Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Děj se co děj, muzikál Colea Portera, vtrhnul na ostravské jeviště jako hurikán

Děj se co děj, muzikál Colea Portera, vtrhnul na ostravské jeviště jako hurikán

5.4.2019 Divadlo

Jeden z nejúspěšnějších muzikálů Colea Portera Anything Goes (Děj se co děj) vtrhnul na prkna Divadla Jiřího Myrona jako hurikán. Klasické dílo americké muzikálové tvorby 30. let má všechny potřebné atributy: hudbu, zpěv, crazy příběh a tanec s pikantními stepařskými čísly. Režie se ujal Peter Oravec, hudební nastudování připravil Jakub Žídek, choreografii Ladislav Cmorej a Simona Machovičová. Porterův muzikál byl v Ostravě uveden v překladu Michaela Prostějovského. V hlavních rolích ve čtvrteční premiéře účinkovali Martina Šnytová, Veronika Prášil Gidová, Hana Fialová, Alena Sasínová-Polarczyk, Roman Harok, Libor Olma, Radek Melša, Tomáš Savka a další.

Zvětšit obrázek

Hana Fialová a Tomáš Savka v muzikálu Děj se co děj.
Foto: Martin Popelář

Je to prostě bláznivý příběh, který už ve své podstatě nabízí zábavu, odpočinek a příjemnou kratochvíli. Dějová synopse přivádí diváka na palubu zaoceánského parníku. Specifické prostředí nabízí sled prekérních, humorných i lehce dramatických situací (srážka s ledovcem, mořská nemoc, gangsteři, vztahové proměny apod.) Ostravské inscenátory zajímaly především vztahy a životní příběhy jednotlivých postav. Ty se před očima vynořují s téměř filmovou optikou z jednotlivých palubních kajut. Svižná režie Petera Oravce se snaží řadou povedených scénických prvků osvěžit neskrývaně banální děj. Proto se soustředí na rozmanitou typologii jednotlivých postav či spíše několika ústředních dvojic.

Nejdůležitější pár se objeví na pódiu hned počátkem inscenace. Je jím Martina Šnytová (Reno Sweeney) a Radek Melša (Billy Crocker). Martina Šnytová roli kabaretní divy zvládla bravurně. Náročné taneční sekvence jí nečinily sebemenší problém, výbornou pěveckou výbavu potvrdila hned první písní i v následujících číslech. Šnytová se dokázala energicky vžít do role ženy, která se zamilovala do toho nesprávného muže. Její prozření a následné bouřlivé citové vzplanutí k Romanu Harokovi (Lord Evelyn Oakleigh) má potřebnou sebeironii, gradaci a vášnivost.

Zleva R. Melša, M. Šnytová a T. Savka. (Foto: Martin Popelář)

Radek Melša si zahrál roli nezkušeného burzovního makléře Billyho, který se dokáže bezhlavě zamilovat, ale současně i jít za vytouženou dívkou s buldočí vytrvalostí. Nezabránil mu v tom ani příkaz jeho šéfa Libora Olmy (Elisha Whitney), ani fakt, že neměl lodní lístek. Melša si ostruhy zaláskovaného mladíka vyzkoušel už v muzikálu Romeo a Julie. V nové roli se cítil velice dobře, hrál i zpíval s přirozeností a příjemným nadhledem.

Druhý pár vytvořili Roman Harok a Veronika Prášil Gidová. Kontrast bohatého, avšak absolutně potřeštěného Angličana s mírně zamlklou, vážnou a vnitřně rozháranou Evangelinou se velice podařil. Harok potvrdil, že je skvělý komediální talent, Veronika Prášil Gidová svou spíše romantickou postavou ukázala, že ani dramatické role jejímu tmavšímu hlasu a přemýšlivému hereckému projevu nemusí být překážkou.

Z inscenace Děj se co děj. (Foto: M. Popelář)

Další dvojici vytvořili Hana Fialová (Erma) a Tomáš Savka (Moonface Martin). Tento pár ztělesnil role neúspěšných gangsterů druhé kategorie s nakažlivou vitalitou, která byla naprosto odzbrojující. Hana Fialová v atraktivních červených šatech hýřila sex-appealem, byla vždy spolehlivou roznětkou, čertíkem z krabičky, prostě vším, co bylo zapotřebí. Tomáš Savka se v postavách padouchů neustále zlepšuje. Jeho skvělá kreace byla založena na hyperbole, s níž dával svému neúspěšnému gangsterovi patřičné odlehčení a spolehlivě dávkovanou serióznost a šarm. Savka účinně zkombinoval nadhled s hereckou přirozeností. Skvěle se pohyboval a vedle Fialové potěšil i nejsrozumitelnější jevištní mluvou. Tato dvojice zaplnila sice menší časový prostor, přesto jejich hlášky, bonmoty a styl prostě dominovaly.

