Sweetsen Fest zahájil na Olešné famózní Big Blast! Band. Největší hvězdy dostaly nečekaně malý prostor

Přiznám se, že na Sweetsen Fest jsem letos shodou okolností zavítal vůbec poprvé. Prostředí a vše spojené s festivalem jsem tak trochu znal jen z vyprávění nebo vesměs pozitivních ohlasů. Většina zvěstí si ale opravdu nezadala s realitou, která mne zejména v podvečer velice příjemně překvapila. Organizátoři připravili dvě pódia: hlavní, kde se odehrával celý program, a potom malé pódium na molu, jehož překvapení se odhalilo až v závěru. Už kolem šesté hodiny večer byl areál plný lidí, kteří cirkulovali mezi stánky s občerstvením a pódiem. Oficiální program zahájil René Souček, který zazpíval hymnu Frýdku-Místku, píseň Fajne-Mjesto.

René Souček na Sweetsen Festu. (Foto: Tomáš Václavek)

Nekompromisní orchestr Big Blast! Band po celý večer diktoval svými swingovými, jazzovými i popovými standardy a autorskými skladbami báječnou atmosféru a opravdu smekám hluboce klobouk k nasazení a muzikantským výkonům tohoto seskupení. Orchestr tvořilo 15 energických dechů, dva bubeníci, skvělý pianista, ale i kytara a basa v perfektní souhře a energii.

Členové Big Blast! Bandu. (Foto: Tomáš Václavek)

René Souček festival zahájil, po něm se spustila přehlídka hudebních talentů tohoto pozoruhodného města. Trumpetista Honza Štěpánek představil svou novou skladbu, legendární trumpeťák a zakladatel Šuba duba bandu Milan Michna ukázal, že umí zazpívat i zahrát hudební klenot What a Wonderful World v dokonalé imitaci, na pódiu se několikrát objevil i písničkář Milan Cyrus, který postupně ztratil svou nervozitu a dal si několik standardů.

Návštěvníci Sweetsen Festu. (Foto: Tomáš Václavek)

Milé bylo vystoupení Komorního smyčcového orchestru ZUŠ Frýdek-Místek, jehož Bugatti step Jaroslava Ježka i úpravy lidových písní Leoše Janáčka poslouchali lidé se zaujetím. Jako velký pěvecký talent se vícekrát představila mladinká zpěvačka Anička Klečková, která se popasovala s šansonem Edith Piaf i dalšími songy.

Big Blast! Band doprovodil také zpěvačku Nelu Žákovou, která s perfektním výrazem vystřihla písničku Nafrněná, zaujal i song od Norah Jones opět v podání Aničky Klečkové. Jedním ze zvučnějších jmen prvního festivalového dne byla frýdecko-místecká kapela Behind The Door, která však zahrála jen velmi skromnou ochutnávku ze svého skvělého alba.

Z úvodního koncertu Sweetsen Festu. (Foto: Tomáš Václavek)

Nechyběl ani zpěvák Martin Chodúr, jenž zazpíval několik písní a podělil se o několik novinek, z nichž zaujalo jeho nové vánoční CD, které se objeví v prodeji samozřejmě před Vánoci.

Martin Chodúr. (Foto: Tomáš Václavek)

Mně osobně velkou radost udělaly premiéry několika skladeb, především rytmicky perfektně kombinovaná orchestrálka Robotika s báječným baryton saxofonovým sólem Jana Krauta, který se autorsky podepsal i pod další kompozici s názvem Batyskaf.

Big Blast Band ukázal dobře nabroušené swingové a jazzové ostří i v instrumentálce Strings of pearls či kultovce White Stripes Seven Nation Army. Nezapadly ani skvěle zazpívaná Skyfall či Rome Wasn’t Built in a Day. Vystoupení provázel dobrý zvuk včetně sólových výstupů jednotlivých dechů.

To už bylo pár minut po desáté hodině a moderátor Lumír Mořkovský snad po sté toho večera zopakoval, že už se blíží ono kýžené, velké grandiózní finále, kde se představí tři „andělé“ David Stypka, Mirai a Marian Friedl. Následovala ještě poměrně úmorná pauza, kterou si vyžádala technická příprava obou pódií. Když se objevil na pódiu první z letos oceněných Andělů Mirai, povadlí diváci očividně ožili a zazpívali si píseň Anděl a ještě s větší chutí megahit Když nemůžeš, tak přidej víc, do něhož velký showman Navrátil chytře zapojil i publikum. Jenže dva songy, a to bylo taky vše. Nemohl to zachránit ani podivně prezentovaný jazzový standard a už byl na vedlejším pódiu na vodě připraven anděl č. 2, David Stypka.

David Stypka. (Foto: Tomáš Václavek)

Bandjeez se usadili na hlavním pódiu a zazněl energický otevírák Neboj a Kříž, který má v současnosti novou klipovou fazónu. Stypka se pak přesunul za kapelou na hlavní stage a na vedlejším stanula zpěvačka Hanka Kopřivová. Následoval logicky duet Dobré ráno, milá. Oceňovaná píseň měla díky hlasu Kopřivové krásnou atmosféru a oba zpěváci si prostě barevně perfektně sedli. Škoda, že Stypkovo vystoupení provázely nedostatky v ozvučení a jeden song musel být přerušen.

Hana Kopřivová. (Foto: Tomáš Václavek)

Jenže to bylo jaksi znovu všechno. Sice ještě zazněla kultovní Tady je to místo, v níž se sešli Mirai se Stypkou a Bandjeez, ale i tuto píseň, kterou uvedl Petr Korč velmi freneticky, provázely zpočátku problémy. Překvapení, které mělo následovat po další pauze, už jsem z časových důvodů nemohl absolvovat, abych se vůbec dostal domů. Mariana Friedla, posledního a pro mne nejzajímavějšího Anděla, jsem tak neslyšel vůbec.

Suma Sumárum:  Zahajovací ročník Sweetsen Festu proběhl bez větších zádrhelů a představil skutečně výkvět zdejší hudební a obecně kulturní scény. Jeho dramaturgie však haprovala a zejména v závěru už měla zřetelné trhliny a působila překombinovaně a zmateně. Zklamání z krátkého setu obou oceněných kapel dávali hlasitě najevo mnozí návštěvníci. Proč dostali Andělé tak málo prostoru, když byli po celý večer skloňováni a časováni jako zlatý hřeb večera, asi nikdo nepochopil. Místo gradace byly cítit rozpaky. Velká škoda také talentovaného Mariana Friedla, který získal žánrového Anděla za úžasný, multižánrový projekt Beránci a vlci, jednu z nejpozoruhodnějších desek loňského roku. Ten si zasloužil poněkud důstojnější podmínky.

Návštěvníci Sweetsen Festu. (Foto: Tomáš Václavek)

Sweetsen Fest u místních lidí hlavně odpoledne zafungoval báječně. Nálada byla skvělá, atrakcí, jídla a pití všude dosti, což samozřejmě nijak nezlehčuje okolnost, že jde o benefiční festival s humanitárním rozměrem. Na závěr bych rád ocenil orchestr Big Blast! Band, který předvedl skutečně obdivuhodný set. Z pódia téměř neslezl a dokázal s přehledem zahrát jakoukoli píseň či instrumentální skladbu. Sweetsen je hlavně pro lidi a o lidech. To je magie, která zde panuje dokonale. Bylo by dobré, aby byla také spravedlivá i ke všem muzikantům, kteří si to zaslouží a na něž lidé ve středu nesnesitelně dlouho a trochu zbytečně čekali.