Foto: Ivan Korč
Festival začal v duchu tradice. Muzikanti zahráli motiv, předávali si jej jako kánon a postupně zaplnili pódium. Instrumentální „svolávání“ vzbudilo bouřlivý potlesk. Festival zahájili jeho hlavní strůjci Halina Františáková a Jan Rokyta, jenž v úvodním slovu Ostravu označil jako město nejbarvitějšího folklóru z velkých českých měst a napadlo jej krásné přirovnání: malý středoevropský Amsterdam. Jaké hudební vlivy se v Ostravě protínají, to krásně demonstroval program koncertu, který byl procházkou lidovou hudbou Lašska, Valašska, Těšínska, Slovácka, východního Slovenska a jižního Rumunska.
Ostrava Cimbalom Orchestra nejprve zajiskřil folkorem jižního Valašska, zpěvu se ujal Petr Kolár, který svým přirozeně krásným témbrem zazpíval Ej, hory a Ta hradišťská brána. Každé folklorní oblasti předcházelo poutavé Rokytovo vyprávění, v němž připomenul také osobnosti, které lidovou hudbu v daném regionu utvářely a propagovaly. Byla to cesta plná překrásné lidové muziky, nádherných instrumentálních i pěveckých výkonů a upřímného spontánního nasazení.
Při vzpomínání na pouť folkloru nebylo možné vynechat roli Českého rozhlasu Ostrava, který lidovou hudbu a jeho protagonisty od počátku pečlivě mapoval, zaznamenával a vysílal do éteru. V rámci českého rozhlasu také po léta probíhá tradiční soutěž Zpěváček. Dívky Hana Františáková a Veronika Kachlová se soutěže s úspěchem zúčastnily a jejich pěvecká ukázka byla více než potěšující. Výrazově přesvědčila zejména jedenáctiletá Kachlová, která se do lidové intonace opřela jako zkušená zpěvačka.
Jedním z největších zážitků koncertu byl zpěv Kláry Obručové, která zazpívala tři milostné písně z moravského Valašska. Obručová má hlas sametově hebký jako Alice Holubová, znamenitě zní i v nižších polohách s nepopsatelnou medovou vůní a podobně zbarveným témbrem. Sluší se ocenit rovněž její precizní artikulaci a práci s mikrofonem, která byla znakem profesionála. U některých zpěváků Ostrava Cimbalom Orchestra nebyl během živelné hry na pohlídání vzdálenosti od mikrofonu a zřetelnou výslovnost prostě čas.
Na pódiu se objevily skutečné legendy ostravské folklorní hudby počínaje bývalým primášem cimbálové muziky Technik Miroslavem Hlostou a výraznou osobností ostravské hudební kultury Janem Hališkou. Hališka také na Rokytovo vyzvání zavzpomínal na své hudební začátky a na Rokytovu otázku, jak se mu hraje, odpověděl nonšalantně: jako před šedesáti lety. Co víc si přát?
Ostrava Cimbalom Orchestra střídavě primášovali Jiří a Adam Machačovi z cimbálové muziky Šmykňa, dále to byl Petr Kuřil z cimbálové muziky Friš a Ondřej Zedníček z cimbálové muziky Tolar. Všichni muzikanti zahráli fantasticky, nelze jmenovat všechny, ale v paměti utkvěla jména výborného zpěváka Martina Kajzara nebo například kontrabasistů Tomáše Pospíšila a Lukáše Švajdy.
Vynikající bylo rovněž vystoupení dívčího sboru folklórního souboru Šmykňa. Šest zpěvaček pod vedením Evy Machačové zazpívaly neuvěřitelně sugestivně a autenticky.
Za naprostý vrchol koncertu lze považovat poslední hudební pásmo, které představilo hudbu jižního Rumunska dvěma strhujícími tanci. Na Panovu flétnu v nich očarovala publikum Liselotte Rokyta, která předvedla strhující virtuózní hru v nepravidelném 7/8 metru, ve druhém tanci pak v nejvyšším tempu skvěle improvizovala.
Zahajovací koncert festivalu Musica Pura byl vynikající. První ročníky každého festivalu bývají těžké, ale kdo je odvážný a nebojí se nových poznání, dostane se mu v případě tohoto festivalu krásného hudebního zážitku. Festival v pátek i o víkendu pokračuje dalšími koncerty se špičkovými sólisty. Je opravdu na co se těšit.



