství tohoto díla pro dnešní publikum? Čím může tato hudba oslovit posluchače, kteří zrovna nepatří ke znalcům Mahlera, ale přijdou se podívat na koncert, protože prostě u této historické události chtějí být?

Víte, pro mne je Mahler naprostý hudební génius. Znám dobře všechny jeho symfonie a musím konstatovat, že jeho odkaz je zcela mimořádný. Už jen to, že si všechny své symfonie naplánoval na desítky let dopředu už v době, kdy psal tu první, je obdivuhodné. Hudebník se většinou vyvíjí, něco si naplánuje, ale pak se jeho život vyvíjí jinak – u Mahlera to tak nebylo. Byl to člověk z úplně jiné galaxie. Síla jeho hudby je zcela mimořádná a pokud se nám podaří naplnit jeho představu, jak by jeho hudba měla znít, věřím, že Symfonie tisíců dokáže oslovit každého posluchače, ať má za sebou jakoukoliv hudební zkušenost. Věřím, že všichni návštěvníci, kteří na koncert přijdou, budou k Mahlerovi vstřícní a hudba se jim za jejich vstřícnost odmění.