Petr Bidzinski
Jakmile se začne hovořit o umělé inteligenci (AI), je to debata, která nemá konec, protože tento nástroj mění i samotné tvoření. S AI inovátorem Daliborem Mrázem, který aktuálně stojí za platformou Černá.ai, jsme se pokusili provést sondu do světa, kde dochází k propojení AI a hudby. Zaobírali jsme se třeba tím, co přínosného nebo negativního může AI muzikantům přinést. Nechybí však ani poznatek, za jakých okolností má člověk nad AI pořád navrch, nebo zjištění, proč ti, kteří se snažili držet krok s konzumem, už dávno vyhořeli. Pro úplnost dodejme, že umělá inteligence se všemi plusy i minusy může být využívána snad v každém uměleckém odvětví. Ať už jde o literaturu, výtvarné umění, architekturu atd. S bývalým bubeníkem jsme se však cíleně věnovali výhradně otázkám, které se týkají hudby.
Foto: archiv Dalibora Mráze
V červenci ses v rámci Colours of Ostrava zúčastnil řečnického fóra Meltingpot. Jaký zásadní poznatek sis z této prezentace odnesl?
Lidé jsou opatrnější, než jsme si mysleli, což je skvělé! Ptali jsme se, kdo by odeslal důležitý mail, který by napsala AI bez kontroly, a nikdo nezvednul ruku. Diskutovali jsme tam o AI společně se Sárou Polak, s Kateřinou Lesch a Kamilou Dvořák. Nádherně se jejich pohledy doplňovaly a zároveň diskuse vedla často k samotné podstatě technologie.
Je možné upřesnit?
Řešili jsme, že velké jazykové modely, které lidi používají jako GPT od Open AI nebo Opus od Claude, nejsou trénovány na pravdivost, ale na věrohodnost. Dále, že se často z tvůrců stáváme korektory a v tom my lidé nejsme zase tak dobří a hodně nás to vyčerpává. Anebo téma AI a autonomie, protože hodně lidí si myslí, že AI systémy dokážou běžet týdny a řešit složité problémy bez zásahu člověka, a to tak úplně není pravda. Plná autonomie je zatím ještě daleko.
Každopádně je to už nějaký pátek, kdy jsi z hudebního teritoria přesedlal především do tohoto světa umělé inteligence. Máš tedy pocit, že muzikantům může umělá inteligence více pomáhat, nebo škodit?
Uškodily muzikantům digitální knihovny od Native Instruments nebo EastWest? Přišly orchestry o práci, i když si můžou skladatelé doma vytvořit dobře znějící soundtrack? Škodí hudebnímu průmyslu platformy se samply jako Splice? Někomu to pomáhá a někdo se cítí, že mu to škodí. Tak či tak, je to nástroj.
To je pravda…
Hezké na tom celém je, že AI, jako například Suno, generuje průměrnou hudbu. Průměr totiž je charakteristika této technologie. Generativní umělá inteligence vše průměruje, ale bohužel bez lidského vedení v současné době nedojde k výjimečné nahrávce. Ona výjimečnost je prozatím výsadou lidské odvahy, vkusu a schopnosti kloubit zajímavé nápady dohromady. Lidé, kteří vsadí pouze na AI, budou generovat tuctové a obyčejné nahrávky, kterých lidstvo slyšelo už tisíce. To ale neznamená, že vám AI nemůže pomoct. AI může vdechnout klavírnímu demu život a vy si ho poslechnete v různých žánrech. Nicméně umělcům škodí, že velké firmy nerespektují autorství a na nahrávkách umělců gen AI trénují, aniž by jim to bylo kompenzováno nebo alespoň oznámeno.
Dalibor Mráz během konference Brno Bold 2025. (Foto: archiv)
Pojďme se na některé příklady podívat trochu podrobněji. V čem konkrétně může být umělá inteligence pro muzikanty nápomocná? Kdy by ji mohli používat? Těch cest, kde se dá AI při tvorbě použít, je celá řada.
Můžete vzít svou nahrávku a nechat ji kompletně celou předělat do jiného žánrů. Nebo můžete demo převádět na náhled, jak by to znělo jako dospělá nahrávka. V této době už jsou nástroje Gen AI schopny generovat nejen hudbu, ale i stemy. To jsou tracky, které můžete potom ve svém programu míchat, poměrovat a ladit. Znám lidi, kteří pomocí AI vyrobí základ skladby a další nástroje se zpěvem dotáčí naživo. Jsou i takoví, kteří napíšou: „Udělej mi skladbu na toto téma.“ A pak to jen nazpívají. Nicméně vygenerovaný text bez zásahu člověka je poznat. Tím, že jazykové modely nejsou zatím v češtině tak obratné, bývají rýmy a texty dost krkolomné. Nicméně, je to otázka času. Ono ve výsledku to nebude řešit AI s AI, ale člověk s AI, který má vizi. Ona vize a silný nástroj, který ji pomáhá realizovat, má velkou sílu. Zároveň ty nejkvalitnější věci vznikají, když nástroj slouží umělci. Ne umělec nástroji.
A naopak, kdy by muzikanti rozhodně v rámci svých hudebních hodnot neměli umělou inteligenci využívat?
Neeticky. Například vložím do AI programu skladbu nějaké cizí kapely a řeknu: „Udělej to podobně, ale trochu jinak.“ To už za mě není tvorba, ale čisté parazitování. Na druhou stranu doba je tak hrozně rychlá, že ten, kdo se snažil držet krok s konzumem, už dávno vyhořel. Sekat skvělou písničku za písničkou každý den a dobře znějící je pro umělce velmi náročné a tyto nástroje jim můžou pomáhat tempo držet. Nicméně, chceme to takhle? Uvidíme, co lidé snesou. Uvidíme, jak moc rychlé tempo jsme schopni zvládnout dlouhodobě.
