Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Lenka Dřímalová: Chci vyprovokovat tanečníky ostravského baletu k vlastní tvorbě

Lenka Dřímalová: Chci vyprovokovat tanečníky ostravského baletu k vlastní tvorbě

25.8.2014 00:03 Divadlo

Lenka Dřímalová nastoupila do funkce šéfky baletu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě v loňském roce a má za sebou první úspěšnou sezónu. Deník Ostravan.cz si s ní povídal o tom, co ostravský baletní soubor připravil pro své diváky na sezónu příští.

Zvětšit obrázek

Šéfka baletního soboru Národního divadla moravskoslezského Lenka Dřímalová.
Foto: Archiv NDM

Za pár dní začne vaše druhá sezóna v pozici šéfky ostravského baletu.  Když jsme spolu hovořili před vaším nástupem do funkce před rokem, hovořila jste o tom, že byste chtěla provést nějaké změny. Došlo k nim?

Určitě došlo ke změnám, ale také jsem uvedla, že nejsem velký fanda nějakých prudkých změn a revolucí v uměleckých institucích. Podle mne každé změně musí předcházet systematická a dlouhodobá práce a já jsem teprve na začátku. Pro novou sezónu nabíráme čtyři nové tanečníky. Nové premiéry jsou náročnější na techniku a kondici tanečníků. Další změnou je naplnění snahy ředitele divadla Jiřího Nekvasila oživit stávající repertoár baletu o doprovodné programy. To jsou naše gala představení, workshopy, otevřené zkoušky na sále, kurzy pro děti a dospělé.  Snažíme se jít i do jiných prostor, například do Domu umění. Internetové a facebookové stránky baletu se také za ten rok proměnily.

Ti čtyři noví členové, o kterých mluvíte, to jsou muži, nebo ženy?

Jsou to dva chlapci a dvě dívky z Japonska.

Jak jste k nim přišli?

Přihlásili se do konkursu, který jsme vyhlásili. V Evropě je dnes větší poptávka po tanci, než byla v minulosti. Jsou země jako Itálie, Španělsko a Portugalsko, ale i třeba Francie, kde se divadla ruší. Nebo například Německo má sice hodně divadel, ale z nich velká část má menší soubory s autorskou tvorbou jednoho choreografa a klasický repertoár nehrají. Mladí tanečníci ale chtějí tančit současný repertoár i klasiku. Takže k nám na konkurs přijeli zájemci z Evropy, Ameriky, Austrálie a Japonska.

Čtyři noví členové, to není obvyklé. Rozšířit soubor takto razantně, to znamená získat i mzdové prostředky…

My jsme nerozšiřovali soubor. Některé funkce v souboru nejsou naplněny, a tak jsme vytvořili například jedno místo pro tanečníka. Navíc jsem ještě získala dvě stážistky. Tanečníci, kteří prošli již několika konkurzy neúspěšně, vědí, že když nemají praxi, tak se neuplatní. V zahraničních divadlech běžně existují stážisté. To je také jedna z cest k rozšíření souboru do budoucna.

Co se ještě změnilo?

Změnila se repertoárová šíře. Máme dnes na repertoáru původní klasický balet La Sylphide v choreografii Kariny Elver podle odkazu Augusta Bournonvilla, Labutí jezero v choreografii Igora Vejsady, Louskáčka, moderní inscenaci Návraty domů v choreografií Pavla Šmoka, Jiřího Kyliána  a Nataši Novotné. K tomu je třeba jmenovat ještě Balady v choreografii Hany Litterové, což je projekt, který se velmi liší od všeho ostatního. Jde o taneční divadlo s živou hudbou. Pohyb by měl vycházet z prožitku tanečníka v těsném sepjetí s hudbou a zpěvem Zuzany Lapčíkové.

Tohle všechno tedy zůstává na repertoáru. Co přibude v nadcházející sezóně nového?

Složený večer – Orffova Carmina Burana v choreografii  Yourije Vamose ve spojení s Baroccem v choreografii Jaceka Przybylowitcze na hudbu J. S. Bacha. Na inscenaci se bude podílet také operní sbor NDM. Premiéra bude v lednu, ale už teď se na ni připravujeme.  Přijede tvůrčí tým celé inscenace Youri Vamos, Joyce Couco a Jacek Przybylowicz.

A poslední titul?

Prokofjevova Popelka v choreografii Paula Chalmera, skvělého choreografa, ale i slavného tanečníka, který měl tu čest tančit s primabalerínami jako byly například Carla Fracci, Marcia Haydée, Birgit Keil, Natalia Makarova, Ekaterina Maximova, Eva Evdokimova, Lynn Seymour,  Susan Jaffe a Evelyne Desutter.

Popelka se bude hrát i pro děti odpoledne?

Ano, je to rodinné baletní představení. Popelka bude mít premiéru v květnu. A ještě bych chtěla zmínit jeden projekt – obnovenou premiéru Sněhurky v choreografii Igora Vejsady podle podle Witolda Borkowského. Premiéra bude v říjnu. A nakonec bych ještě v nové sezóně ráda vyprovokovala členy baletního souboru, aby se pokusili vytvořit vlastní taneční večer pro ostravské Multižánrové centrum Cooltour. Mělo by jít o jejich tvůrčí práci, která bude míst svého dramaturga a režiséra. Choreografické ateliéry, nebo chcete-li choreografické dílny, nejsou v tanečním světě ničím novým. Jsou skvělým nástrojem a příležitostí objevovat a vychovávat novou generaci choreografických talentů. Doufám, že se tanečníci tohoto nápadu neleknou.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.