Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Obraz & Slovo Malíř Aleš Hudeček představuje studentské Oskary a čeká na nového Kokoschku

Malíř Aleš Hudeček představuje studentské Oskary a čeká na nového Kokoschku

5.12.2013 Obraz & Slovo

V Domě umění udělují studentské Oscary, neslo se Ostravou a leckterý filmový fanoušek už se těšil, jak se v galerii za palácem Elektra sejdou tvůrci nejlepších studentských filmů z celého světa, aby přebrali ceny od americké Akademie filmového umění a věd. Ostravský Oscar je ovšem ve skutečnosti Oskar. Malíř Oskar Kokoschka.

Zvětšit obrázek

Malíř Aleš Hudeček si zakrývá ústa, postavy na vítězné malbě Moniky Chovancové ústa nemají vůbec.
Foto: Ivan Motýl

Legendární mistr prvé půle 20. století a žák Gustava Klimta  Oskar Kokoschka se v Ostravě zastavil v roce 1937 a namaloval tu obrazy Moravská Ostrava I. a II (první je nezvěstný a druhý mohli Ostravané spatřit před třemi lety). „Slovní hříčka, nic více,“ vysvětluje malíř a pedagog Aleš Hudeček rozdíl mezi Oscarem a Oskarem. Hudeček je totiž spolu s Jiřím Martuškou hlavním organizátorem mezinárodního oskarového klání, které uspořádala Střední umělecká škola v Ostravě pod názvem Studentský Oskar

„Umělecké školy už mezi sebou dávno soutěžily v oborech grafika, keramika či kresba, srovnání malířských ateliérů tady ale zatím citelně chybělo,“ vysvětluje Hudeček, proč nyní konečně dochází i k porovnání budoucích malířů. „První ročník prokázal, že akce má smysl,“ říká pedagog a vstupuje do Domu umění, v němž se vítězné práce nového malířského bienále právě vystavují.

Dvě postavy v rozkvetlé zahradě váhají, zda se k sobě přiblížit. Oční kontakt už byl navázán, ale zda najdou odvahu  k dalšímu kroku, o tom lze pochybovat. Postavy na plátně totiž nemají ústa, takže se navzájem nemohou ani oslovit. Obraz je smutným zrcadlem současné reality, kdy spolu sice dokážeme komunikovat celé hodiny přes chytré telefony a počítače, kontakt z očí do očí se ale mnohdy mění v trauma. V bolestné mlčení, které obvykle končí ještě bolestnějším ústupem ze scény.

Tohle je jedna z možných interpretací vítězné práce v kategorii Figurální kompozice: obraz Figury v krajině namalovaný Monikou Chovancovou. „Téma obrazu je autorské, nikdo z padagogů Moniku k tomu nápadu bezústých postav neponoukal. Tahle studentka na sobě pilně pracovala, i když ne úplně pořád, spíše v takových sinusoidách,“ představuje Hudeček letošní absolventku Střední umělecké školy v Ostravě, která od září studuje v ateliéru Daniela Balabána na Fakultě umění Ostravské univerzity.

„Studenti k nám přicházejí jako děti a odcházejí jako dospělí. To je základní rozdíl oproti vysokým uměleckým školám, takže my je musíme naučit hlavně řemeslo,“ uvažuje Aleš Hudeček, sám jeden z nejosobitějších malířů v českých zemích v generaci dnešních čtyřicátníků.

Jak ale vůbec pozná u patnáctiletého dítěte, které se přihlásí na střední umělecká studia, že jde o výtvarný talent? „Talent se nedá dopředu určit, je to osobní odhad, zkušenost. Ano, řeknu si třeba, že z toho a toho by mohlo něco být, jenže někdy je to i špatný odhad.“

Monika Chovancová zvítězila nad silnou malířskou konkurencí z patnácti škol z Česka, Polska, Bulharska a Ukrajiny. Vítěze  vybrala anonymním hlasováním odborná komise sestavená z výtvarných kapacit (děkan Fakulty umění Ostravské univerzity Zbyněk Janáček, ředitel Domu umění Jiří Jůza, pedagog z Akademie výtvarného umění v Praze Petr Vaňous a také  performer Jiří Surůvka a malířka Katarína Szányi), přičemž první cenu v kategorii Krajina předala Anně Tesařové z českokrumlovské umělecké školy. „Na můj vkus příliš tradiční práce. Při takovém složení, v jakém komise usedla, jsem čekal odvážnější rozhodnutí a takové krajiny byly do soutěže také poslány,“ je Hudeček výrokem poroty poněkud překvapen.

V kategorii Zátiší vyhrála Katarzyna Dominiak z umělecké školy v polské Lodži a v poslední kategorii Volná kompozice sáhla na zlatou medaili Veronika Auerová z Českého Krumlova, která soutěž obeslala zvláštně umanutou malbou připomínající práce studentky Akademie výtvarných umění v Praze Jany Šárové, jež minulý měsíc vystavovala v přívozské galerii Rubrum. „I na středních školách vznikají dobré malby, které ale většinou veřejnost nemá šanci spatřit a obrazy záhy končí ve školním depozitu,“ říká Hudeček. Malířské bienále Studentský Oskar ale teď nejlepší ze studentských maleb dostalo až do Domu umění. Tedy právě tam, kde byl v roce 2010 s velkou slávou vystaven obraz Moravské Ostrava II. mistra Oskara Kokoschky.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.