Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Naše album by mělo potěšit ucho a rozehřát mozkové závity, říká Pavel Krpec z crossoverových Under the Skin

Naše album by mělo potěšit ucho a rozehřát mozkové závity, říká Pavel Krpec z crossoverových Under the Skin

29.12.2017 Hudba

Frýdecko-místecká čtveřice Under the Skin natočila velmi zdařilé album Planet Earth’s Survivors, což byl hlavní důvod, proč kulturní deník Ostravan.cz pozval k rozhovoru zpěváka a kytaristu této party Pavla Krpce. Kromě otázek týkajících se přímo tohoto alba jsme ovšem probrali také řadu nehudebních záležitostí, takže se můžete dozvědět třeba to, proč by se lidé měli učit od zvířat nebo jaké rysy jsou typické pro mnoho vůdčích politických osobností.

Zvětšit obrázek

Frýdecko-místecká kapela Under the Skin
Foto: Archiv kapely

Poznávacím znamením vašeho nového alba Planet Earth’s Survivors je žánrová rozmanitost a klidně bychom mohli použít i slovo nezařaditelnost. Byl tohle váš záměr od počátku? Označovat vlastní tvorbu jako crossover bývá ošidné, nicméně ve vašem případě je asi nejvýstižnější…

Když jsme s naší muzikou začínali, sami jsme nevěděli, jak se zařadit. Nás ani nebavilo se někde zařazovat. Nechtěli jsme vygenerovat deset podobných songů, označit je jako cédéčko a za rok či dva vydat něco podobného s novými texty. Vždycky se nám líbila hudební rozmanitost a toho jsme se drželi, takže na nás crossover rock prostě zbyl. (smích)

I s ohledem na vaši žánrovou pestrost se nabízí otázka, jak probíhalo skládání nových skladeb…

Skládání probíhalo stejně jako u minulé desky; s nápadem přijde jeden z kytaristů, tedy Pavel nebo Honza, a společnými silami a nápady je poté přetvoříme v song. Většinou ten, kdo s nápadem přijde, má o skladbě jasnou hudební představu, takže má potom ve skládání rozhodující slovo, ale není to pravidlem. Dříve většina nápadů skončila v propadlišti dějin, u Planet Earth’s Survivors, ač je to skoro s podivem, jsme složili jedenáct songů, které fungovaly, a nic jsme nevyřazovali. Myslím si, že hudba, ať už se hraje jakýkoliv žánr, by měla být hlavně melodická a toho my se držíme. Sázíme na zpěvné pasáže, melodická sóla a rytmickou dynamiku.

Z textů lze vypozorovat, že albem se nese určitý příběh… Můžeš nastínit jaký? Jak to tak vypadá, tak člověka jakožto Homo sapiens sapiens asi ve vašem případě nechápete jako toho nejmoudřejšího tvora na planetě Zemi…

Máš pravdu, album je koncepčním příběhem o člověku, který je donucen vzepřít se všem nástrahám osudu. Malé idylické sousedství jednoho dne dům po domu začíná vykupovat společnost, která se rozhodla zbudovat továrnu na chemikálie. Rodiče hlavního hrdiny lpí na půdě a odmítnou ji prodat. Když dospěje, rozhodne se v domě zůstat, a když rodiče po řadě let zemřou, zůstává pořád dále. Jednoho dne ale zjišťuje, že chemička utajila několik havárií, které znamenaly únik chemikálií do půdy a vzduchu. Rozhodne se jednat a vyvolá řadu veřejných demonstrací. Marný boj se stává ještě marnějším, když zjišťuje, že onemocněl rakovinou jícnu, pravděpodobně z otrávených potravin ze své zahrady. Boj s korporací odkládá a snaží se porazit nemoc všemi možnými prostředky. Nachází dočasnou úlevu v alkoholu, později však nemoci podlehne a umírá.

Tím ovšem příběh nekončí…

Než ale hlavní hrdina zemře, vidí veselého psa, který jej tahá ven z lůžka. Pes Jimmy mu tak „pomáhá“ na druhou stranu. Když se na druhé straně ocitnou, zjišťuje, že svět, jak jej znal, již neexistuje, platí nové pořádky a stane tváří v tvář proti skutečnému ďáblovi. Toho nakonec porazí, ale sám při tom umírá. Jinak v našem příběhu nevystupuje Homo sapiens sapiens jako člověk nemoudrý, spíše jako Homo sapiens contumax (člověk nepoddajný), a to platí jak pro hlavního hrdinu, tak i pro všechny vedlejší postavy včetně hlavního záporáka.

Nepochybně také obalem CD jste chtěli vyjádřit určitý vzkaz… Můžeš prozradit více? Je tedy pro vás důležitá nejen hudební složka, ale i ta textová a vizuální?

