Pořadatel Beethovenova Hradce Lukáš Poledna: Pořád toužím po křídlu Steinway

Lukáši, přezval jsi vedení renomované mezinárodní soutěže po Jakubu Hypšovi. S čím jsi byl konfrontován? Předpokládám správně, že to nebyla jednoduchá situace?

Jakub Hypš pořádal několik let soutěž prakticky vzato sám, což nakonec vedlo k tomu, že chtěl Beethovenův Hradec předat někomu, kdo by mu poskytl adekvátní zázemí větší organizace. Jako ředitel základní umělecké školy jsem takové možnosti měl a navíc jsem viděl potenciál v propojení právě ZUŠ a soutěže pro mladé interprety. Převzetí organizace proběhlo bez problémů, ty nás potkaly, až později, nejdřív pandemie, která soutěž na dva roky přerušila, a pak nutnost zajistit náhradní prostory.

Beethovenův Hradec byl odjakživa neodmyslitelně spojen s Hradcem nad Moravicí a jeho Červeným zámkem. Proč vlastně přesídlil do Opavy? A když už, je to přechodně, nebo natrvalo?

Je to minimálně na několik příštích let. Zámecký kastelán pan Radomír Přibyla totiž, po mnoha letech čekání, získal grantové prostředky na rekonstrukci Červeného zámku. Ta začala okamžitě a úplně znemožnila konání soutěže, protože se zámek změnil na staveniště. Opava se nabízela jako adekvátní alternativa, ale i tady jsme chvíli hledali vhodný prostor.

Kde se tedy letos soutěž uskuteční? Našli jste zázemí odpovídající potřebám tak prestižního uměleckého klání?

Soutěž se nakonec i kvůli možnostem filharmonie rozdělí do dvou prostor. Zahájení a první dvě kola se uskuteční v sále Minoritského kláštera v Opavě a finálové třetí kolo se bude konat v Domě kultury města Ostravy. Minorit nabízí reprezentativní sál s krásnou akustikou, který se dříve pro koncerty využíval pravidelně. V současné době, po církevní restituci, byl prostor veřejnosti přístupný jen zřídka. Navíc bylo zapotřebí sál vybavit židlemi, ale věřím, že se nám podaří vytvořit prostředí odpovídající mezinárodní soutěži.

Další změnou je nový pořadatel, kterým je kromě spolku Beethovenův Hradec Základní umělecká škola Opava. Z jakého důvodu se opavská ZUŠ do organizování soutěže zapojila?

Tohle propojení nabízí soutěži mnohem víc, než by se zdálo. ZUŠ disponuje velkým nástrojovým a prostorovým zázemím, naši soutěžící se zde budou rozehrávat a cvičit, ale především mám úžasný tým zaměstnanců, který se do realizace soutěže aktivně zapojuje. Škola je navíc příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje, který soutěž rozhodujícím způsobem financuje a bez jehož podpory by se Beethovenův Hradec konat ani nemohl. Zároveň může soutěž přinést nové zkušenosti i pedagogům a jejich žákům, kteří ji určitě navštíví na náslechové hodiny.

V letošním roce proběhne soutěž ve hře na klavír. Kolik soutěžících se přihlásilo? Jaký je po dvouleté pomlce o účast v soutěži zájem?

Nucené přestávky jsem se trochu obával, ale bylo to zbytečné. Přihlásilo se 36 soutěžících, ale nakonec jich z různých důvodů dorazí 31. Přitom je polovina soutěžících z Evropy nebo asijští studenti evropských univerzit, takže věřím, že úroveň i konkurence bude veliká. Svědčí to o tom, že Beethovenův Hradec má ve světě stále prestižní jméno.

Soutěž byla vždy tříkolová. Mohl bys stručně popsat, jaké jsou soutěžní podmínky?

Tři kola na soutěžící čekají i letos. Oproti minulým ročníkům jsme ale posunuli věkovou hranici pro soutěžící na 32 let. Je to i proto, aby se mohli přihlásit i ti mladí interpreti, kteří byli znevýhodněni covidovou přestávkou. V prvním kole měli soutěžící na výběr jednu skladbu z Dobře temperového klavíru J. S. Bacha a jednu etudu F. Liszta. Ve druhém kole, které je oproti 15minutovému prvnímu v rozsahu 45 minut, si klavíristé vybírali libovolnou sonátu L. van Beethovena a reprezentativní skladbu z 19., 20. nebo 21. století. Finalisté se pak představí s jedním z klavírních koncertů L. van Beethovena.

Jakou podobu bude mít finálové kolo, které se uskuteční v Domě kultury města Ostravy ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií?

Do finále postoupí pouze tři nejlepší, na které čeká předvedení Beethovenova klavírního koncertu v doprovodu Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou Stanislava Vavřínka.

Součástí Beethovenova Hradce je také zahajovací koncert, na který lze ovšem zakoupit vstupenky na místě. Jaká bude jeho dramaturgie a kdo na něm vystoupí?

