Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Kde má stát nová vědecká knihovna? Desítky osobností se přou v anketě Ostravanu

Kde má stát nová vědecká knihovna? Desítky osobností se přou v anketě Ostravanu

19.5.2015 Atd.

Ocelovému srdci republiky se opět radikálně zrychlil tep. Ostravské osobnosti se totiž nemohou dohodnout, kde by měla vyrůst nová budova Moravskoslezské vědecké knihovny. Všichni se přitom shodují, že stávající knihovna v Nové radnici je ostudné provizorium.

Zvětšit obrázek

Návrh Černé kostky, která byla podle mnoha odborníků promarněnou šancí.

Kde by měla stát budova nové vědecké knihovny, bez které se neobejde třicet tisíc univerzitních studentů v Ostravě ani odborná veřejnost? Všichni vědí, že provizorium v bývalé cukrárně v budově Nové radnice je neúnosné, nicméně ani čtvrt století po sametové revoluci není jasné, kde by měla knihovna vyrůst. A zda bude vůbec postavena.

Kulturní deník Ostravan.cz, proto ostravským osobnostem položil jednoduché dotazy: Kde by knihovna měla stát? A kdo by ji měl postavit, případně za jakých podmínek? Stávajících variant je totiž více. Kraj a Dolní oblast Vítkovice (DOV) například preferují novou vědeckou knihovnu v industriálním prostoru DOV, kterou by postavil význačný český architekt Josef Pleskot. Jak je ale patrné z ankety, velká část respondentů by se ráda vrátila k už „k ledu uloženému“ projektu Černé kostky od moravských architektů Kuby a Pilaře.

Oslovili jsme desítky osobností s prosbou o stručnou odpověď, problém je ale asi natolik závažný, že některé odpovědi jsou doslova studiemi, nicméně vše přetiskujeme v plném znění. Fenomén „kniha“ je z logických důvodů asi nejvíce přetřásán na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde na otázku Ostravanu.cz odpověděli i pedagogové, které jsme původně ani nekontaktovali. Všechny odpovědi nechť jsou proto inspirací například pro středeční diskusi o knihovně v ostravském Divadle loutek (20. května od 18.00) i pro další odborné i laické disputace, které snad jednou povedou k tomu, že knihy konečně najdou důstojnou střechu nad hlavou.

Jan Malura (vedoucí katedry české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity – FF OU): Jsem pro původní Černou kostku, ten návrh mi připadal vynikající, a to z různých důvodů – pro image Ostravy, ale též uživatelsky pro čtenáře a studenty. Knihovna by měla rozhodně být blízko historického centra Ostravy, aby se tam dalo dojít z centra i pěšky. Původně zamýšlený prostor u Domu kultury se mi z tohoto hlediska jeví jako ideální.

Pavel Drozd (prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Ostravské univerzity): Asi vás zklamu, ale osobně na celou věc vyhraněný názor nemám. Dolní oblast Vítkovic je zajímavá a možná by to bylo velmi „efektní“, nicméně chápu, že to opět může vést k obavám z postupného vylidňování centra Ostravy. Vědecká knihovna to ale dle mého názoru nezachrání.

Petr Hruška (básník a literární vědec Akademie věd ČR): Do zblbnutí je nám vštěpováno, že na tom ideálním místě naproti kulturnímu domu knihovnu nelze postavit, protože se prostě nenajdou peníze. Nezbývá tedy než věnovat novou knihovnu společnosti Vítkovice a nechat ji postavit tam… Na původně plánovaném místě před kulturákem, kde se léta rozkládá neutěšená nedostavba, navrhuji postavit levnou budovu (vzdáleně může připomínat Černou kostku) a zřídit v ní muzeum Josefa Pleskota, kde by rozsáhlá expozice mohla připomínat cestu ke vzniku nové státní vědecké knihovny v Dolní oblasti Vítkovic. Velký sál bude v tom případě nutno věnovat letitému primátorovi Petru Kajnarovi, který pilně bagatelizoval potřebu knihovny pomocí geniálního názoru, že vynakládat prostředky na stavbu knihovny v době internetu je archaismus a vzápětí stejně geniálně dokázal vykouzlit například sto milionů na záchranu fotbalového klubu Baník.

Jaroslav David (vedoucí katedry českého jazyka FF OU): Nová budova vědecké knihovny by měla stát v centru, což je ovšem u tak „poslepovaného“ města jako je Ostrava těžké najít. Ale pokud připustíme, že centrum je v Moravské Ostravě, pak by to mohlo být např. na prostranství v místě bývalého Bauhausu vedle jatek nebo v proluce po Německém domě, zakomponováno do bloku s OD Ostravica. Pokud však město a kraj nenajdou vůli, pak se nabízí „nabízená“ oblast Dolních Vítkovic. Nejsem odborník na architekturu, ale určitě by měla být vypsána veřejná soutěž pod dohledem odborníků a vybrán návrh, který splní funkční i umělecké požadavky zadání. Mám rád Pavla Janáka – ten se však už bohužel do soutěže nepřihlásí.

