Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Staré pušky na novém albu kříží vyvanulou rebelii a kýčovitý sentiment

Staré pušky na novém albu kříží vyvanulou rebelii a kýčovitý sentiment

14.3.2014 Hudba

Kapela Staré pušky, projekt bývalého frontmana punkrockové Degradace, se po třech letech hlásí s novým albem Stálo to za to. I tentokrát chlapci naservírovali posluchačům kolekci příběhů ze života, které svým sympatickým antihrdinstvím a looserovskou stylizací prostě přitahují. A přizvali si kámoše ze spřízněných kapel N.V.Ú, Zona A a Slobodná Európa. Album vychází v sobotu a avizují ho zatím dva videoklipy, které kapela v posledním týdnu zveřejnila.

Zvětšit obrázek

Frontman kapely Sidney během koncertu.
Foto: Archiv kapely

Pouštím si první song Od tebe. Nějak se nemůžu ztotožnit s refrénem, který mi připomíná hospodský rock, nehledě na sdělení: Ale stejně díky/i za těch pár slz, už aspoň vím, jaké je to, mít srdce naskrz zlomené. Do zblbnutí se opakující refrén od tebe, od tebe, mám srdce naskrz zlomené by asi průměrně inteligentního studenta, který nepropadl z mateřského jazyka, moc nerozněžnil. Slavíci z plastelíny jsou trochu vtipnější už jen schopností udělat si ze sebe sama legraci. Trojka s názvem Perný rok má opět úžasný refrén: My to známe, stále je to stejné, něco máme, pak zas ne, co na tom sejde/hlavně, že se máme navzájem. Nebýt trefné epizody se startkami, není zase bohužel o co stát.

Song Starý a starší je zajímavější. Westernová parodie má výbornou aranž, je poctivě udělaná včetně instrumentálního úvodu na bendžo, siláckého kovbojského textu a perfektního refrénu: Vraťte nám listí na stromy! Další píseň Za vzory je taky docela správný protestsong – tentokrát chlapcům vadí, že je jejich ženy srovnávají s jinými muži, kteří mají různé úchylné koníčky (jako vaření a další podobné kraviny). K. C. M. C. má konečně (!) pořádný punkový rytmus, na který se dá pogovat. Další song Tvé místo, má vyloženě hitový potenciál, svým bum-čvach doprovodem bicích a vyznáním zpěváka, že prostě žádnou babu, kterou měl kdy rád, nikdy nevyndá z hlavy. A tak se to točí pořád dokola.

Kde se to povede, tam to baví (Není důvod lhát, Tvé místo). I když někdy je ten humor podobné kvality jako v televizi Nova, Starým puškám, nelze nepřiznat upřímnost. Na druhou stranu v mnohých písních je sentimentu příliš a celkový dojem je rozplizlý a pseudoromantický. Nejvíc zabírají právě ony karikatury popových hitů. Aranže dost spoléhají na melodické pasáže dechů, které dobře barví a písním sluší.

front

Nějak marně hledám ty kapelou avizované punkové kořeny. Zbývá tak přijmout roli, kterou Staré pušky pro posluchače nastřelily – ztotožnit se s generační výpovědí bývalých rebelů, kteří už zažili tolik, že vyměkli a už jen nostalgicky přehlížejí své minulé rošťárny, řeší si v textech své vztahy nebo se jen tak rozněžní z faktu, že když dva dny pijou, zase jakoby žijou.

Druhou možností je vzít album vážně a poslouchat ho jako nepodařený pseudopop, kterému pro nedostatek talentu nezbývá než dělat si srandu ze sebe sama a povýšit to na styl. Což se v mnoha případech dnes děje a říká se tomu alternativa, indies, v těch horších případech avantgarda. Kdyby mi bylo patnáct, možná bych na to skočil a užíval si desku bez nějakých problémů. Když se ale zaposlouchám, mám pocit, že mě nic nepřekvapí a nenacházím důvod proč si pustit album až na několik výjimek (Není důvod lhát, Holka s papírovou krabicí) znovu.

Punkové kořeny Starých pušek jsou prostě tytam. Vzniklo album, které většinou sází na dost křehké spojení vyvanulé rebelie a kýčovitého sentimentu. Ne všechny písně to unesou. Tam kde se to povede, vzniká hitový potenciál, který určitě najde své fanoušky. Pak můžete řvát s nima: Už není důvod lhát! A bude vám to ke štěstí stačit. I to je totiž volba.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.