Zemřela Patricia Janečková (1998-2023): Andělský talent, který nestačil plně rozvinout svá křídla

Někdy se člověku chce spílat nad krutostí osudu, který vyvrátí mladý a krásný keř z kořenů, jež sotva stačily vyrašit prvními výhonky. Jedno japonské přísloví praví, že lidský život je nejcennější poklad. Patricia Burda Janečková byla pokladem pro všechny, kdo jí znali. Poprvé jsem se s ní setkal v roce 2014 na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Bylo jí tehdy pouhých šestnáct let, ale měla už za sebou značné úspěchy, jako například absolutní vítězství v populární soutěži Talentmania. Tu charismatická Patricia opanovala v pouhých dvanácti letech, ale během našeho prvního rozhovoru se už dívala dopředu. Měla jiné ambice, plány a cíle, které se týkaly jejího studia na konzervatoři, klasické hudby, opery a dalších uměleckých žánrů. Během prvního osobního setkání působila jako skromná a klidná mladá dívka, která váží slova a ví, co říká. „Chci, aby mě zpěv doprovázel celým životem,“ vyslovila tenkrát rozhodně. Její přání se bolestně, ale skutečně naplnilo.

Domovem Patricie byla Ostrava, kde měla rodinu, přátele a spolužáky. Měla tohle město opravdu ráda a nedala na ně dopustit. V patnácti absolvovala první samostatný zahraniční koncert. Její debutovou nahrávku pokřtil uznávaný český basbarytonista Adam Plachetka a za její prodej získala zlatou desku. Obrovský ohlas mělo její první album v zahraničí. Masivní pozornost a podpora desítek tisíc fanoušků byla na tuzemské operní poměry naprosto nevídaná a provázela jí po celou kariéru.

Patricia Janečková. (Foto: Bellevioce)

Patricia získávala další zkušenosti: První cenu si přivezla z pěvecké soutěže v Římě. To už studovala sólový zpěv u profesorky Evy Dřízgové-Jirušové, své celoživotní kantorky, která nad ní držela ochrannou ruku, pomáhala jí a naučila Patricii pěveckému mistrovství, které sama neochvějně ovládala. „Vede mě nejlépe, jak to jde, a za to jsem jí velmi vděčná,“ svěřila se v rozhovoru Patricia. A tak zpívala a nabírala zkušenosti. Blýskla se v Kytici ostravského skladatele Pavla Helebranda podle literární předlohy balad Karla Jaromíra Erbena a přišly také první orchestrální koncerty. S Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín vystoupila Patricia v Českém Krumlově.

Dodnes se v Ostravě vzpomíná na její novoroční koncert, kterým vítala rok 2016 spolu s Janáčkovou filharmonií famózní sérií virtuózních árií. Pokaždé v jiných šatech a neuvěřitelně hravém a přiléhavém pěveckém a hereckém ztvárnění. Cenné podněty sbírala také v Národním divadle moravskoslezském, kde pod vedením Lenky Živocké zpívala od devíti let a postupně účinkovala v řadě inscenací: Mozartova Kouzelná flétna, Brittenův Komíníček a Helebrandova vánoční hra Jesličky svatého Františka jsou jen letmou zmínkou šíře jejích aktivit.

S Evou Dřízgovou-Jirušovou. (Foto: Bellevioce)

Od počátku spolupráce s Evou Dřízgovou měla Patricia jasno v tom, kam se chce v hudbě a umění ubírat. Po Janáčkově konzervatoři pokračovala u této pěvecké osobnosti ve studiu operního zpěvu na Fakultě umění Ostravské univerzity. Věnovala se filmové hudbě, ale i kantátám Johanna Sebastiana Bacha, které se svou profesorkou zazpívala na festivalu duchovní hudby ve Francii. K Janáčkově filharmonii se Patricia opět vrátila v roce 2018. I tenkrát byla přizvána k zahajovacímu koncertu, na kterém znamenitě přednesla scénu z opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky a lidovou píseň Vandrovali hudci v působivé úpravě současného skladatele Zdeňka Merty. Nezapomenutelný byl rovněž její výkon v opeře Acis a Galathea Georga Friedricha Händela.

Patricia milovala italské bel canto: k jejím nejoblíbenějším autorům patřili Wolfgang Amadeus Mozart, Giacomo Puccini a Giuseppe Verdi. To ale neznamená, že by se zaměřovala pouze na hudební klasiku. Poslouchala i muziku šedesátých, sedmdesátých let, především The Beatles, Led Zeppelin a The Doors. Milovala šansony Edith Piaf a Hany Hegerové. „S radostí si často pouštím skladby starých a dobrých Ježka, Wericha, Suchého a Šlitra a baví mě swing Ondřeje Havelky,“ prozradila v jednom našem povídání.