Ilona Rozehnalová (majitelka antikvariátu a klubu Fiducia, šéfka Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu): Ve chvíli, kdy ostravská kulturní média nemají nikoho, kdo by publikoval vlastní zasvěcené stanovisko k tak zásadní kauze, je otázkou, na jaké úrovni je celá diskuse o knihovně. Bez architektonických soutěží se dnes významné veřejné stavby nestaví ani na východ od našich hranic, tudíž nelze akceptovat stavbu knihovny v DOV, kde se architektonická soutěž neplánuje. Argument, že se nyní dají čerpat dotace jen na knihovnu v DOV, se nezakládá na pravdě, nabízí se více možností čerpání dotací. Pan architekt Pleskot uznává, že Černá kostka je nejlepší variantou, ale přesto prosazuje svůj projekt spolu s krajem bez architektonické soutěže, na soukromém pozemku Vítkovic, kde bude knihovna v pronájmu (tzn. opět v provizoriu). Argument, že na knihovnu na základě soutěže nejsou peníze, už tady byl v roce 2004. Na nátlak veřejnosti ale kraj soutěž vypsal a peníze získal – zajímavé je, že soutěž podporovala zejména laická veřejnost. Ta má evidentně jasno i v roce 2015 – v nedávné anketě MF DNES zvítězila Černá kostka naprosto suverénně, hlasovalo pro ni 80 procent účastníků ankety.

kostka2

Interiér Černé kostky podle původního návrhu.

Jiří Macháček (šéfredaktor revue Protimluv a majitel vydavatelství): Dovedu si představit, že by v pěkném, opraveném starém centru Ostravy bez ošklivých všudypřítomných parkovišť a chátrajících bloků domů vyrostla konečně po letech skvělá stavba, vždyť kolik domů zmizelo a mizí před očima za posledních dvacet pět let… Snad by se zaplnila jedna z mnoha proluk po ustavičném bombardování, ale zas ta obava, co se kvůli tomu nově zničí a opomene. A proto si nejsem jist, jestli instituce – i tak bohulibá, jako je vědecká knihovna – pomůže centru. Jak krásné máme kostely, ale vrací nám život do centra? Proto mi nevadí i přes mnohé výhrady představa knihovny v Dolní oblasti Vítkovic. Když bude její návrh lepší než Černá kostka, ať klidně povstane tam.

Jiří Surůvka (výtvarník, performer a pedagog FU OU): Já jsem pro Černou kostku, v původních intencích a s původními architekty, kteří vyhráli výběrové řízení. A jestliže hejtman Palas zašantročil peníze z EU jinam, tak ať to teď zaplatí kraj. Nevím, proč bychom měli pomáhat z peněz daňových poplatníků a EU grantů soukromým firmám typu OKD nebo Vítkovice a ještě jim pak platit nájem, aby se majitelé měli dobře. Když město pozemek u Domu kultury stále má? Anebo už to taky prodali za pár šupů?

Radim Václavík (architekt. ATOS-6): Knihovna dnes nemusí být jenom sklad knih doplněný o studovny. Může to být také společenské centrum, umožňující setkávání a vzájemný dialog stmelující komunitu lidí ve městě. Roli knihovny jako budoucího společenského centra považuji v Ostravě za důležitější než samotnou instituci vědecké knihovny. V kontextu problémů historického jádra Ostravy je možné případnou výstavbou knihovny v centru posílit a nastartovat měkké procesy oživení centrální zóny. (Centrum je definováno docházkovou vzdáleností pěší dopravy se středem přibližně na centrálním náměstí. Prakticky se jedná o vymezení území pomocí kružnice s poloměrem ideálně zhruba 0,5 km až k maximálnímu poloměru okolo 1 km) Knihovna by byla z pohledu jejích uživatelů a obyvatel Ostravy nejvhodnější tam, kde je nejlepší pěší přístup a kde se střetává MHD ze všech směrů. Takové umístění bude ideálně a rychle přístupné i těm, kteří nedisponují osobním automobilem. A kdo by měl být architektem této stavby? Vítěz architektonické soutěže.

Jaroslav Žila (básník a pedagog): Jsem pro Černou kostku na původním místě. Myslím si však, že se na tuto stavbu nenajdou peníze. Pokud by se našly, nejsem si jist, zda by se lokální politikové opět nedali cestou pana Palase. Takže mám, bohužel, neodbytný pocit: Pokud má nějaká knihovna šanci doopravdy stát, pak jedině ta Pleskotova ve Vítkovicích. Koneckonců, byl by to jistě pěkný a výjimečný kompletek staveb. Pan Světlík to těm našim otcům politikům nejspíše nějak vysvětlí. Potřebuje ji tam, do funkčního technologického celku. To je, myslím, dostatečný důvod. Na druhou stranu, kdyby se realizovala nějaká vize na propojení středu města (vzpomeňme projekt na Černé louce) s oblastí Hlubiny, mohlo by vše dojít smyslu (kam jinam může centrum růst). Jenže, to se dostáváme zpátky k politikům. Úplně náhodou jsem si vzpomněl na velmi důležitou dostavbu Domu umění, a za takové tři čtyři roky bude určitě nezbytné provést další rekonstrukci dlažeb. Už nechci přemýšlet! Nejspíš mě začne bolet hlava.

Jindřich Štreit (fotograf): Nejsem zasvěcen do těchto problémů, a tak k celé věci budu mít jen praktický postoj. Jestli bude stát knihovna tam či onde, v konečném důsledku je to vcelku nepodstatné. Vzdálenosti se zkracují. Nejdůležitější jsou finance, které jsou potřebné k realizaci a jak je získat. Nechť stojí knihovna kdekoli, hlavně, ať stojí. Pokud je reálnější získat finance pro Vítkovice, bude asi stát tam. Pokud není možné získat finance jinak, tak je to jasné. Také by se mohlo stát, že nebude stát tam ani tam a to by bylo škoda.

