Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Nové CD sboru Ostravské univerzity je vysoce reprezentativní záležitost

Nové CD sboru Ostravské univerzity je vysoce reprezentativní záležitost

13.5.2014 Hudba

O tom, že sborové zpívání je stále aktuální, sdělné a může přitáhnout pozornost širokého spektra hudebních fanoušků, svědčí nové CD Vysokoškolského pěveckého sboru Ostravské univerzity. Nahrávka posluchače hudebně provede napříč kontinenty i staletími a navíc se u toho budou bavit. Deník Ostravan.cz přináší recenzi CD a k poslechu i tři skladby na něm obsažené.

Zvětšit obrázek

Vysokoškolský pěvecký sbor Ostravské univerzity na zkoušce.
Foto pro Ostravskou univerzitu: Alexandra Bočková

Sbormistrem a uměleckým vedoucím pěveckého sboru Ostravské univerzity je od roku 2008 docent Jan Spisar. Ten je rovněž dramaturgem nového počinu, který byl v půli dubna letošního roku v Ostravě slavnostně pokřtěn. Příprava cédéčka trvala asi dva roky a nahrávka představuje průřez repertoáru sboru od renesanční hudby po aktuální hudební současnost.

Reprezentativní počin univerzitního sboru energicky zahajuje radostná Gloria! Sing praise současného skladatele Garyho Hallquista. Tato krátká prskavka je určena ke zpívání na Štědrý den. Následují ji dva spirituály I Wanna Die Easy a I´m Gonna Sing, které studenti očividně zpívají moc rádi. Nechybí jim tady nadšení, procítěnost a tolik důležité emoce. Do podobného gospelového hávu je oděna i další hitovka Goodnight, Sweetheart, jejímiž autory jsou James Hudson a Calvine Carter.

O tom, že není dobré zapomínat na hudební poklady, které jsou ukryty u nás doma, sbormistr Jan Spisar velmi dobře ví. Ve čtyřech lidových písních se proto sbor vrací zpoza „velké louže“ domů k slovenským a moravským inspiracím. Patrně nejzdařilejší jsou úpravy z pera nedávno zesnulého Zdeňka Lukáše. Tento velký český skladatel vynikal zejména v oblasti vokální tvorby a jeho aranžmá lidové písně Už ho vedou Martina je toho přesvědčivým dokladem. Stejně pozoruhodná je ovšem úprava slovenské lidové písně Bodaj by vás čerti vzali, která je dílem slovenského skladatele a hudebního teoretika Eugena Suchoně.

Nahrávka nenabízí pouze sborový mainstream v podobě spirituálů a lidovek. Naopak, hned další kompozice, Quam gallina, pochází od pozdně renesančního autora Jacoba Galla Handla. Skladba z cyklu Harmonia Morales je velmi vtipná a odlehčená. Totéž se nedá říci o hudební pietě Antonínu Dvořákovi – Goin´ Home. Jedná se o vokální úpravu slavného Larga – 2. věty mistrovy 9. symfonie Z Nového světa, jež vznikla na americké půdě v roce 1893. Úprava Joela Blahnika sice vyniká vroucností a upřímně míněnou adorací, přesto se však nevyhnula kýčovitosti a přeslazenému zvuku. Dvořákova instrumentace byla jedinečná, orchestrace je vždy naprosto účelná a nezpochybnitelná. Každá úprava instrumentálního díla do vokální podoby nutně ztrácí šíři a bohatství témbrů, barev i dalších zvukových nuancí.

Alleluia Gordona Younga je známá skladbička, která je pro svou vzestupnou melodii a typickou ukázku barokní harmonické sekvence velmi oblíbená. Však se také v Česku velmi často zpívá. Zato Per Crucem tuam mladého polského skladatele Piotra Pałka, není u nás tak známá. Její hudební kvality jsou však ihned po prvním poslechu jasně rozeznatelné. Střízlivé a logické vedení sborové sazby. Jasné a nenásilné harmonické postupy, pomalá, klidná a neokázalá metrická pulzace je velmi příjemná a kontemplativní.

Příjemným překvapením cédéčka je Salve českého skladatele Jana Zacha. Zach je velmi zajímavý autor, který tvořil v pozdně barokní a klasicistní době. Jeho loňské výročí třísetleté výročí narození bylo impulzem k četné reinterpretaci jeho děl. Také v Ostravě zazněly jeho pozoruhodné a nutno napsat skvělé skladby na Svatováclavském hudebním festivalu. Zachovo Salve je doprovázeno Komorním orchestrem Vejvanovský, který působí při ZUŠ Pavla Josefa Vejvanovského v Hlučíně. Musím pochválit jemný zvuk smyčců s důslednými non-vibraty, díky čemuž nahrávka poměrně zdařile uniká výtkám spojeným s dnes samozřejmou interpretační praxí staré hudby na autentické nástroje.

Další skladba Geographical Fugae (Geografická fuga) Ernsta Tocha působí dojmem současným, její vznik však spadá do třicátých let minulého století.  Je zajímavá ze dvou důvodů. Je to striktní fuga, která nabízí zpěvákům velmi atraktivní ozkoušení si fugy v aktivním interpretačním ztvárnění. Druhou věcí je pěvecká technika zde užitá – sprechgesang – má blízko k voice bandu. Navíc je to dílko velmi vtipné.

Závěr sborového „Best of“ studentů pak patří tradiční hymně všech studentů, vagantů a potulných žáků – Gaudeamus igitur. Doufejme, že si při slavnostních ceremoniích představitelé univerzity budou pouštět nahrávku „svých“ studentů.

O tom, že CD je atraktivní nejen hudebně, svědčí jeho vizuální podoba. Autorem grafiky nápaditého bookletu je Jiří Hrdina, který v současné době studuje doktorské studium na FAMU. Nahrávka vznikla pod pečlivým vedením hudebního režiséra Františka Mixy, zvukovou režii a mastering obstaral Radek Roubal z nahrávacího studia Stylton. Lepší volba pro ostravské sbory a klasické umělce v podstatě neexistuje.

Druhá nahrávka vysokoškolského pěveckého sboru Ostravské univerzity, která s docentem Janem Spisarem vznikla, je reprezentativní univerzitní záležitostí. Její poslech může být pro mnohé příjemným překvapením.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.