Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Ostravská kapela Sækədʒəwiːə na albu Temporary Thing dokazuje, že má velmi slušně nakročeno

Ostravská kapela Sækədʒəwiːə na albu Temporary Thing dokazuje, že má velmi slušně nakročeno

21.3.2018 Hudba

Ostravská kapela se záhadným jménem Sækədʒəwiːə vydala na sklonku minulého roku album Temporary Thing. Název kapely je fonetickou transkripcí jména Sacagawea, jediné Indiánky z kmene Šošonů, která se jako tlumočnice a průvodkyně zúčastnila objevování amerického Západu v expedici Lewise a Clarka počátkem 19. století. Na svém debutu Sækədʒəwiːə pracovala od roku 2014, nahrávalo se ve vídeňském studiu Listencareful u zpěváka rakouské kapely Lausch. Z patnácti skladeb, které byly pořízeny, se nakonec dostalo na desku deset songů. Ty poměrně zřetelně ukazují, jakým směrem má Sækədʒəwiːə nakročeno.

Zvětšit obrázek

Frontman kapely Sækədʒəwiːə Mat Vašíček.
Foto: Aleš Honus

Introspektivní, explozivní, přímočará záležitost. Hudba, které věříte, protože si na nic nehraje a přitom se hravě zmocňuje očekávaných atributů: je melodicky neodbytná, rytmicky nekompromisní, instrumentálně šikovně zahraná. Poznávacím znamením Sækədʒəwiːə je střídání nálad a melancholie, která se často prostírá jejich písněmi, graduje a většinou vybuchuje v dynamickém refrénu nebo závěru songů.

Dalším erbovním znakem nahrávky je osobitý zvuk alba, za který kapela vděčí hlavně Alexovi z Lausch a hlavně své schopnosti a touze přemýšlet a naslouchat. Skvělé jsou dynamické detaily a konkrétní linky všech nástrojů včetně tohoto nejdůležitějšího: vokálu Matěje Vašíčka.  Některé songy si pohrávají s bluesovými riffy, rytmika je zaseknutá ostinaty, která prolomí až pohádkově písničkářský refrén. Kapela také dobře umí lyrické momenty (místy je v nich slyšet vliv R.E.M.) stejně jako vysloveně parodické a karikaturní kousky, svědčící o napojení na dřevní hudební žánry.

Kytary Romana Zikána jsou výrazné a zapamatovatelné. Pěkně pracuje se zvuky a technickými finesami svých nástrojů: od vázaných akordických rozkladů, přes tlumené pizzicato až k syrovým vybuzeným plochám, které se potkávají s emocemi rozvibrovaným vokálem Matěje Vašíčka. Jeho hlas je obnaženým srdcem kapely. Charismatický, přecitlivělý, s jedinečným rychlým vibratem a dynamickým rejstříkem grungeových zpěváků zvládá Vašíček nejjemnější výrazové polohy i sonorní screaming ve vysokých polohách.

Temporary Thing výrazně dotvářejí bicí Michaela Gacka, které každému songu vtiskly osobitou tvář: někdy začínají nečekaně, jsou rytmicky pestré, dynamicky ideálně výstižné a v řadě momentů pokorné a náladotvorné. Gacek také v řadě případů nazpíval zajímavé doprovodné vokály, které nejsou tuctové a hlavně: oba hlasy k sobě barevně sedí.

Basa Jakuba Šimkoviče přesně zapadá do celkové atmosféry, je úsporná, optimálně sdělná a rytmicky pregnantní.

Temporary Thing se obešlo bez elektroniky a kapela se soustředila na práci se zvukem, který baví vnímat a poslouchat znovu a znovu. Album je vzdáleno stereotypům a šedi rádiového rocku, nahrávka je správně ježatá, nekašírovaná, syrová, ale stejně tak se dokáže zklidnit, utišit a zasnít.

Deseti songům alba nechybí potenciál stát se právoplatnými hity: jsou to zejména eponymní Temporary Thing, chytlavá Wish You Were Her, vybroušená Enlisted a sešeřelý Dusk. Ostatní písně ale nejsou slabší, jen plní na albu odlišnou funkci a protínají ho jinými náladami a emocemi.

Kapele s nejdivnějším názvem v Evropě a možná i na světě Sækədʒəwiːə se povedla deska s názorem. Temporary Thing je přesvědčivá kolekce a právem se může řadit k tomu nejlepšímu, co na Ostravsku loni vzniklo.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.