Jiří Muryc (vedoucí katedry slavistiky Ostravské univerzity): Je škoda – a vlastně také ostuda města Ostravy potažmo Moravskoslezského kraje – že nová vědecká knihovna nestojí. Aktuální a několik let neřešený stav knihovny v budově Nové radnice je tristní. Ideálním řešením byl návrh tzv. Černé kostky. Ta by na vhodném místě (výborná dopravní dostupnost, blízkost centra města, potažmo také Dolní oblasti, možnost vybudování garáží) splňovala dle mého soudu veškeré požadavky moderní knihovny – zejména technické, architektonické a urbanistické. V podobě, v jaké byl prezentován vítězný návrh architektů Kuby, Pilaře a kolektivu, by bezpochyby znamenalo významné oživení Ostravy. Koncept a aktivity vznikající v Dolní oblasti Vítkovic jsou mi sympatické, ale z pohledu současného a budoucího rozvoje Ostravy jsem pro větší diverzifikaci funkcí ve středu města. Diskusi o umístění nové vědecké knihovny sleduji a po zvážení všech argumentů se přikláním k vybudování nové knihovny v historickém jádru města – ať na „zelené louce“, na volných pozemcích města, popř. konverzí stávajících budov (napadá mne mj. možnost využití budovy jatek a pozemku po prodejně Bauhaus, ačkoli podobných možností je v centru více). Vyhlášení veřejné a nezávislé architektonické soutěže považuji, spolu s respektováním jejích výsledků, za samozřejmé.

Libor Folwarczny (radní Magistrátu města Ostravy, šéf hasičů, pedagog VŠB): Osobně si myslím, že v kontextu všeho, co se zatím událo v souvislosti s novou vědeckou knihovnou v Ostravě, je z hlediska realizace v dohledné době reálná varianta jejího umístění v Dolní oblasti Vítkovice, a to i s ohledem na možnost financování – získání dotace v návaznosti na národní kulturní památku.

Marek Otisk (proděkan pro vědu a výzkum FF Ostravské univerzity): Je zřejmé, že Moravskoslezská vědecká knihovna nutně potřebuje nové prostory, které budou důstojně a zejména funkčně zajišťovat možnost naplňování všech úkolů a poslání, které by vědecká knihovna v 21. století měla plnit. Návrh Černé kostky naproti Domu kultury města Ostravy se mi z mnoha důvodů jevil být velmi zajímavý – mj. i proto, že by architektonicky zajímavý objekt mohl zatraktivnit tuto část města, kterou lze považovat za širší centrum Ostravy. Jelikož se však jeho výstavba nezdá být na pořadu dne, považuji za přirozené a žádoucí, že se hledají jiné možnosti, jak zajistit knihovně náležité prostory. Pokud by se tak stalo v Dolní oblasti Vítkovic, mohlo by to přispět k integrálnímu propojení s historickým centrem města, což bezpochyby má své opodstatnění, třebaže návrh Černé kostky a jejího původního plánovaného umístění bych asi pokládal za vhodnější alternativu.

kostka

Původní návrh Černé kostky.

Milan Weber (galerista Výstavní síně Sokolská 26): Líbilo by se mi, kdyby mohla stát v historickém centru města. Volných pozemků v majetku města Ostravy je hned několik, např. zatravněná plocha u Masarykova náměstí, Černá louka nebo pozemek vedle bývalého obchodního domu Bachner. Mohl by se tím zachránit i chátrající obchoďák Ericha Mendelsohna, nejvýznamnější modernistická stavba města – je na prodej a využít ho pro knihovnu spolu s přístavbou na vedlejším pozemku by jistě bylo realizovatelné. Místo, kde měla stát tzv. Černá kostka, není součástí historického jádra města. Je to však architektonicky kvalitní návrh, bohužel z důvodů vysokých investičních i provozních nákladů (i dalších) nebyl realizován. Bez finančních prostředků z vyšších zdrojů (státní či evropské dotace) se ale nepostaví nic. A kraj je může získat v dotačním řízení pouze v rámci národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice. Tedy reálně buď se postaví knihovna tam, nebo vůbec, a může existovat další desetiletí v dosavadním provizóriu. Nemusí se mi to líbit, ale to je tak vše… Výběr architekta bych nechal na veřejné soutěži.

