Davy na Černé louce opět ukázaly, že kniha není mrtvé médium a lidé chtějí číst

Už z propagace Knižního festivalu Ostrava 2026 bylo jasné, že se má návštěvnictvo na co těšit. Z plakátů se usmívala Alena Mornštajnová, spisovatelka z Valašského Meziříčí, jedna z nejčtenějších českých autorek současnosti. Zvučná jména ale určitě nebyla jediným důvodem, proč se tolik lidí rozhodlo v pátek a sobotu zavítat na Černou louku. Knižní festival Ostrava je totiž ověřenou akcí, která již posedmé potěšila každého milovníka knih. Ozkoušený formát akce opět nezklamal, organizátoři vsadili na mnohost, kterou knižní svět nabízí. Na své si přišli milovníci historických románů, fantastiky, romantasy, detektivek nebo stále populárnějšího true crime. Opomenuti nezačali ani nejmladší účastníci festivalu nebo ctitelé deskových her.

Alena Moršajnová a její čtenářky. (Foto: Jan Král)

Pavilon A na ostravském výstavišti připomínal úl; byl sice chvílemi plný k prasknutí, ale dobrá logistika a celková organizace dokonce umožnily souběžné konání dvou akcí v jeden čas. Druhé patro pavilonu totiž hostilo, stejně jako loni, veletrh Dovolená, který byl kromě svého atraktivního programu sympatickým útočištěm před chvílemi přelidněným prostředím Knižního festivalu. I přes hojnou návštěvnost panovala na Knižním festivalu uvolněná, pohodová a přátelská atmosféra, která je knižnímu prostředí vlastní.

Program festivalu nabídl v obou dnech setkání s řadou významných osobností české literární a mediální scény, a to na třech scénách pod značením ČRo Dvojka & Nakladatelská scéna, Voices of Freedom & Respekt stage a Louka stage, která se nacházela ve vstupní hale.

Z Knižního festivalu Ostrava 2026. (Foto: Jan Král)

Festival slavnostně zahájil moderátor Českého rozhlasu Vasil Fridrich společně s tváří festivalu, Alenou Mornštajnovou. Kromě Mornštajnové se návštěvnictvo mohlo v pátek setkat s mnoha spisovateli, například s Miriam Blahovou, Adamem Chromým, Ivanou Peroutkovou, Milanem Říským, Petrem Hanelem, Scarlett Wilkovou, Lenkou Chalupovou, Danutou Chlupovou, Marcelou Bramborovou nebo editorským týmem z Ostravské univerzity, který představil nové tituly ze série Ostravsko v pamětech.

Z Knižního festivalu Ostrava 2026. (Foto: Jan Král)

Zvučná jména se kromě besed zúčastnila také autogramiád. Kromě autorů se v zajímavých besedách představili i novináři Magdaléna Fajtová a František Trojan, specialisté na žánrovou literaturu, společnost Celé Česko čte dětem nebo ostravské kulturní instituce jako Černá kostka nebo Národní divadlo moravskoslezské.

Sobota byla po programové i návštěvnické stránce snad ještě nabitější než předchozí den. Na Voices of Freedom & Respekt stage dopoledne hovořila dvojice Martin Groman a Michael Stehlík z populárního podcastu Přepište dějiny o své nové publikaci Přepište (místní) dějiny (Jota, 2025), která pojednává například o historii Třince.

Spisovatel Petr Sagitarius. Z Knižního festivalu Ostrava 2026. (Foto: Jan Král)

Tato scéna v sobotu také hostila debaty o tíživých tématech současnosti jako jsou válka na Ukrajině, role médií v rozdělené společnosti nebo klimatická změna na Blízkém východě. Stejně jako v pátek umožnil bohatý program návštěvníkům vidět mnoho autorů a autorek jako Petra Klabouchová, Miroslav Hlaučo, Michal Sýkora, Milan Říský, Jiří Klečka, Marie Hajdová, Miřenka Čechová nebo Nina Špitálníková a Alena Mornštajnová, které hovořily o své zkušenosti psaní knih pro děti, přestože jsou známé především jako „dospělácké“ autorky.

Program ale nebyl to jediné, na co se lidé mohli na festivalu těšit. Neodmyslitelnou součástí akce byly stánky nakladatelů, kde byla možnost zakoupit si knihy, deskové hry a jiné přidružené zboží, nebo se dát do řeči s nakladateli.

„Letos jsme tu s Argem poprvé a jsme trochu překvapení, že je tu tolik lidí. Moc se těšíme na vystoupení našich dvou autorů, kteří jsou přímo z Ostravy,“ sdílela své dojmy Zdenka Křikavová z nakladatelství Argo. Festivalu se účastnila velká nakladatelství, kromě Arga také Host, Paseka, Albatros Media nebo Jota, ale také ta menší, žánrová či specializovaná, například pro nevidomé.

Z Knižního festivalu Ostrava 2026. (Foto: Jan Král)

Před stanovištěm týdeníku Respekt se nezdržovalo zdaleka tolik lidí, jako u populárních knižních nakladatelství. „Akce je fajn, líbí se mi tu, ale prodeje by mohly být lepší,“ konstatovala zástupkyně Respektu.

Veletrhu se účastnili nakladatelé z celé republiky, ale i ti místní, jako například Protimluv. „Pro mě je být na domácí půdě nejpříjemnější. Potkávám tu nejvíce známých, můžu si s nimi o knihách, které vydávám, povídat,“ řekl o akci na domácí půdě šéfredaktor Protimluvu Jiří Macháček. „Někteří známí mi tu nechávají dárečky, třeba lahev meruňkovice. (smích) A o tom to je, o setkávání se. Na veletrzích je nejlepší, že si člověk může o knihách, kterým se většinou věnuje o samotě, popovídat s ostatními.“

Miroslav Hlaučo na Knižním festivalu Ostrava. (Foto: Jan Král)

Kromě prodeje knih, prezentací nakladatelů, autogramiád, besed a debat se návštěvnictvo mohlo zúčastnit kvízů o ceny nebo navštívit herní zónu. Zde byla možnost vyzkoušet všemožné deskové hry nebo se dát do řeči s autory české fantasy hry na hrdiny Dračí hlídka, nástupce světoznámého Dračího doupěte. Organizátorům se podařilo chytře rozčlenit prostor haly, díky kterému dali vzniknout prostředí přívětivému pro hraní her, odpočinek nebo konzumaci kávy či sladkých dobrot.

Přestože bylo gastro zázemí přístupné jak ve vstupní hale, tak v nemalé místnosti v druhém patře pavilonu, tak se z nějakého důvodu mezi nakladateli, knihkupci a vývojáři deskových her objevovaly i stánky s kávou, čokoládovny a jiní výrobci laskomin. Což o to, káva a dobroty ke knize patří, ale fronty zájemců o koupi občerstvení občas narušovaly možnost plynulého průchodu mezi knižními stánky, což byla škoda.

Ze setkání s Jiřím Klečkou. (Foto: Jan Král)

Knižní festival Ostrava 2026 byl opět důkazem, že kniha není mrtvé médium a že lidé skutečně, i přes digitální ráz doby, stále rádi čtou. Stejně tak festival přinesl možnost setkávání s novými podněty, oblíbenci i idoly. A díky příjemnému podnětnému prostředí mohl být i atraktivním začátkem pro začínající čtenáře nehledě na věk či zájmy.