Hana Fialová. (Foto: M. Popelář)

Nejstarší dvojici vytvořili Libor OlmaAlenou Sasínovou-Polarczyk (Evangeline Harcourtová) v klasickém duchu. Samozřejmě, že na sebe nenechaly dlouho čekat Olmovy typické herecké úlety, obdivuhodný byl klasický, typově vybroušený projev Sasínové-Polarczyk, jejíž stárnoucí dáma, toužící po finančním zajištění, měla charisma a mondénní kouzlo.

Ve výčtu jednotlivých postav by se dalo pokračovat dále. Neztratila by se v něm dáma na kolečkovém křesle Janky Hoštákové, kapitán Jana Drahovzala a další. Přesto si dovolím dva protagonisty menších rolí vypíchnout, protože zkrátka a dobře v rámci svého času na jevišti výrazně zapůsobili: pastor Pavla Lišky a barman Josefa Nováka-Wajdy. Zásadní funkci má v Děj se co děj company, která svou sehraností, synchronizovanými stepařskými čísly a entuziasmem patřila k rovnoprávným složkám inscenace. Bylo naprosto zjevné, že komu to tančí a zpívá navenek, tomu to hraje i uvnitř, tak příjemný byla jednotná energie a společný tah.

Režie Petera Oravce měla patřičný švih, dokázala se radovat z maličkostí a nenásilně vedla dějovou linii v příjemném tempu, napětí i uvolněnosti. Kostýmy Ludmily Várossové si podržely starosvětskou, decentně barevnou eleganci, některým nechyběla svůdnost (Šnytová, Fialová), ladnost a atraktivita (Prášil Gidová).

Z inscenace Děj se co děj. (Foto: M. Popelář)

Hudební nastudování Jakuba Žídka bylo naprosto precizní a svou hráčskou kompaktností, stylovou přesvědčivostí a zvukovou noblesou vyvolalo senzaci. Potěšující byly vynikající, swingově a jazzově frázující žestě, nevtíravá a přiléhavá dynamika, vkusně odměřená tempa a sentimentální feeling, který zdařile evokoval starodávné časy. Také akustické ozvučení bylo během premiéry naprosto spolehlivé, funkční a optimálně podpořilo herce a zpěváky.

Překlad Michaela Prostějovského je plný skvělých parafrází a střetů spisovného jazyka s frazémy, rčeními a ustálenými spojeními. Jiskří výbornou češtinou a je jedním ze stěžejních kamenů inscenace.

Neopominutelnými součástmi muzikálu Děj se co děj jsou scéna, choreografie, light design a videoprojekce. Ondřej Zicha zdařile zakomponoval velké jevištní prvky (zaoceánský parník), stejně jako decentnější průhledy do jednotlivých kajut a a pater. Jeho scéna dýchá oslnivou barvitostí, je mimořádně akční a důmyslná. Choreografie (Ladislav Cmorej, Simona Machovičová a Kateřina Marie Fialová) potvrdila, že nemá ambice být pouze doprovodnou složkou nastudování. V Děj se co děj je naopak komponentou zcela klíčovou.

Z inscenace Děj se co děj. (Foto: M. Popelář)

Pohyb je předurčen už dopravním prostředkem – obrovským parníkem. V pohybu jsou také téměř neustále všechny postavy. Pohyb je smyslem jejich života, v pohybu se nacházejí i míjejí. Je skvělé, že této dynamické stránce věnovalo ostravské nastudování tolik námahy a času, taneční a zejména stepařské sekvence byly těmi nejúspěšnějšími a nejpropracovanějšími čísly celého muzikálu (jejich synchronizace si zaslouží ještě progres). Současně lze ocenit fakt, že tanec nebyl pouze anachronickou retro přehlídkou dobově oblíbených tanečních forem, nýbrž promítla se do něj současná praxe a způsob myšlení.

K zamyšlení je časová rozvleklost muzikálu (zejména jeho první polovina), místy zdlouhavé činoherní plochy, které by možná unesly prostřihy. Hudba a pohyb jsou v muzikálu Děj se co děj rovnoprávnými partnery, společným jmenovatelem za všemi intrikami a škraboškami bylo najít někoho, kdo vás bude mít trochu rád. Trocha angažovanosti v lásce nikdy neškodí a kdo chce žít naplněný citový život, ví dobře sám, že je nutné do něj neustále investovat a pěstovat jej.

Z inscenace Děj se co děj. (Foto: M. Popelář)

Nové nastudování muzikálu Colea Portera je v onom hledání či případné kultivaci příjemné odbočení. Slučuje tradiční muzikálové řemeslo s aktuálními (scénografickými, tanečními i režijními) trendy v příjemné nadsázce. Spousta hlášek a gagů (ručníková převlíkačka, plavání v bazénku, scénka ve vězení a mnohé další) jsou velice povedené a svým způsobem přístupné širokému spektru diváků všech generací. Bylo potěšující, že na premiéře se stejně dobře bavili dětští diváci i senioři. Prostě zábava na velice vysoké úrovni, ať se dělo, co se dělo.

Čtěte také: Recenze druhé premiéry muzikálu Děj se co děj

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.