Dita Eibenová (čtenář KMO, MSVK a pravidelný návštěvník DOV): Umístění knihovny je vždy otázkou strategie, kterou musejí řešit nejen provozovatelé, ale také urbanisté a architekti, tedy odborníci – s přihlédnutím k současným a budoucím potřebám klientů. Nemůže-li být Černá kostka realizována na původním místě, pak by v rámci urbanistické soutěže a s tím spojené diskuse všech zainteresovaných mělo vzejít místo nové, a to takové, které by nejvíce sloužilo uživatelům této knihovny a přinášelo efekt danému místu, které považuje investor stavby (kraj) za důležité. Na samotnou budovu vědecké knihovny, stavby placené z veřejného rozpočtu, pak musí být vypsána soutěž architektonická, aby byly využity všechny způsoby, jak vybrat variantu co nejlépe řešící funkce instituce. DOV logicky usiluje o vědeckou knihovnu vybudovanou z dotací EU, lokalitu to zatraktivní, dodá návštěvníky. Investor stavby (kraj) má však mít na prvním místě na zřeteli čtenáře (dostupnost, kontext), ne zájem soukromého subjektu (růst hodnoty jeho pozemků, další oživení DOV, NKP Důl Hlubina atd.). Nemyslím si, že ti, kdo zvažují umístění vědecké knihovny do DOV, jezdí do této oblasti pravidelně MHD (chůze pěšky má zde řadu bariér) a jsou pravidelnými uživateli knihoven. Navíc by to byl precedent a silný argument k přesouvání dalších městotvorných funkcí mimo centrum města. Obracím se tedy na politickou reprezentaci kraje a Ostravy, aby (obdobně jako DOV) se stejnou intenzitou usilovala o umístění knihovny na pozemcích, které spravuje sama, a to ve prospěch zájmu veřejného, ne privátního.

Jan Gajdica (muzikant, učitel hudby): Jsem pro projekt Černé kostky, který řádně zvítězil v architektonické soutěži. Navíc se mi onen černoušek líbí. S místem si již tak nejsem jistý. Upřednostňuji centrum, ale zároveň vnímám i nedostatek sil či ochoty ze strany města věc realizovat a tak je zde prostor i pro jiné hráče – právě Vítkovice.

Martin Strakoš (historik architektury, památkář Národního památkového ústavu): Nová budova Moravskoslezské vědecké knihovny měla být postavena na pozemku naproti Domu kultury města Ostravy podle vítězného projektu architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře z brněnského ateliéru Kuba Pilař Architekti, vybraného na základě architektonické soutěže, uspořádané v roce 2004. Projekt pod označením Černá kostka by dotvořil nehotovou část třídy 28. října a není důvodu, proč ty tato část města neměla být dokončena. Když vidíme, kolik ostravských záměrů, městských čtvrtí nebo areálů zůstalo v důsledku různých politických a ekonomických zásahů nedokončeno, měli bychom být schopni určité koncepty završit. Navíc zvolené místo funguje jako kulturní magnet – před téměř půl stoletím se uvažovalo, že tam vznikne koncertní sál, posléze se uvažovalo o knihovně. Snad se tedy nestane, že na tak důležitém místě zůstane železobetonový relikt – kostra nedostavěného sídla KV KSČ, stavební jáma a v přímém sousedství zaprášené parkoviště. To je vizitka provizoria – Ostrava jako provizorium, to přece nikdo nechce.

Varianta druhá – aby knihovna vznikla v Dolní oblasti Vítkovic – je podvázaná tím, že tam neexistuje patřičná městská infrastruktura. Zatím to je místo – továrna – inspiromat, svět techniky, nikoli město s domy, dopravním ruchem, restauracemi a kavárnami, nikoli část přístupná veřejnou dopravou a obydlená lidmi – studenty, rezidenty a dalšími aktéry městského života. Dokonce ani hlavní aktéři tam nemají své kancelářské City, zkrátka je to místo v přerodu. Jenže nelze přece nejdříve postavit domek a pak k němu vést přes dravou řeku, údolí a les jen tak nazdařbůh cestu. Nejdříve musíme mít ulice, budovy s náplní a pak třeba knihovnu. Navíc dané území je v soukromém vlastnictví, pokud se nepletu. Jak tedy bude v takovém rámci fungovat krajská instituce? Umí to někdo do důsledků a velmi pregnantně vysvětlit, aniž by argumentoval determinací peněz z evropských fondů? Dosud, zdá se mi, jiné argumenty nezazněly, takže ten prostor pro takové aktivity není, dle mého, připraven. Proto by knihovna měla vzniknout tam, kde byla proponovaná. To je záležitost připravená a kdo říká, že nikoli, tak nemá pravdu. Jiná místa, například prostor parkoviště na místě bývalých Laubů u Ostravského muzea, mají sice také určitý potenciál, ale nejdále se projekt podařilo dotáhnout právě naproti Domu kultury.

A autor případného jiného projektu? Projekt Černé kostky existuje a měl by to být projekt původní, nikoli ten okleštěný podle omezených propozic, protože stavba bez podzemního parkoviště, které by sloužilo i Domu kultury města Ostravy, představuje torzo původního záměrů. V případě zcela nového projektu na novém místě je volba jednoduchá. Jedná se o veřejnou stavbu, proto by měl být nový projekt vybírán v rámci veřejné architektonické soutěže. To se už stalo před více než deseti lety, a ta soutěž byla prosazená odbornou i laickou veřejností. To je jedinečný příklad v dějinách architektonických soutěží po roce 1989 u nás. Bohužel si to málokdo uvědomuje. Navíc soutěže, jak se zdá, zdejší politické a ekonomické elity nechtějí a neumí pořádat. Musíme se ptát, proč tomu tak je a zda právě tohle není jeden ze symptomů současné společenské krize. Každopádně nové sídlo vědecké knihovny musí vyrůst poměrně bezodkladně, protože plesnivějící svazky v provizorních a rozpadajících se skladech v různých částech města a ve sklepení Nové radnice představují katastrofickou vizitku ostravské společnosti. Vždyť i v mnohem menších krajských městech – namátkou uveďme Zlín nebo Hradec Králové – vznikly moderní vědecké knihovny, kolem nichž pulsuje společenský i vědecký život, zatímco v Ostravě se stále rozplývá kdesi v provizoriu.

