Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Illegal Illusion chystají další album. Bude ještě syrovější, říká jejich frontman Jiří Bialík

Illegal Illusion chystají další album. Bude ještě syrovější, říká jejich frontman Jiří Bialík

8.10.2015 Hudba

Kapela Illegal Illusion je už po dvě desetiletí skrytým drahokamem alternativní části tuzemské hard and heavy scény. Každé jejich album sbírá nadšené recenze plné superlativů. Jejich drásavě syrová a sofistikovaně komplikovaná hudba ale není pro každého, byť má kapela vzhledem k perfekcionistickému přístupu k tvorbě potenciál oslovit každého vnímavého posluchače bez ohledu na jeho žánrové preference. Ostravan.cz si povídal s frontmanem a hlavní skladatelskou osobností kapely Jiřím Bialíkem u příležitosti chystaného koncertu v ostravském Hudebním bazaru (sobota 10. října), kde se kapela objeví po boku rakouské formace Lausch.

Zvětšit obrázek

Bílovecká kapela Illegal Illusion, Jiří Bialík první zleva.
Foto: Archiv kapely

Poslední album Things After Death jste vydali před třemi lety. Kam kapela pokročila od té doby a jak to vypadá s případným dalším studiovým počinem?

Vydání alba Things After Death jsme museli podpořit koncertováním, dostali jsme se i do Německa, kde se teď vracíme už třetím rokem. Zásadním zlomem bylo založení vlastního vydavatelství Venus Flag Records, kde se snažíme spolu s Illegal Illusion podporovat kapely, které se nám líbí a se kterými se potkáváme po republice. Letos by měla přibýt ještě jedna kapela. Dalším důležitou událostí bylo vydání posledního alba na vinylu. Teď chystáme novou nahrávku a zároveň se snažíme hodně koncertovat.

Pozn. red: Zde si můžete poslechnout celé album Things After Death (2012):

Já mám pocit, že těch koncertů by mohlo být daleko více…

Ono to není tak jednoduché skloubit. Já pracuji v Opavě, bubeník v Novém Jičíně a další dva členové kapely v Olomouci a ve Zlíně. Navíc jsme tak trochu vybíraví a nehrajeme všude.

Jak probíhá práce na novém albu a nakolik do tvorby mluví jednotliví členové, zejména bratři Kudělové, kteří do kapely přišli později a jsou téměř o generaci mladší než vy dva další zakládající členové?

V současné době je to tak, že bubeník Bota zavelí, že je třeba udělat novou desku, já to vyšplíchnu ven a uděláme dvacet až třicet demáčů, nad kterými si sedneme a pracujeme s nimi dál s tím, že na finální fázi se podílíme všichni společně. Pokud se někomu něco nelíbí, tak to prostě neprojde. Každý člen kapely má právo veta. Teď se nám to trochu zakouslo v tom, že se snažíme nové věci, které chystáme na nové album, zahrát tak, aby fungovaly naživo a aby to mělo tah na branku…

Umím si představit, jaký to musí být boj. Myslím, že jste s tím asi měli problém už dříve, protože skladby z předešlých alb jsou z velké částí asi jen stěží hratelné ve stejné podobě jako na albu…

Určitě, je to tak. Výjimkou bylo minialbum Veto z roku 2010, kde bylo pět věcí nahraných živě, takže s těmi problém nebyl. Ale na všech ostatních albech to bylo jinak, živá podoba skladeb je často úplně jiná než na desce.

Můžeš prozradit, jak bude znít nové album? Můžeš ho přirovnat k některému z těch, která jste vydali v minulosti. Veto bylo hodně melodické a emotivní, poslední album ale bylo hodně drsné, náročné a pro někoho možná až překomplikované….

Protože už máme z velké části podchycenu předprodukci, vím docela přesně, jak bude nové album znít. A troufám si tvrdit, že ta deska bude opět syrová jako ta poslední, ne-li syrovější. Možná bude i komplikovanější… Už jsem někde říkal, že zatímco Veto bylo čisté maso, album Things After Death byl prorostlý bůček. A nové album? To bude vymakaný sportovec (smích).

Cítíte se součástí nějaké žánrové scény? Ptám se proto, že hrajete muziku, která je jen těžko zařaditelná…

Já na otázky vztahující se k žánrům strašně nerad odpovídám, protože se v tom vždycky zamotám. Těžko říct. Určitě jsme součástí klubové scény jako takové. Myslím, že nějakou stopu jsme na ní zanechali.

A cítíte se být součástí regionální scény?

To určitě ne. Ani si nejsem jistý, jestli něco takového jako regionální scéna funguje. Myslím, že každá kapela, která chce přežít pět nebo deset let, musí zákonitě z regionu. Čím dřív, tím líp.

Jak vy to vlastně máte s Ostravou? V minulosti jste tady moc nehráli a spíše jste cestovali po republice. V poslední době se to ale mění, loni jste hráli dvakrát v Planu B, letos u Peciválů a teď přijedete do Hudebního bazaru… Začali na vás v Ostravě chodit lidi?

Myslím, že to jde nahoru dolů a nedokážeme určit ten přesný vzorec. Příkladem je Plan B. Když jsme tam hráli poprvé, tak to bylo slabé, podruhé bylo narváno. U Peciválů to bylo komorní, ale zato příjemnější… V Ostravě je to zvláštní, někdy lidi přijdou a někdy ne.

Jestli to není tím, že hudba která hrajete, fakt není pro každého. Nadšených recenzí sice máte spoustu, ale oslovit širší publikum je s tímto typem muziky určitě těžší…

Já rozhodně nefňukám. Opravdu na nás nechodí davy lidí. Jsme zvyklí spíše na komornější koncerty a když přijde příliš hodně lidí, vždycky si říkám, že je to nějaké podezřelé… Když se ale objeví dvacet lidí, kteří nás chtějí slyšet, tak je to tak akorát.

Když jste nahráli minialbum Veto, zdálo se, že jste cíleně nakročili k větší líbivosti. Poslední album je ale zase hodně antihitové a v úvodu rozhovoru jsi říkal, že to další má být ještě syrovější. Nejste tak trochu proti sobě?

My nikdy neděláme nic plánovaného. A já vždycky říkám, že všechno jsou to ve svém jádru melodické písničky, které jsou jen pořádně rozkuchané. Myslím, že vznikly skoro jako písničky k táboráku…

To myslíš vážně?

No jasně, úplně všechny, komplet…. (smích). Občas, když si zpětně poslechnu demáče, které tomu předcházely, tak mi to přijde trochu jako country.

Ty písničky vznikají na akustické kytaře?

Ne, ony vznikají s elektrickou kytarou, ale bez elektřiny. Takže ten zvuk je ještě intimnější. Fakt to myslím vážně, původně jsou to opravdu velmi líbivé písničky. To, co jsme z nich nakonec vytvořili, je už druhá věc.

Na závěr bych se rád zeptal, jak došlo k tomu, že v Hudebním bazaru zahrajete v sobotu spolu s rakouskou kapelou Lausch…

To je naprosto jednoduché. Oslovil nás fanoušek, který má taky kapelu a dělá jim turné, a nás si k tomu přizval. Takto jednoduše to vzniklo. Je to příjemné, když nemusíš udělat vůbec nic pro to, aby sis zahrál se skvělou kapelou. V Hudebním bazaru jsme nehráli už hodně dlouho, takže se tam docela těším. Navíc Ostrava se teď kulturně zdvihá, tak doufám, že to tam bude prima a že nějací lidi přijdou.

Aleš Honus | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.