Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Hudební události roku 2013 očima osobností hudby ostravského regionu

Hudební události roku 2013 očima osobností hudby ostravského regionu

31.12.2013 Hudba

Co vás v uplynulém roce nejvíce zaujalo v oblasti hudby? Jaké jsou vaše nejlepší a nejhorší hudební zážitky? Takové otázky položil deník Ostravan.cz některým osobnostem, které mají k tématu co říci. Názory jsou to rozhodně pestré, stejně jako výběr zpovídaných.

Zvětšit obrázek

Největší hudební akcí byl i letos festival Colours of Ostrava (na snímku Asaf Avidan)
Foto: Aleš Honus

Jiří Nekvasil, ředitel NDM v Ostravě: Vrcholem pro mě byly jednoznačně Ostravské dny 2013. To je akce, která mě přivede do extáze a Ostravu promění ve světovou metropoli nové hudby. A nepotěšilo mě, že je to bienále a další Ostravské dny budou až za dva roky. Čekání nám snad trochu usnadní Dny nové opery v červnu 2014.

Richard Piskala, šéfredaktor Českého rozhlasu Ostrava: Nejlepší hudební zážitek mi přinesly Colours of Ostrava a pokud bych měl vybrat jediné vystoupení z Colours, tak asi Jamie Cullum, ale spíš bych hlasoval pro celý festival jako celek. Nejhorším zážitkem asi bude píseň a klip Kozy ven od Jirky Koběrského. Nejde o to, že by mne Jirka Koběrský tímto songem nějak zklamal, protože jsem od něj ani nic nečekal. Ale nenapadlo mne, že může někdo pravděpodobně dobrovolně vyrobit něco tak apokalypticky blbého. Musel jsem si tu píseň pustit dvakrát, abych uvěřil, že to není absurdní sen. Ale už to nikdy slyšet a vidět nechci.

Igor Františák, klarinetista, ředitel Svatováclavského hudebního festivalu: Svůj letošní největší hudební zážitek jsem zažil ve Vídni v Musikverein. Byly to světské kantáty Johanna Sebastiana Bacha se sólisty Martinou Jankovou, Andrease Schollem a především úžasným Nikolausem Harnoncourtem a jeho souborem Concentus Musicus Wiena a Arnold Schoenberg Choir. Pokud jde o Ostravu – abych nechválil vlastní Svatováclavský hudební festival, tak naprosto mě okouzlil koncert Dana Bárty a fenomenální kapely Illustratosphere v Domě kultury města Ostravy v prosinci 2013.

Michal Žáček, flétnista, jazzman: Na první místo bych zařadil koncert Jamieho Culluma na Colours of Ostrava a také koncert zpěváka Gregoryho Portera v Gongu. A nejhorším zážitkem bylo vystoupení Borise Carloffa na udělování hudebních cen Anděl.

Jan Žemla, ředitel Janáčkovy filharmonie: Hudba je velmi osobní věc a jakýkoli hudební zážitek je tedy velmi subjektivní. Pro mě to bylo říjnové vystoupení pianisty Kirilla Gersteina v Ostravě, kde provedl Prokofjevův Klavírní koncert č. 2. Byl to naprosto výjimečný, světový výkon. Na druhou otázku bych rád odpověděl přímo a nevyhýbavě, nicméně vzhledem k mé práci se opravdu snažím pečlivě vybírat, na která představení půjdu a která prostě nenavštívím. Proto jsem v roce 2013 nezažil vyloženě hudební propadák, snad jen pár průměrných představení. Trocha zklamání se dostavila snad jen jednou v Brně, kdy avizovaný a dlouho očekávaný sólista odřekl představení těsně před koncertem a nevystoupil. Orchestr samozřejmě i tak odvedl svou práci skvěle, večer však přece jen ztratil trochu lesku.

Igor Vašut, pedagog, pořadatel soutěže Boomcup: Nejlepší hudební zážitek roku 2013 je pro mne osobně zcela jistě podzimní koncert Petera Gabriela v Praze, na který jsem se těšil už od minulých Vánoc. O tom, že to byl můj top zážitek, svědčí i to, že už teď mám koupený lístek na Peterův jarní koncert v Ostravě. A ten zážitek nejhorší? Dlouho jsem přemýšlel, protože si opravdu pečlivě vybírám, na co a do čeho jdu, ale top hrůzný zážitek byla pro mne podzimní návštěva představení Komediograf, které je v zásadě divadelní záležitost, ale s občasnými hudebními čísly. Takovou přehlídku trapnosti a povrchního rádoby humoru bych od pánů herců Lišky, Poláška a Matonohy opravdu nečekal.