Zbyněk Janáček (děkan Fakulty umění OU): Otázka je jednoduchá, odpověď/i pak, jako vždy složitější… Je nesporné, že magnetismus Dolních Vítkovic je nesmírný, a nemyslím, že je to pouze genius loci, co jej vytváří. Vedle toho jsou zde nesporně chyby municipality i bývalého vedení kraje, v případě MSVK, které (dnes) celou otázku zjednodušily, nesprávně, do černobílé volby, konečně jako i u jiných zamýšlených staveb, totiž buď Dolní oblasti, kam lze či umíme (kdo?) alokovat finanční prostředky, nebo nic! Pokud bude problém nahlížen takto, a nebude se hledat jiné řešení, ať už je argumentace pravdivá nebo jsme svědky účelových „her“, pak je zřejmé, že volba je jasná.

Osobně si to nemyslím. A nelze pochopitelně v kontextu této otázky nezmínit i to, že knihovna i muzeum jako instituce, svůj zenit v podobě, jak se utvářely v 19. století, mají za sebou, ale nabývají, pochopitelně jiné funkce, nejen badatelské, ale i společenské atd. A právě z tohoto úhlu pohledu je třeba jejich potřebnost, nejen pro Ostravu, i ve věku informatiky (a digitalizace dat) nahlížet.

A původní lokace knihovny, tzv. Černá kostka, myslím, znovu přichází na program dne i jako součást diskurzu o tzv. širším centru. Centrum není a netvoří pouze Masarykovo náměstí a přilehlé ulice, ale Ostrava je přece velké město, urbanisticky sice nespojité a rozprostraněné nad asi únosnou míru, která ovšem právě takovému zúženému pojetí centra přímo odporuje. A není od věci připomenout, že problém „tzv. centra“ není časově shodný se vznikem DOV, jak konečně zaznělo v některé z diskusí na toto téma, ale naopak je starší a nečinnost všech radnic v minulosti je zřejmá. Nestačí pouze opravit, a ještě ne zcela zdařile, parter, udělat dlažbu a osvětlení.  To předpoklad nezbytný ale nikoliv dostačující!

K otázce architektů viz předešlé. Projekt existuje, možná by se dala konečná cena vysoutěžit někde zcela jinde, ale i tak prostředky, které byly v minulosti na stavbu z EU, budou chybět. A pokud bude poptávka po novém projektu, nechť se zadavatel chová, jako je tomu obvyklé všude jinde: 1/otevřená soutěž, 2/ vyzvat renomované architekty, což je ovšem dražší, 3/oslovit jednoho architekta, ovšem se zdůvodněním, proč bylo k tomuto kroku přistoupeno. Lokace do Dolních Vítkovic, pokud k ní dojde, pak by takový krok podpořila, třebaže jsou i jiné cesty, jak umožnit, aby tam nevzniklo dílo, jež by šlo proti duchu současné koncepce.

Pavel Hruška (literární vědec, pedagog Slezské univerzity v Opavě): Nejlepší by bylo realizovat Černou kostku na původně vyhlédnutém místě. Že se tak dosud nestalo, je dokladem intrik a omezenosti bývalé i současné krajské politické reprezentace. Uvažovaná výstavba knihovny na pozemku soukromé firmy je víc než problematická: vedle nejasných majetkově-právních vztahů a necitlivého zásahu do života v městském centru je skandální i fakt, že její nová podoba neprošla architektonickou soutěží, což by u všech veřejných staveb za veřejné peníze mělo být naprostou samozřejmostí, jakýmsi „zvykovým právem“, nezpochybnitelnou součástí obecného povědomí. Kraj se chová jako nezodpovědný hospodář: na původní projekt již vydal téměř čtyřicet milionů, nyní pustil dalších šest set tisíc na objemovou studii. A odevšad zní výmluvy typu „jsou to zatím jen úvahy“ (sic!). Je smutné, že se takových unfair aktivit účastní i člověk renomé Josefa Pleskota. Jinak mi v té věci poněkud chybí principiální postoj a jasné vyjádření současného ostravského zastupitelstva (když už kraj jedná neseriózně) – snad nebude kopírovat prohlášení bývalého primátora, že přece ve věku internetu je knihovna zbytečností.

kostka3

Interiér Černé kostky podle původního návrhu.

Jaroslav Němec (Kabinet architektury Ostrava): Vše, co chcete vědět k novostavbě moravskoslezské vědecké knihovny je na: www.cernakostka.cz.

Radovan Jursa (básník a kardiochirurg): Lokalita vedle krajského úřadu je ideální a Černá kostka je kvalitní projekt, nicméně způsob investování ze strany ostravské radnice je nepochopitelný. Studie Josefa Pleskota je skvělá, ale stavět knihovnu mimo město je hloupost. Výsledek je prostý, nová knihovna nebude, neboť v zemích Koruny české se knihovny nestaví.

