Samuel Beckett – Konec hry

Konec hry se dočkal mnoha interpretací. Už sám titul odkazuje k něčemu definitivnímu, k nějaké katastrofě, která je konečná. Oblíbená byla teze, že jde o zachycení údělu lidstva po atomové válce. Ale k vylíčení absurdity lidské existence autor Beckettova formátu žádnou jadernou katastrofu nepotřeboval. Podobně jako u Kafky, který stejně jako Beckett předběhl svou dobu a v poválečných letech byl konečně „objeven“, je katastrofou samotná existence. Jediným rozdílem je, že Kafkovi hrdinové ke katastrofě spějí, ti Beckettovi v ní žijí.