Jaromír Nohavica, písničkář: Největší hudební zážitek mi přinesl pražský koncert Leonarda Cohena. A druhá otázka – bez vytáček, nemám žádné nejhorší hudební zážitky. Když se mi něco nelíbí, odcházím, abych si nezkazil náladu.

Jaromír Javůrek, ředitel Janáčkova máje: Vzhledem k tomu že se snažím vybrat si z bohaté nabídky uměleckých institucí to nejlepší a většinou tedy i to nejkvalitnější, je pro mne skutečně velmi těžké na tuto jednoduchou otázku jednoduše odpovědět. Velmi silně na mne zapůsobilo baletní představení Národního divadla v Praze Sólo pro tři na písně Krylovy, Vysockého a Brela. Výsledkem je, že jsem se rozhodl toto představení zprostředkovat i pro ostravské diváky, návštěvníky blížícího se Janáčkova máje 2014. Druhý silný zážitek se váže k provedení Symfonie č. 4 Bohuslava Martinů ostravskými filharmoniky pod taktovkou Stanislava Vavřínka. A do třetice: skvělé hudební nastudování Wagnerova Lohengrina Robertem Jindrou v Národním divadle moravskoslezském. A co se mi nelíbilo? Scénické a režijní pojetí Verdiho opery Ernani na ostravské scéně. Po vynikajícím Stravinském, Janáčkovi, Hindemithovi a zmíněném Wagnerovi zůstala tato inscenace hluboko v jejich stínu. Zklamáním také byl listopadový abonentní koncert Janáčkovy filharmonie, byť na něm jako sólistka vystoupila skvělá Kateřina Chroboková. Velice nesourodý program, mimořádně neinspirativní vedení filharmoniků dirigentem Ondřejem Vrabcem a prapodivně provedený Koncert pro cembalo a orchestr J. S. Bacha v úvodu koncertu byly toho hlavní příčinou.

Tomáš Dudyn Václavek, zakladatel serveru ov-kluby.net: Největším zážitkem byl pro mě frýdecko-místecký Sweetsen fest. Ten jsem absolvoval shodou okolností teprve poprvé. Fajna akce fajnych lidí, jejímž vrcholem byla hymna Fajne-mjesto, kterou s Reném Součkem odzpíval celý stadion. Pokud bych měl zůstat jen na území Ostravy, nejpříjemnějším překvapením byl koncert mnou do té doby neslyšených Line na zahrádce U Peciválů. Schválně jsem vynechal Colours of Ostrava, protože porovnávat tuto akci s ostatními je už několik let přeci jen maličko nefér, ale přece jen bych z ní vypíchl alespoň vrcholný trojlístek Sigur Rós – Maria Peszek – Tomahawk. Špatných hudebních zážitků jsem se letos výběrem absolvovaných akcí naštěstí dokázal vystříhat. Krom občasných zděšení nad několika novými klipy na youtube, názvy kterých jsem společně s názvy interpretů v rámci zachování mentální integrity obratem úspěšně vytěsnil z paměti, bych tedy mohl zmínit snad jen přetrpěný set Blackroll na Svatováclavských pivních slavnostech v Ostravě-Zábřehu. Muzikanti to nejsou špatní, ale při metalu let 80-tých už dobrých 20 let skutečně trpím.

David Žyla, frontman kapely Evolution Dejavu: Nejlepší zážitek byl koncert Woodkid na Colours Of Ostrava. Bylo to perfektně zahráno, super zvuk, emoce, krásná muzika. Nejhorším zážitkem byl koncert Fear Factory v Barráku. Zpěvák „nedával“ melodické pasáže a bylo to bohužel tak falešné, že se to nedalo poslouchat.

Yvetta Ellerová, zpěvačka, hudebnice, pedagožka: Mirandolina, opera, při které jsem se snad poprvé v životě hlasitě smála, a to dlouze a často. Ostravské dny nové hudby, moje milované. Koncert Snění Daniela Skály v Divadle loutek. A také Svatováclavský hudební festival, Colours of Ostrava a mnoho dalšího. Jenže – pro mnohé další chybí buď pochopení, nebo peníze; jedno je v lidské moci, druhé v městských pokladnách. Stačí obojí otevřít. Hergot, kdy už lidé i úředníci konečně pochopí, že bez umění se nedá žít.