Yvetta Ellerová (člověk, žena, matka tří dětí): „Město“, jak nazýváme ty, kteří rozhodují o nás, za nás a nejlépe bez nás, to jsou konkrétní lidé, s konkrétními představami, vztahy i vazbami. Jediné, čím jsou limitováni, jsou jen jejich představy. Sofistikovaná argumentace o nedostatku peněz, podmíněných dotačních možnostech, špatných podmínkách a kdoví čeho všeho, je cítit touhou po prospěchu buď jich samotných, nebo těch, se kterými jsou v nejrůznějších vztazích. Mám-li nyní sdělit svůj názor, mohu pouze jako konkrétní člověk, občan tohoto města. Navíc se silnou zkušeností, že to není marné: totiž před skoro dvaceti lety jsem založila (bylo nás pět) Občanské sdružení sv. Václav, abych pomohla zachránit kostel Sv. Václava, který měl být zbořen. Tehdy bylo na „městě“ téměř rozhodnuto. Po pár letech chtělo „město“ vykácet více než 130 zdravých lip v Komenského sadech – bylo téměř rozhodnuto. Dnes obojí stojí. A stálo za to o to usilovat. Jediné, co jsem tehdy chtěla, bylo, aby kostel i lípy stály. Podařilo se. Dnes chci, aby stála vědecká knihovna v centru města. Dolní oblast Vítkovic je nyní sama o sobě krásná a bude stále krásnější, a to nepochybně i bez Černé kostky. Fandím Dolní oblasti, i když si vzpomínám, že bylo období, kdy se právě tato oblast měla celá bourat, ale to není podstatné. Nyní je totiž pravý čas říci, že netoužím po další tovární architektuře, té je v Ostravě dostatek, ale stojím o to, aby vědecká knihovna stála v centru města, blíže kostelům.

Dalibor Mouka (místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz): Předně si myslím, že kraj trestuhodně promarnil příležitost, která se v projektu Černé kostky nabízela. Myšlenka, kterou nyní (s drobnými obměnami) totožní krajští zvolenci vehementně prosazují, přestěhovat projekt do DOV, zní z pohledu řešení financí logicky. Já si nemyslím, že je to správné řešení. V této kauze mi výrazně chybí iniciativa města, které z výstavby knihovny může jenom profitovat. A nejenom ekonomicky, kdy uvolněné prostory v Nové radnici může zaplnit úředníky, kteří dnes sídlí v draze pronajatých objektech. Neustále slyšíme řeči o potřebě oživení centra. Až se z toho stává klišé. Proč knihovnu, resp. multifunkční budovu nepostavit na parkovišti vedle muzea? A město může začít tím, že do projektu vloží tento pozemek. Ke druhé otázce: Byl bych odvážný a přímo oslovil světová esa Borise Podreccu nebo Zvi Heckera. Těm, co vím, se v Ostravě líbilo a mají tady dobré známé.

Kamil Drabina (kurátor Galerie Langův dům ve Frýdku-Místku):   Když přijíždím po Místecké do Ostravy a míjím Dolní oblast a Hlubinu, vždy mi vytane otázka o budoucnosti lokality. Myslím tím otázky spojené s ekonomikou projektu, náklady na provoz, údržbu, další rozvoj atd. Pak již jedu okolo Karolíny – „Fukušimy“. Jestli něco vysává centrum Ostravy, tak je to právě onen „chrám konzumu“. Znám počátky sanace území pod Karolínou a je zapotřebí si připomenout, že na území po odstranění ekologické zátěže měl být postaven komplex zahrnující různé funkce (od služeb a obytné zástavby a dalších) a to v podobě organického napojení v celé ploše na tzv. „Dolní oblast Vítkovic“. V tomto smyslu byla vypsána i architektonická soutěž, výsledky však byly anulovány. Zde je vidět nekoncepčnost výstavby nynější „Nové Karolíny“, která v podstatě zablokovala (zašpuntovala) propojení centra s Dolní oblasti. Nyní se vedou diskuse o umístění vědecké knihovny, a to opět se zaměřením na objekt samotný bez širších vazeb. Pokud bude centrum Ostravy stále izolováno od navazujících významných lokalit (to není jen problém u Dolní oblasti), těžko najít řešení. Nedá se pochopit, proč doposud nejsou realizovány komunikace a komfortní pěší napojení z centra, proč se nenavázalo na historické propojení území podél vodního toku. Problematiku umístění knihovny sleduji pouze v médiích a zdá se mí, že se málo zohledňuji výše, letmo zmíněné územní vztahy, aby centrum města zahrnovalo území až po Dolní oblast (pokud se jedná o napojení centra na jih). Pak by asi bylo jedno, zda knihovna bude v historickém centru, či v nově pojatém území centra Ostravy. Avšak co se „špuntem“?

Nevím, kolik návštěvníků v pracovní dny má vědecká knihovna, ale je nutno vnímat, že knihovna bude sloužit pro širší spádovou oblast, řada mimoostravských návštěvníků bude chtít přijet a zaparkovat autem atd. Proto si myslím, že trvající diskuse o umístění knihovny musí brát v potaz uváděné územní vazby, nehledě na další významné faktory, jako jsou zdroje investic atd. Ostrava si zaslouží dlouhodobou koncepcí, která by zavazovala i politiky a která by vyloučila řešení typu „vy jste nás zvolili tak na pár let, buďte zticha, protože my demokraticky vždy správně rozhodneme“. Však víte, co mám na mysli.

Aleš Zářický (děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity):  Po přečtení mailu z Ostravanu.cz jsem si jako milovník steampunku okamžitě oživil představu, se kterou koketuji již dlouho, a to o knihovně v koksovně Vítkovických železáren: Knihy pozvolna vyjíždějící z koksovacích baterií, putující ke svému čtenáři jako šedočerný koks do nitra vysoké pece. Jelikož jsem ale současně cítil, že můj postoj je až příliš emocionální, rozhodl jsem se oslovit i své kolegy, jejichž názory zasílám.