Jaká by za této situace měla být role posluchače? Ten se většinou řídí měřítkem: Líbí, nebo nelíbí. Měl by být přístup posluchače jiný a měl by se více zajímat o to, zda jeho oblíbená píseň není dílem umělé inteligence?
Je možné, že generovaného obsahu bude časem tak hodně, že nahrávka natočená živými muzikanty bude mezi tím vším svítit jako maják na ostrově. Myslím si ale, že by bylo fér, pokud je nějaká nahrávka kompletně generována pomoci AI včetně zpěvů, aby byla takto označena.
Je možné vytvořit hit pomocí umělecké inteligence (aby to člověk nepoznal)? Když si vezmeme namátkou písně typu Flames of Love od Fancy, One More Try od Timmyho T, Nothing’s Gonna Change My Love For You od Glenna Medeirose, tak to jsou na první poslech naprosto jednoduché skladby. Aspoň co se týká nějaké melodie a kompozice. Akorát že fungují i po více než po pětatřiceti letech…
Myslím si že ano. Ale pod silným vedením člověka. Otázka ale je, co dělá ze skladeb ony hity. Prosadily by se skladby typu Bohemian Rhapsody nebo Billy Jean, kdyby je udělal někdo jiný v jinou dobu a někde jinde? Domnívám se, že těch faktorů si musí sednout vždy více. Není to jen o té samotné skladbě. Takhle to dost možná bude i v době, kdy pomocí AI bude moci generovat skladby kdokoliv. Líbilo se mi, co nedávno zaznělo v jedné z konverzací: „AI zlevňuje odpovědi. Proto dramaticky roste cena dobrých otázek, úsudku a odvahy říct: tohle dělat nebudeme.”
Můžeme v souvislosti s umělou inteligencí zapojenou do hudebního průmyslu hovořit o nějaké kreativitě či múze?
Těžko říct. Člověk zatím nese kůži na trh a naše múzy jsou různé. AI pro mě není múza. Je to nástroj, který nám rozšiřuje naše možnosti. Hodně se podceňuje funkce například art directora. Většina lidí dokáže dotáhnout výsledek do 95 procent, ale něco tomu pořád chybí. Art director dotáhne těch pět procent a najednou se skladba, film nebo cokoliv uměleckého rozsvítí. AI zvládne těch prvních 20 až 40 procent, ale lidé zatím zůstávají v roli dotahovače.
Ti, kteří používají v hudbě a při tvoření písní umělou inteligenci, hledají podle tebe nové řešení, nebo si ulehčují cestu?
Obojí. My lidé si chceme ulehčit cestu. Hudba pro film se kdysi psala půl roku. Dneska na ni často máš měsíc i méně. Když se postavíš proti proudu a nemáš dostatečně silnou pozici, jsi nahrazen. Proto je to přizpůsobování důležité. Je ale taky důležité balancovat mezi rychlostí a samotnou hodnotou. Bohužel ne vždy se to povede. Nové nástroje ale zároveň přináší nové řešení. Lidé jsou vynalézaví.
Od srpna začala platit nová pravidla vycházející z nařízení AI Act, což se týká i zvukového obsahu. Jak moc to podle tebe ovlivní hudební scénu a jak konkrétně se to hudební scény dotkne?
Upřímně, běžného muzikanta se to zas tak moc nedotkne. Nová pravidla necílí na to, že by každá skladba s AI pluginem musela mít nálepku. Povinnost technicky označovat výstupy leží hlavně na poskytovatelích nástrojů jako Suno nebo ElevenLabs, kteří do souborů vloží strojově čitelné vodoznaky. Kde to ale scénu zasáhne, jsou hlasové deepfaky. Když někdo naklonuje hlas známého zpěváka, musí jasně přiznat, že jde o AI, a pokuty jsou citelné. A dlouhodobě to podle mě nejvíc pocítíme přes streamingové platformy, které díky vodoznakům konečně uvidí, kolik AI hudby na nich reálně je, a budou ji moct označovat nebo filtrovat. Co regulace neřeší, jsou autorská práva k trénovacím datům, a to je pro muzikanty vlastně mnohem palčivější téma.
Domníváš se, že ty sám stoprocentně poznáš, kdy je nějaký song vytvořen či dotvořen umělou inteligencí?
Na 100 procent si nikdy nebudu jistý. Můžu mít ale zvláštní pocit. Slyšel jsem nahrávky, se kterými si dal autor hodně práce a zněly fantasticky, nicméně u většiny vygenerovaných nahrávek je buď dost podobný hlas, nebo hodně podobný styl frázování textu. Těch rysů je tam více, ale zkušený umělec to dokáže dobře maskovat.
Jak aktuálně vypadá tvá hudební kariéra? Chystáš nějaké projekty, nebo už na bicí vůbec nehraješ?
Hudební kariéru jsem rozpustil už osm let zpátky. Jsem teď plně v AI vývoji a adopci. Na bicí teď podporuji mou ženu Veroniku Mrázovou, které pomáhám s Immersive Drum Show.
Co tě čeká v nejbližší době?
Stojím za akci Cerna.ai Festival, která proběhne 15. září v ostravské multifunkční hale Gong a pořádá ji krajská organizace Černá kostka. Ambice byla vytvořit největší AI festival v Česku, kde propojím tvrdou technologii a vývoj s uměleckými vystoupeními a kulturou. Již máme pryč přes 1500 lístků a míříme ke dvěma tisícům. A další projekty a přednášky pravidelně sdílím na svém LinkedIN profilu.
Podobné články