Duše projektu MOVE Ostrava Jana Ryšlavá o tanci v době krize: V omezeních vidím příležitost

Současná situace je pro nezávislou taneční scénu, která se s nejistotou často potýká i za normálních okolností, jistě ohrožující z mnoha pohledů. Jak z tvého pohledu koronavirová krize ovlivnila druhou polovinu sezóny 2019/2020 v Ostravě a jak promění sezónu příští?

Největší změnou je přesun MOVE Festu – festivalu tance, divadla a cirkusu – na podzimní termín. Tématem festivalu je New Life, takže věříme, že podzim bude novým startem pro mnohé věci a třeba i časem na jejich proměnu k lepšímu. U inscenací na jaro a léto jsem se již před krizí zabývala netradičními přístupy, projekty připravovanými pro nedivadelní prostory a různými způsoby práce s publikem. Takže tam hledáme varianty, jak představení dostat k divákům už letos v létě v podobě outdoorových inscenací. Podzimní dramaturgie bude obohacena o některé kusy, které byly plánovány na jaro, ale přesouvat úplně všechno nedává smysl a u projektů navázaných na větší turné to ani nejde. Mám radost, že se pro tyto kusy povedlo najít termíny. Bude to krásný podzim!

Zároveň jsme museli zrušit všechny zahraniční rezidence, což je velké ochuzení hlavně pro místní tvůrčí scénu, protože internacionalizace a sdílení know-how, postupů a tvorby vede k největšímu rozvoji místní scény. Změn je tedy dost, ale naštěstí v tom všem MOVE není sám, zázemí nám poskytuje Cooltour, bez kterého bychom to asi nepřestáli.

MOVE Studio i Cooltour jsou ve spojení s řadou zahraničních i domácích umělců. Máš přehled, jak se například ti, kteří plánovali vystoupit v Ostravě v těchto dnech, vypořádávají s karanténou?

Ano, jsem v kontaktu jak s umělci, tak dalšími kulturními centry. Ta se otřepávají z toho prvního náporu rušení a přesouvání akcí a z přechodu na nouzový režim. V současné době tak pracují na úpravách prostor či webů nebo napínají síly při řešení situace, případně nabízení pomocné ruky potřebným. U nezávislých umělců jsou výraznější otazníky: co bude, kdy přijde nějaká první placená práce (speciálně pokud mají rodiny)… Ale dobíjejí baterky a odpočívají, věnují se blízkým anebo pozorují svět a sbírají materiál a inspiraci na novou tvorbu.

Jinak třeba Jarkko Mandelin s Kinetic Orchestra přesunul intenzivní zkoušení duetu z podzimu teď na období karantény (samozřejmě za dodržení místních pravidel), aby bylo na podzim více prostoru na hraní a turné.

Ale vzhledem k tomu, že každá prognóza je pokaždé jiná a plánování je v současné chvíli jedna z nejlegračnějších věcí, které člověk může dělat, tak všichni se snaží užívat si současné momenty s rodinou, knihy, nové nápady, práci na sobě samých, či tvorby do „šuplíku“. Což mě naplňuje nadějí a těšením se na to, co kdo vymyslel a našel. A to uvidíme, jakmile se pravidla uvolní.

Jana Ryšlavá. (Foto: archiv)

Jak své aktivity upravilo MOVE Dance studio, ve kterém se musely pozastavit pravidelné lekce i víkendové semináře?

Pravidelné lekce jsme v upravené podobě přesunuli do prostředí on-line a na Instagramu MOVE Ostrava připravujeme drobné výzvy s objekty, které se běžně nachází v domácnostech. Také oslovujeme další lektory, aby se přidali s drobnými výzvami. Stejně tak je ale důležité se odpojit z online světa, udělat si čas na procházku, jít běhat, kombinovat aktivity a zůstat pokud možno i v reálném světě.

Letní intenzivní workshopy byly původně plánované čistě se zahraničními lektory, tam to naopak měníme na čistě česko-slovenské obsazení, abychom ukázali, že umí odvést stejnou kvalitu a jsme hrdí, že je zároveň můžeme podpořit v podobě pracovní příležitosti. U zrušených workshopů hledáme nové termíny, takže ani o ty určitě nepřijdete.