Petr Popelka (vedoucí katedry historie FF OU): Dosavadní prostory Moravskoslezské vědecké knihovny považuji za zcela nevyhovující. Je to provizorium trvající desetiletí. Velmi podporuji výstavbu tzv. Černé kostky poblíž Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Druhou otázkou ovšem je, zda je to v této chvíli představa reálná.

Jakub Ivánek (Centrum regionálních studií FF OU): Předpokládám, že nejen dle mého mínění by měla být Moravskoslezská vědecká knihovna co nejblíže studentům i občanům – nejlépe tedy v centru Ostravy, kde také sídlí některé fakulty Ostravské univerzity i Vysoké školy báňské a jde o přirozené místo osobního i pracovního setkávání lidí ve všední dny. Původní záměr Černé kostky se mi velmi zamlouval a mírné vzdálení od vlastního centra bylo v tomto případě vynahrazeno dobrou dopravní dostupností – přímo na ostravské tepně, ulici 28. října. Pokud by již projekt Černé kostky nebylo možné oživit, přimlouval bych se za výstavbu knihovny přímo v centru Ostravy. Se současným názorem krajského úřadu se neztotožňuji. Dolní oblast Vítkovic je spíš turistickou destinací, vzdálenou nejen pro pěší chůzi z centra, ale také od nejbližší zastávky tramvaje. Nelíbí se mi také, že by měla veřejná instituce vyrůst na soukromém pozemku a bez architektonické soutěže.

Svatava Urbanová (ředitelka Centra regionálních studií FF OU): Moravskoslezskou vědeckou knihovnu bych ráda viděla v historickém centru města, neboť spojení knihovny, univerzity, kostelů, divadel (které také volají po rekonstrukci), muzea, hradu, literárních kaváren, klubů, Českého rozhlasu a televize, ale také parků a zeleně, by tvořilo přirozenou rovnováhu industriální architektuře a dovolovalo by vybrat si podle svého vkusu.

Eva Mrhačová (exděkanka Filozofické fakulty OU): Myšlenka proměny industriální oblasti Vítkovic je sice krásná, ale Vítkovice už jsou myslím proměněny a vyzdobeny dost, není třeba cpát všechnu architektonickou krásu na jedno místo, je třeba probudit samo umírající centrum Ostravy, začít konečně měnit jeho charakter. Proto vehementně podporuji starou myšlenku Černé kostky –  krásné a užitečné stavby, dostupné všem v samém centru! Centrum Ostravy, trvale zanedbávané, je v katastrofálním stavu. Když na fakultu přijela návštěva z Austrálie a ubytovala se v hotelu Palace, ráno mi jedna členka delegace volala a vzrušeně pravila: „Paní děkanko, já jsem se podívala z okna a tady to vypadá, jakoby včera skončila druhá světová válka!“

Černá kostka v centru bude sloužit tisícům čtenářů a hlavně, bude snadno dostupná deseti a půl tisícům studentů šesti fakult Ostravské univerzity, zvyklým na to, že vědecká knihovna je trvale v centru města. A pokud jde o otázku, kde Černou kostku postavit, zde mé návrhy:

  1. v proluce na Masarykově náměstí, která je parkově naprosto neudržovaná,
  2. naproti Černé bráně Ostravy (před Sýkorovým mostem). To místo již několik let hyzdí velký rozestavěný betonový skelet!
  3. na místě betonového skeletu proti Domu kultury, který je jako kdysi plánovaný krajský výbor KSČ rozestavěn více než čtvrt století.
  4. Na nábřeží řeky Ostravice někde blízko zmíněné Černé brány Ostravy, je tam řada divných starých baráků, myslím, že i neobydlených – a nábřeží krásně upravit.

Pavel Hruboň (katedra latinského jazyka a kultury FF OU): Vědecká knihovna by dle mého měla být rychle a snadno dostupná především studentům univerzity, tudíž nejlépe v historickém jádru nebo jeho blízkém okolí. V případě možnosti výběru z uvedených dvou možností bych se přiklonil k Dolní oblasti Vítkovic, byť je dle mého hůře dostupná, než případná Černá kostka. Pokud by měla stavba vzniknout v oblasti DOV, pak se jako nejvhodnější kandidát na architekta jeví samozřejmě Josef Pleskot.

Anna Pumprová (vedoucí katedry latinského jazyka a kultury FF OU): Nejsem znalec ostravských reálií. Domnívám se, že knihovna by rozhodně měla zůstat v centru města a že, pokud je to jen trochu možné, měla by se přesunout do nových, důstojnějších prostor. Proti Černé kostce nemám zásadní výhrady, ale pokud by existovala reálná šance, že nové výběrové řízení přinese výrazně úspornější (a současně dostatečně komfortní) variantu stavby, považovala bych je za nejlepší řešení.