Petr Šiška, producent, hudebník, moderátor: Na první místo bych dal slavnostní otevření Gongu a společný koncert Jarka Nohavici a Janáčkovy filharmonie. Koncerty, na které jdu, si pečlivě vybírám a před muzikou, které neholduji, se s úspěchem skrývám, takže kromě fakt otřesné dramaturgie TV Óčko mě nic v roce 2013 nerozladilo.

Rudy Horvat, kytarista, jazzman: Asi vás zklamu, mám to s těmi koncerty těžké a mé dva největší zážitky byly Paul McCartney ve Vídni a Paco De Lucia v Olomouci. Co se týče Moravskoslezského kraje, neměl jsem moc možnost na koncerty chodit, bylo jich málo, ale zmíním Franka Gambaleho a Mike Sterna v Parníku, z ostravských kapel především křest desky Filip M. v Aréně. Nejhorší zážitek nemám, když už jdu na koncert, tak si vybírám jenom dobré akce.

Soňa Javůrková, ředitelka Janáčkovy konzervatoře: V roce 2013 jsem měla možnost prožít velmi hezké chvíle ve společnosti krásné hudby ve velmi inspirativním provedení. Navštívila jsem koncerty a představení nejen v Ostravě, ale zajela jsem na koncerty Pražského jara, Strun podzimu, Festivalu R. Firkušného a mnoha dalších. Přesto si dovolím, a uznávám, že velmi neskromně, uvést slavnostní koncert k 60. výročí založení konzervatoře v Ostravě, který se konal v Gongu v rámci festivalu Janáčkův máj. Symfonický orchestr JKO  pod vedením Petra Šumníka předvedl velmi dobrý výkon. Sólistou večera byl Ivo Hrachovec. Škoda, že jeho hlas nebyl trochu přizvučen. Dramaturgickou zajímavostí tohoto večera bylo koncertní propojení hudby a tance na dvou pódiích ve skladbách Josefa Suka a Maurice Ravela.  Umělecký zážitek byl umocněn nejen úrovní provedení, ale také téměř zcela zaplněným sálem s 1300 návštěvníky. A nejhorší hudební zážitek? Je pravda, že ne vždy se vše podařilo a že jsem byla svědkem i špatných uměleckých večerů, a to nejen po stránce interpretační, ale i po stránce dramaturgické.  Vzhledem k tomu, že vím, kolik úsilí, snahy a umělecké práce jakékoliv provedení vyžaduje, nechci poukázat na některé nekvalitní koncerty mých kolegů. Nejsem zvyklá veřejně vynášet soudy, ale spíše si z takových provedení brát ponaučení sama pro sebe a pro koncerty, za které nesu odpovědnost a snažit se o to, aby stejně špatný pocit neměli návštěvníci koncertů a představení Janáčkovy konzervatoře.

Jan Gajdica, kytarista, pedagog, šéf kapely Jeseter: Za nejlepší hudební zážitek považuji dvojkoncert maďarských Special Providence a švédských Beardfish v Barráku, přičemž druzí z nich mi doslova vyrazili dech. Děkuji rovněž organizátorům, kteří vzali odvahu a zorganizovali tento pro mne unikátní koncert. Má druhá odpověď, nejhorší hudební zážitek, bude trochu vyhýbavá, neboť já nechodím na koncerty, o kterých nejsem přesvědčen, takže nic mne loni nezklamalo. Palec dolů bych dal snad jen některým klubům, za vysoké „finanční zálohy“ a nedůvěru některých z nich v progresivní rock.

Martin Klimeš, kurátor zvukových performancí a galerista: V oblasti hudby mne jednoznačně již léta nejvíce oslovuje festival soudobé hudby Ostravské dny. Obsahově kvalitní, myšlenkově aktuální, významem mezinárodní. Tato aktivita má pro Ostravu jedinečný přínos, lidé se o ní a tedy i o Ostravě baví nejen po celé republice, ale i v Evropě a zámoří. Bez Ostravských dnů by bylo smutno v Ostravě.

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.