Je pro tebe někdo momentálně zásadní inspirací v tom, jak to celé zvládá a jaké varianty nabízí namísto živých představení a lekcí?

Dlouhodobě je velmi inspirující příběh pražského studia Alta. V únoru procházeli nelehkým procesem stěhování ze zabydlených prostor v Holešovicích a začali se přesunovat do ne zcela vyhovujících prostor v Invalidovně. I když ani jeden z procesů není jednoduchý, stále vysílají pozitivní zprávu do světa, nejen do umělecké sféry, ale i celkově do společnosti. Umí hledat pozitiva v dané situaci, pružně reagovat a propojovat umělce, ale také vytvářet a zapojovat místní komunity.

Vidíš v celé věci pro MOVE i pro sebe samotnou nějaká pozitiva? A je možné, že bude mít i kladné dopady na vnímání tance a na taneční scénu jako takovou?

Pozitiva vidím veliká, jak pro mě osobně, protože mám možnost se se zastavit, utřídit si hodnoty a priority. Učím se spoustu nových věcí. Doufám, že jako taneční scéna obecně vyjdeme více ze své bubliny, uslyšíme více koncertů, přečteme více knížek a více se usadíme do reálného světa. A z ublíženosti, že nám nikdo nerozumí, začneme hledat společné jmenovatele, cesty a propojení. Těším se na ty inspirativní věci, které vzniknou. S MOVE dokončujeme nový web a také ladíme dramaturgickou linii, která bude propojovat novou sezonu.

Jana Ryšlavá. (Foto: archiv)

Co je v těchto měsících tím nejdůležitějším, co je třeba dělat, když se nehraje a neučí? Mířím na všechnu tu „neviditelnou“ práci, která v normální situaci stojí za výsledky na jevišti a která teď pomáhá institucím, školám a studiím celou situaci zvládnout.

Sice se nehraje, ale distanční výuka maturitního a absolventského ročníku na konzervatoři je docela zajímavý oříšek. Ale věřím, že to zvládneme zdárně dokončit. Upřímně tu kupu nejistoty u takhle velkých zkoušek studentům nezávidím. Ale život nikdy nebude správně a podle pravidel a jednodušší, takže je to skvělá škola adaptace.

Co se tvorby týče, tak se momentálně zaměřujeme na dramaturgické úpravy inscenace Brave New Life, která pracuje s manipulací, „jediným správným způsobem života“ a posedlostí čistotou. Na premiéru se velmi těším, protože po korona zážitcích bude mnohem hlubší a silnější a bude se dotýkat každého z nás. I spousta dalších věcí potřebuje úpravy a proměny. Nejtěžším otazníkem jsou termíny, potom přenesení tvůrčích procesů online, stejně tak jako příprava promo materiálů. Čím dál tím více se ukazuje potřeba osobního setkávání, abychom si rozuměli a vypilovali do čista message, kterou chceme poslat našim divákům. Těším se na viděnou se všemi na živo, doopravdy v reálném světě.

Dejme virus na chvíli stranou… Mohla bys přiblížit, jaké jsou tvoje vize a přání ohledně projektu MOVE a souvisejících iniciativ? Co bys ráda ostravským divákům přinášela? A je něco, co bys chtěla změnit a v čem vidíš prostor pro další vývoj či zlepšení?

Chci změnit poměr čistě přivážených inscenací a místní tvorby, rezidencí a zapojení místních umělců ve prospěch zapojení ostravské scény. Ať již ve formě návratů lidí, kteří působili v zahraničí, tak prostřednictvím přidání místního prvku k dováženému představení či přestudování hotového kusu. A samozřejmě vznik nové inscenace.

Jak snášíš momentální omezení ty sama? Snažíš se najít si pro sebe něco, co ti pomáhá, posouvá tě dále? A jak se ti to daří?

Já jsem se rozhodla vzít karanténu jako příležitost. Tohle zastavení mi dává možnost nastavit některé procesy jinak, další věci promyslet trochu z odstupu a některé jiné se začít učit. Nemožnost plánování mě učí opravdu si užívat daný moment plnými doušky a vidět v omezeních příležitosti. Sama jsem zvědavá, jak tuhle příležitost dokážeme uchopit kolektivně.