Lenka Vaňková (vedoucí katedry germanistiky a ředitelka Centra výzkumu odborného jazyk FF OU):  Po rozhovoru s kolegy z katedry bych náš názor formulovala asi takto: Vylidnění centra Ostravy s aktivitami v oblasti Dolních Vítkovic nesouvisí, ten problém měl domyslet ten nebo ti, kdo dali souhlas s výstavbou monstrózního nákupního centra Karolina. Umístění knihovny naproti Domu kultury by oživení centra města asi také nepřineslo. Rozhodující je, aby na výstavbu byly peníze: pokud jsou finanční prostředky dostupné jen pro stavbu na teritoriu Dolních Vítkovic, je to asi určující argument. Vytvoření vědeckého centra, k němuž by vedle Světa techniky patřila i knihovna, je podle mě dobrý nápad. Každé řešení, které bude realizovatelné a uzavře tuto smutnou kapitolu, bude přínosné

Vladimír Šiler (katedra filozofie FF OU): Přikláním se k myšlence, že nová budova vědecké knihovny by měla stát na původně plánovaném místě naproti Domu kultury. Důvody jsou tyto: Dolní oblast Vítkovic (DOV) už je dnes spíš diseneylandem než technickou památkou a muzeem. Je už předimenzovaná, navíc nedostatečně organicky propojená s ostatními části města (i kdyby vznikla propojovací komunikace, půjde v podstatě o silnici, z jisté části nadúrovňovou. V centru Moravské Ostravy je sice hodně míst, kde by mohla knihovna stát, zejména se nabízí Černá louka, ale oživení centra sama knihovna nepomůže. Místo naproti Domu kultury je komunikačně mírně vysunuté směrem k Porubě – propojovalo by tedy lépe, a nejen symbolicky, různé budovy obou hlavních ostravských vysokých škol. Místo naproti Domu kultury by konečně dalo impuls k dořešení ostudného skeletu;

A Černá kostka? Od počátku jsem byl odpůrcem Černé kostky. Ostrava už před 40 lety začala utlumovat hornickou činnost, v širším republikovém povědomí už není spojována s černou barvou, smogem a popílkem. Návrh Černé kostky údajně vycházel z myšlenky „brikety“. Připadá mi urážlivé, že nějací mladí zglobalizovaní architektoničtí fracci si dovolují ustavičně nás odepisovat kamsi do kouta k umouněným uhlákům a čoudícím kamnům. Navíc když vůbec nevědí, jaký tvar vlastně briketa měla (má)! Jsem proti těmto „industriálním“ stereotypům a klišé. Černá krychle ke všemu připomíná islámskou svatyni Kába v Mekce… Architekta Pleskota si velmi vážím. Ale jeho návrh vychází ze spojení s Janem Světlíkem a Dolní oblastí. Myslím, že oba už se tam vyřádili dost.

Nová soutěž? Určitě. A od počátku je třeba hlídat, aby nedopadla tak, jako soutěž na Novou Karolinu. Když už nemáme Karolinu od Koolhaase, tak musíme zkusit knihovnu od nějakého ještě slavnějšího architekta. Věřím v amplifikační efekt špičkové architektury (tzv. Bilbao efekt). Ne že by sem za knihovnou jezdili turisté, ale Ostrava kvalitní stavbu renomovaného architekta potřebuje a zaslouží si ji.

Richard Psík (proděkan pro studium FF OU a dlouholetý obyvatel ulice 30. dubna): Samozřejmě bych preferoval knihovnu v centru, klidně ve stávajících prostorech, kde po vystěhování obecního úřadu přibylo volné místo.

Petr Kopecký (proděkan pro vnější vztahy a rozvoj FF OU): Prozatím jsem problém vnímal stejně jako Okrašlovací spolek (včetně argumentů) – tedy ideálně Černá kostka naproti kulturáku, popř. umístění v centru města. Otázka ale zní, zda na to město/kraj někdy dají peníze. Pokud tahle vyhlídka není, bylo by asi seriózní, aby se debatovalo i o variantě v Dolních Vítkovicích, na kterou lze čerpat evropské peníze.

Martin Klimeš (kurátor a galerista): Knihovna by měla stát tam, kde je třeba podpořit městský život, kde má dobrou dostupnost pro své uživatele, kde se vhodně začlení do stávající urbanistické struktury. Tyto okolnosti by měli zhodnotit odborníci. Bude se jednat o rozhodnutí, s jehož důsledky se budou obyvatelé ostravského regionu potkávat dalších 100, 200 a snad i více let. Jedno vhodné místo a dobrý projekt (Černá kostka) už byly, škoda té hloupě nevyužité příležitosti. Jestli by se tato situace dala zopakovat, neumím posoudit, ale v každém případě bych byl nejraději a osobně žádné překážky nevidím. Stavba snad každé veřejné stavby by měla projít architektonickou soutěží a zvláště takto významné. Dolní oblast Vítkovice se mi z již mnohokrát vyslovených důvodů nezdají být vhodnou lokalitou.

Petra Bernfeldová (starostka Moravské Ostravy a Přívozu):  Knihovna by neměla být v Dolní oblasti Vítkovic, ale v historickém centru. Nejprve bych zmapovala vhodnost stávajících volných budov bez ohledu na vlastnictví a poté řešila realizaci výstavby nové budovy.

Dušan Urbanczyk (architekt, MAUR architekti): V současné situaci je nejlepší řešení postavit knihovnu za peníze města naproti Domu kultury města Ostravy podle poslední verze kolegů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Dlouhodobě bych Ostravě moc přál, aby přestala být chátrajícím pozadím pro velikášské novostavby a jednostranné zásahy do městské struktury a ozdravěla jako celek. Přesto, že stopadesátiletá tradice je silná a Ostrava ji má stále pod kůží.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.