Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Krásná Helena je příliš operetní. A také příliš dlouhá

Krásná Helena je příliš operetní. A také příliš dlouhá

1.11.2013 Divadlo

Novinkou aktuální sezóny v Národním divadle moravskoslezském je Offenbachova Krásná Helena. Režisérka Gabriela Petráková se snaží o osobité vlastní převyprávění díla a bohužel se neubránila "operetním manýrám". Snaha přiblížit dílo současnému ostravskému publiku užitím místního dialektu se pak už pohybuje na hranici podbízivosti a kýče.

Zvětšit obrázek

V roli Heleny mohou návštěvníci divadla vidět Martinu Šnytovou.
Foto: Martin Popelář

Operní bouffonerie Jacquese Offenbacha Krásná Helena patří k nejvydařenějším dílům autora, a spolu s Orfeem v podsvětí se řadí k jeho nejčastěji uváděným dílům. Offenbach byl při psaní svých děl výrazně ovlivněn hudbou  Donizettiho a Rossiniho. Nutno přiznat, že také způsobem, jakým se snažil publikum zaujmout W. A. Mozart. Vytvořil si však vlastní styl a vlastní způsob hudebního vyjádření. Jeho  „Offenbachovská škola“, zaměřená na satiru způsobu pařížského života v době života skladatele ale neměla žádného pokračovatele a zanikla s okamžikem jeho smrti.

I když je Krásná Helena dnešním publikem vnímána jako opereta, v původní podobě jde spíše o opéru-bouffe, dílo obohacené o parodii. Na inscenátory Offenabachových děl však číhá jedno velké nebezpečí. Ve snaze uchopit předlohu svým rádoby originálním způsobem dopisují postavy a dialogy, snaží se o nejrůznější aktualizace, a když se tento přístup „obohatí“ o nechvalně známé operetní manýry, vznikají díla kýčovitá, dlouhá, ve kterých z pravého čistého Offenbacha zůstává jen málo. Bohužel ani ostravská inscenace Krásné Heleny se těmto nástrahám neubránila.

Režisérka inscenace Gabriela Petráková se svým pojetím Krásné Heleny snaží o osobité vlastní převyprávění díla. Škoda, že se nevydala opačnou cestou, kterou již před ní nastoupili milovníci Jacquese Offenbacha: věrni předloze ukazují krásu Offenabachovy hudby v neředěné podobě a jeho vskutku dobrý divadelní instinkt a satirický pohled na svět ponechávají vyznít z čisté podoby jeho děl.

Na jevišti v ostravské inscenaci uvidíme Hippolyta Cogniarda, inspicienta pařížského divadla Théâtre des Variétés, V tomto divadle byla Krásná Helena uvedena poprvé. Úvodní obraz má ukázat zákulisí divadla, spěch před začátkem premiéry, kdy ještě nic není hotovo a vše se řeší na poslední chvíli – princip známý z mnoha satirických děl s tématem divadelního zákulisí.  Hippolyte Cogniard jako vypravěč také vstupuje do děje původní operety a snaží se jej přiblížit divákům. Tyto vstupy jsou však retardační, lehkost a plynulost Offenabachova díla narušují.

Velkolepá výprava se siluetou Paříže na průsvitné oponě překrývající antické kulisy zajisté osloví věrného publikum věrné žánru operety, což platí i o kostýmech.

Díky pěveckým výkonům některých představitelů se jinak až příliš rozvleklé dílo dá přežít. Roli Parida zpívá člen operního souboru Aleš Briscein, držitel Ceny Thálie 2012, a jsou to právě jeho party, které patří k tomu nejlepšímu, co z jeviště zaznívá.  Totéž platí o Heleně Martiny Šnytové. Publikum očekávající sborové scény se také dočká pěkných chvil,  a baletní soubor NDM spolu se  studenty ostravské Janáčkovy konzervatoře ukazují vysoký potenciál souboru..

Výborný výkon předvádí Libor Olma v roli Kalcháse. Miroslav Urbánek ml. v roli králova bratra Agamemnóna, mluví v ostravském v dialektu. Tato snaha přiblížit dílo současnému ostravskému publiku však patří spíše k tomu, co už se pohybuje na hranici podbízivosti a kýče.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.