Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Sopranistka Lucie Kašpárková před premiérou opery Tři přání: Opájím se hravostí předlohy

Sopranistka Lucie Kašpárková před premiérou opery Tři přání: Opájím se hravostí předlohy

6.10.2015 Divadlo

Zlínská rodačka Lucie Kašpárková ztvární hlavní dvojroli v očekávané premiéře opery Bohuslava Martinů Tři přání v Národním divadle moravskoslezském. Sopranistka, která má zkušenosti z operních scén v Košicích, Brně či Plzni, do Ostravy nezavítá poprvé. V jaké atmosféře probíhá zkoušení pozoruhodného díla, na co se mohou diváci těšit a proč je dada jako rozbalený bonbónek, to vše prozrazuje sympatická představitelka Niny Valencie potažmo Indolendy v rozhovoru pro Ostravan.cz.

Zvětšit obrázek

Operní pěvkyně Lucie Kašpárková.
Foto: Archiv umělkyně

Jak na vás zapůsobila Ostrava a Národní divadlo moravskoslezské? Vracíte se zde ráda?

V Ostravě jsem debutovala v loňské sezóně jako Katuška v Čertově stěně. A nedávno mě diváci mohli vidět jako Mařenku ve zdejší Prodané nevěstě. Už během práce na Čertově stěně jsem se do Ostravy zamilovala. Atmosféra zdejšího divadla je fantastická.

Jaká je vaše zkušenost s operami Bohuslava Martinů?

Osobně se s dílem Bohuslava Martinů setkávám poprvé. K jeho hudbě mám ale krásný vztah jako posluchač už od doby, kdy anglický ansámbl Second Movement pod záštitou brněnského Ensemble Opera Diversa nastudoval operu Slzy nože. Nejradši ze všeho mám ale stejně jeho cyklus písní Nový špalíček.

Martinů operu napsal ve francouzštině. Posléze libreto přeložil do češtiny básník Václav Renč. Jaké znění nabídne divákům ostravské nastudování?

Ostravské divadlo sáhlo po překladu Václava Renče. Dílo se bude uvádět v češtině. Text díla je hodně komplikovaný, nabitý prvky surrealismu a dadaismu. Občas je vlastně dost neuchopitelný, protože jsou to často jen takové slovní obrazy. To by ve francouzštině pro českého diváka nedávalo smysl. Proto si myslím, že je čeština dobrá volba, i když se dnes díla většinou uvádějí v původním znění. I tak jsem s tím textem zpočátku trochu zápasila, protože jsem zvyklá, že text posunuje děj. V této opeře však častěji lechtá divákovu představivost, spíš než že by ho někam vedl.

V opeře ztvárníte jednu z hlavních rolí Ninu Valencii. Jedná se o zvláštní ženu, která se v průběhu děje mění v jinou postavu. Jak se hraje taková role?

Opera Tři přání je divadlo na divadle nebo chcete-li film na divadle. Celý děj začíná krátkým úvodem z přípravy natáčení filmu, kde Nina Valencie vystupuje jako filmová primadona připravující se na herecký výkon. Po klapce se mění v Indolendu a jako Indolenda nás provází největší částí opery. Indolenda je komická postava, já jí říkám pavlačová žena. Utápí se sice ve svém rádoby poetickém světě, ale když přijde na lámání chleba, tak je to přízemní fúrie. Někdy svému manželovi nadává, i když k tomu nemá momentální důvod. Ukazuje obrázek manželství, kdy už jsou oba dva vyhořelí a hašteří se jen tak ze zvyku. Jako by se to od toho druhého tak nějak očekávalo. V průběhu opery zažijete nejedno překvapení, a to i v podobě různých proměn Indolendy a Niny Valencie, ale to už nebudu prozrazovat, abych diváky nepřipravila o zážitek.

Jaký je part vaší hrdinky ve srovnání s jinými rolemi? Inspiroval se Martinů v Paříži něčím konkrétním?

Hudebně se v opeře objevuje množství jazzových prvků, proto se některé árie interpretací podobají až šantánovým zpěvům. S tím souvisí nevšední instrumentace. V orchestru se objevují nástroje jako bendžo, akordeon, saxofon nebo flexaton. Pěvecký part je rozsáhlý a pěvecky vypjatý, a to jak polohou, tak i dramatičností. Navíc je komplikovaný velkým množstvím mluveného textu, což je pro operního zpěváka vždycky náročné, protože většinou nejsme nazvučení a mluvený text se musí probojovat přes zvuk orchestru nebo do zpěvu sboru. Nina je opravdu hlavní ženskou postavou. K žádné jiné roli bych ji nepřirovnávala, je to ojedinělá operní hrdinka.

Jak probíhají dosavadní zkoušky? Daří se zpřítomnit atmosféru Francie mezi dvěma světovými válkami, která je plná jazzu, dadaismu, kabaretu, nadsázky a hravosti?

Celý zkušební proces je velice příjemný. Na Třech přáních se sešla skvělá parta, která tomu projektu věří a dává mu maximum. Tím pádem nastávají komické situace, při kterých se bavíme, a vzniká živná půda pro kreativní práci. Občas si musíme dávat pozor, aby nás to nesvádělo ke hraní nadsázky v nadsázce, jinak řečeno, abychom na jevišti nedělali blbinky, které tříští původní humorný záměr. Navození meziválečné atmosféry určitě pomůžou kostýmy Silvy Zimuly Hanákové, které jsou hravé, nápadité a chvilkami až nabubřelé, čímž odrážejí trendy té doby.

Autorem libreta je francouzský dadaistický básník Georges RibemontDessaigne. Máte ráda dada?

Na začátku jsem s textem zápasila, jak už jsem říkala. Čím blíž jsme ale premiéře, tím víc si ty slovní obraty užívám a opájím se hravostí a vtipností jednotlivých slovních hříček. Od hledání smyslu věty jsem přešla k tomu, že si frázi rozbalím a vychutnám jako bonbónek. Takže můžu říct, že po Třech přáních mám ráda dada.

Poznámka redakce: Premiéra opery Tři přání je připravena na 15. října 2015. Spolu s Lucií Kašpárkovou bude v hlavní roli alternovat Petra Perla Nôtová.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.