Slavnostní zahájení proběhne ve středu 8. června v18.00 v Minoritském klášteře koncertem Elišky Novotné (klavír), Jiřího Hanouska (violoncello) a Karla Dohnala (klarinet), kteří zahrají skladby L. van Beethovena, J. Brahmse a Ch. M. Widora.

Podařilo se vám sehnat optimální nástroj, který splní standardy mezinárodní soutěže?

Klavír byl od začátku velkým tématem. Nástroj, který se využíval dříve na zámku, již není v adekvátním stavu. Snažil jsem se oslovit místní podnikatele a firmy, zda by nepodpořili nákup vhodného klavíru, ale zatím jsem nepotkal toho správného filantropa. Je to škoda, Opava by si takový nástroj zasloužila a ZUŠ by pro něj měla patřičné zázemí a využití. Třeba to ještě vyjde. Zatím jsme si zapůjčili to nejlepší, co na českém trhu vůbec je. Naši soutěžící budou hrát na klavírním křídle Steinway “D”, který odpovídá těm nejvyšším kvalitativním nárokům.

Kdo zasedne v porotě a podle jakých kritérií jste volili jednotlivé členy? Mnozí z nich už v porotě Beethovenova Hradce v minulosti byli.

Porotu si sestavila, a historicky tomu tak vždy bylo, předsedkyně poroty. Letos jí bude Eliška Novotná z Fakulty umění Ostravské univerzity, která při výběru již před dvěma lety zohledňovala především rozmanitost poroty. Elišku Novotnou tedy letos doplní Arta Arnicane z Lotyšska/Švýcarska, Nataša Veljković ze Srbska/Rakouska, Magdalena Lisak z Polska a z České republiky David Mareček.

V dřívějších dobách platilo, že soutěžní kola jsou volně a zdarma přístupná veřejnosti. Je to vlastně jedinečná šance, slyšet vynikající mladé klavíristy ve velmi pestrém a různorodém programu. Bude to možné i letos?

V této tradici hodláme pokračovat. První i druhé soutěžní kolo v Minoritském klášteře budou volně přístupné. Diváci musí pouze respektovat atmosféru soutěže.

Co bylo pro tebe jako pro pořadatele této akce nejtěžší?

Nejtěžší bylo čekání a nejistota. Nejdříve jsme nadvakrát soutěž začali připravovat a vždy museli kvůli Covidu veškerou práci uložit k ledu. A letos, když se vše konečně rozjelo, jsme do poslední chvíle čekali, jak dopadnou výsledky grantů a v jaké výši nás podpoří kraj. Rozpočet jsme postupně seškrtali až na polovinu, ale ještě před měsícem jsme si nebyli jistí, s jakými prostředky můžeme počítat. Moravskoslezský kraj podpořil soutěž zásadním způsobem a spolu s prostředky od Ministerstva kultury, města Opavy a Nadace život umělce jsme se dostali na schůdnou částku.

Myslíš, že se nakonec podaří sehnat klavír, který by se stal trvalou součástí Beethovenova Hradce? Neuvažovali jste oslovit Petrof nebo jinou velkou firmu s prosbou o sponzorský dar?

Jak už jsem zmínil, oslovil jsem místní velké firmy a také Nadaci Karla Komárka, která rozdávala pianina do škol, ale zatím jsem se nesetkal s úspěchem. Jako klavírista pořád toužím po křídlu Steinway, které se očekává právě na mezinárodních soutěžích, jenomže to má hodnotu pěti milionů. Věřím, že se časem klavír podaří získat. Třeba jihlavské ZUŠ se to právě teď povedlo.

Nelituješ, že ses do toho dal a zaangažoval se v tak náročné organizaci? Musíš mít určitě kolem sebe skvělý tým…

Bez spolupráce svých kolegů bych to nezvládl, ale s nimi se nebojím pořádat soutěž ani v příštích letech. V průběhu školního roku organizujeme celou řadu koncertů, vystoupení, výstav, festivalů a soutěží. Spoustu věcí už máme zaběhnutých a úkoly rozdělené tak, že je skoro nemusím kontrolovat. Mám úžasný tým, na který se můžu spolehnout, to je pak snadná práce. Velkou dlouhodobou oporou v přípravě a realizaci soutěže mi jsou Izabela Kožaná Manderla a Stanislava Lohinová v oblasti organizační a Marcela Janíkova v oblasti ekonomické.

Jak by vypadal ideální průběh letošního ročníku Beethovenova Hradce pohledem a přáním Lukáše Poledny?

Ideálně? Ideální bude, když všichni přihlášení dorazí, porota bude na stejné notě, klavír bude ladit a diváci se přijdou podívat. Zároveň bych si přál, aby se všem účastníkům zdařila interpretace a zažili příjemnou soutěžní atmosféru.