Rozverný pes si hraje s míčkem. V našem případě je míček zeměkoulí a pes ztělesněním smrti. Retrívrovská roztomilost tak dostává úplně jiný rozměr. Chtěli jsme tím také naznačit, že člověk je ve svém vědění úplně malinký a svět třeba není takový, jak si máme myslet. Album by mělo potěšit ucho, oblažit oko a rozehřát mozkové závity.

Chápu tedy správně, že podle vás by hudebníci, potažmo umělci, měli mít v sobě určitou angažovanost a že by prostřednictvím vlastní tvorby měli anebo alespoň mohli ovlivňovat myšlení druhých?  

Každý muzikant je zároveň i občanem té dané země. Myslím si, že být viděn a slyšen neznamená mít patent na rozum a člověk by měl třikrát zvážit, než něco někde řekne. My politiku do textů nepleteme.

Dobrá, nicméně v titulním songu zpíváte, že sníte o společnosti, která lituje svých hříchů. Myslíš si, že je to vůbec reálné? Většinou je tomu totiž tak, že když někdo něčeho lituje tak až ve chvíli, kdy situaci nelze vrátit zpět… Proč tomu tak podle tebe je?

Lítost rozhodně není součástí emocí každého člověka. Většina vůdčích politických osobností jsou více či méně lidé s určitými psychopatickými rysy a ti rozhodně lítostí neoplývají. Jak se může společnost napravit, když ti, kteří o nás rozhodují, to ani nechtějí? Neznám na to odpověď, ale doufám, že se my, lidé, napravíme.

Sedmou skladbu A las puertas de Santa Muerte jste opatřili španělským názvem, ačkoliv text songu je v angličtině… Co vás k tomu vedlo?

Překlad názvu skladby by měl být Před branami Santa Muerte. Chtěli jsme názvem podtrhnout westernový zvuk kytar. Santa Muerte není v názvu songu žádné náboženství, nýbrž město, například jako Santa Monica, Santa Fe. Je to song, ve kterém hlavní hrdina dorazí právě do „města smrti“, po smrti. (smích)

Místy se také odhodláte k rapové vložce, což platí třeba pro desátou The Devil. Jakou funkci mají tyto pasáže z vašeho pohledu?

Rap na albu plní důležitou vypravěčskou funkci. Pomocí něj totiž promlouvá k hlavnímu hrdinovi a posluchačům „ďábel“, hlavní záporná postava. Chtěli jsme vyprávět příběh z několika pohledů, s jedním zpěvákem tak ale může trochu ujít pointa celého alba, proto jsme se rozhodli nepřidávat další hlasy, ale přidat jiný výrazový prostředek.

Ještě bych se zastavil u obrázku v bookletu, kde u rakve leží smutný pes… Dá se tato kresba a uvedený text interpretovat i tak, že bychom se stále měli učit od zvířat? Zvlášť když třeba ona věrnost (ať už v různých podobách) se mezi lidmi moc nenosí…  

No jasně. Myslím si, že nás zvířata mohou naučit mnohem více, než my je. Nějaké sedni, lehni, pac jsou oproti věrnosti, které nás učí, výsměchem. Pes nostalgicky nevzpomíná na kdejakou událost, žije tady a teď. Má svého pána rád, bezpodmínečně.

K novému albu jste připravili také dva videoklipy. Jaký podtext se nachází v prvním z nich, a to Under the Skin?

Under the Skin na albu popisuje fakt, že hlavnímu hrdinovi pomáhá k utišení bolesti pouze alkohol. Samota a alkohol nejsou zrovna nejlepší parťáci. Snažili jsme se v klipu zachytit tu osamělost a zároveň smíření s vlastním osudem. Hlavní postavu nám zahrál náš dobrý kamarád Jarek a já mu hraju svědomí.

Naopak klip k songu Planet´s Earth Survivors je kreslený a aspoň v úvodě trochu připomíná videoklip Hajdútánc od maďarské folk metalové skupiny Dalriada, což asi bude náhoda…

Přiznám se, že o této kapele slyšíme poprvé. (smích) Do tvorby klipu jsme vůbec nezasahovali, tvořivý člověk potřebuje volné ruce. Tvůrcům jsem detailně popsal příběh a kluci z all4bands udělali výbornou práci.

Jelikož pocházíte z Frýdku-Místku, měli jste možnost zahrát si také na Sweetsen Festu. Jak tuto akci hodnotíte?

Akce je mimořádně skvěle organizována. Termín posledního víkendu před letními prázdninami je taky fajn, zřídkakdy bývá v tomto období špatné počasí. Na velkém podiu si zahrajeme málokdy, takže si vystupování na Sweetsen Festu náležitě užíváme. Kromě toho na festivalu vystupuje skutečně velké množství výtečných muzikantů od méně známých až po ty známé na celostátní úrovni. Máme radost, že je město podhoubím pro takovou řadu kapel.

Co vás čeká v nejbližší době?

Dáváme dohromady vystoupení na jaro a čeká nás veliký úkol sehnat manažera, který by nám s věcmi okolo pomohl a my se tak mohli soustředit pouze na muziku.

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.