S Adamem Živnůstkou jako Romeo a Julie. (Foto: Martin Popelář)

Postupem času přišly i závažnější role, ve kterých vždy zazářila. Julie v muzikálu Borise Urbánka Romeo a Julie podle Shakespearovy nejslavnější hry naznačila, že nejen opera, ale i muzikál bude bernou mincí mimořádně talentované zpěvačky. Své všestranné herecké a pěvecké kvality potvrdila výtečnými výkony v muzikálech Květiny pro paní Harrisovou (Pamela/Nathalie), Harpagon je lakomec? (Marianna) West Side Story (Maria) a Sweeney Todd (Johanna), za které získala také nominace na cenu Thálie a Cenu Jantar. Nezapomínala ani na operu, v níž excelovala jako Esmeralda v Prodané nevěstě Bedřicha Smetany.

Náš poslední, v pořadí čtvrtý rozhovor, se uskutečnil v roce 2022, kdy Patricia prodělala zákeřné onemocnění, z kterého se zázrakem uzdravila. Limitní životní zkušenost z ní učinila hluboce smýšlející ženu, která neztrácí čas zbytečnostmi a dokáže nazírat pod povrch věcí: „Velmi si vážím i vřelých slov podpory a vzkazů od nás i ze zahraničí. Nicméně pravdou je, že ne všechny vzkazy byly hezké. To už nejspíš patří k lidské povaze.“

V letošním roce se vdala, prožívala okamžiky největšího štěstí a chystala se na další umělecké výzvy v angažmá muzikálového souboru Národního divadla moravskoslezského, kterého si nesmírně vážila. Nazpívala několik čísel na úspěšné album nejznámějšího českého hobojisty, fotografa a horolezce Viléma Veverky a připravovala se na roli zpěvačky, která jí byla ušita takřka na míru brněnským skladatelem Zdeňkem Králem v jeho chystaném komorním muzikálu Interview (premiéra v podání Patricie Janečkové se měla odehrát 29. listopadu 2023 v Divadle „12“).

Patricia Janečková na jedné z posledních fotografií. (Foto: Adam Živnůstka)

„Je poměrně náročné nabrat původní sílu v hlase i celkovou fyzickou kondici. Ale nevzdávám se“, vyjádřila Patricia rozhodně své odhodlání 28. prosince loňského roku. Bohužel došlo na nejhorší. Nemoc se v mnohem větší intenzitě vrátila během letních prázdnin a napadla její játra. Nepomohla ani veškerá dostupná léčba a Patricia zemřela večer 1. října ve věku pětadvaceti let.

Zůstane vzpomínka na úžasně talentovanou zpěvačku, jejíž andělský hlas byl naprosto jedinečný. Kdo jí slyšel zpívat naživo, vybaví se mu soprán nebývalé barvy a stříbrozlaté krásy. Hlas neposkvrněný jako ranní rosa, smyslově plný, ale současně vzácný a nikdy dřív neslýchaný.

Setkání s Patricií Burdou Janečkovou bylo vždy mimořádné. Působila přes svůj mladistvý věk dojmem dospělé, skromné, sebevědomé a pragmatické ženy, která jde houževnatě a skálopevně za svým cílem. Její příprava a výkony byly vždy stoprocentní, nic neponechávala náhodě. Divadlo a hudba pro ni byly vším a ona se dokázala bezezbytku rozdat. Stalo se jí doslova druhou rodinou, která ji chránila, podporovala a pečovala o ni až do konce jejích dnů. Byla andělským talentem, který nestačil plně rozvinout svá křídla, ale udělala pro svou volbu maximum. Rozdala se.

Eva Dřízgová, tak blízká jejímu srdci, mi v neděli večer poslala bezprostředně po jejím odchodu zprávu: „Ale ona ty křídla rozvinula už jako dítě a stihla toho víc než mnozí za celý život. A teď je v nebi.“ A to je svatá pravda.

Patricia Burda Janečková opustila tento svět předčasně ve věku pětadvaceti let a zanechala po sobě zářivou a nesmazatelnou stopu. Její umění si budeme vždy připomínat jako oslnivý záblesk geniálního talentu a svědectví o neuvěřitelně pracovité, zodpovědné a všestranné mladé umělkyni.