Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Lídr skupiny Jeseter Jan Gajdica: Siddhártha je pro mě velké téma

Lídr skupiny Jeseter Jan Gajdica: Siddhártha je pro mě velké téma

13.4.2015 Hudba

Rockovou operu Siddhártha, která má vyjít v tomto roce na CD, psal několik let a podle svých slov se inspiroval i tvorbou skladatele Andrewa Lloyda Webbera a muzikálovou hudbou. Jan Gajdica je lídrem ostravské prog-rockové formace Jeseter, která se zhlédla v žánru, jenž je již skoro čtyřicet let na ústupu, a stále se jej drží. Deník Ostravan přináší rozhovor s matadorem zdejší rockové scény a nabízí exkluzivní ukázku z chystané albové novinky.

Zvětšit obrázek

Kytarista, skladatel a hudební pedagog Jan Gajdica.
Foto: Kristýna Trochtová

V jakém stadiu se nachází připravovaná rocková opera Siddhártha? Jak postupuje práce ve studiu?

Siddhártha se nachází už asi rok ve stadiu dokončovacích prací. Když jsem dělal naposledy rozhovor pro Ostravan, tak jsme měli těsně před natáčením. Během loňského roku jsme nahráli asi sedmdesát procent desky, pak jsme z toho ale museli utéct, neboť nám došly peníze a ještě jsme neměli tři věci hotové. To druhé už je splněno, to první nebude asi nikdy (smích). Takže pravděpodobně teď v dubnu budeme dokončovat tři skladby a věřím, že v roce 2015 už deska musí být na světě. Budete nové album opět vydávat vlastním nákladem?

Máme v plánu si ho nevydat vlastním nákladem a teoreticky (je to stále v jednání) by mělo vyjít pod hlavičkou jednoho významného progrockového labelu ve Francii.

Budou na desce hrát nějací zajímaví hosté?

Tam bude více zajímavých hostů než členů Jeseteru! Všichni to jsou naši kamarádi z filharmonie, z divadel, ze školy… Zkrátka muzikanti, kteří hrají 400 let (smích). Hrál tam jmenovitě třeba Jura Bosák, Daniel Tlolka, Luboš Konečný na pozoun, Vašek Grigor na trubku, Oskar Kraina, který hraje foukačku, a samozřejmě Pavla Míčková, která nazpívala vokály. Takže jak říkám, více zajímavých hostů než členů Jeseteru.

Jeseter odehrál spoustu koncertů, na kterých zazněly ukázky ze Siddhárthy. Plánujete nějaká vystoupení, kde album přehrajete v celém svém rozsahu?

Spousta jich nebyla, my jsme to letos odehráli dvakrát už ve skoro ucelené podobě, abychom si to oprášili. Je to trochu jako v muzikálovém divadle – třeba na Broadwayi se dělá takových šedesát sedmdesát před-představení, než proběhne premiéra, aby se to všechno vyšperkovalo a potom až třeba to pětašedesáté představení je premiérou… Lidé dnes už nemají zájem o žádné poloútvary. No, a jedna z těch předpremiér Siddhárty bude 22. dubna, kdy se budou otevírat nové podzemní prostory klubu Les. Bude tam pořad Paseka Petra Hrušky, Jeseter tam zahraje velkou část Siddhárthy a nakonec se uskuteční afterparty, která bude bude patřit kapele Zpocený voko.

Bude se album nějak zásadně lišit od předchozích počinů?

Já si myslím, že ano. Protože ty písně jsou kratší, ale zato jsou více „těhotné“ hudbou. Je tam méně sól, více se pracuje s textem, s detailem a jsou to takové kratší příběhy. Hudbu jsem dělal já a jednu píseň dělal Robert Hejduk. Velké životní události nenastaly, takže je to stále naše hudba. Píšu teď ale jinak, než jak jsem psal třeba Proměnu. Kratší věci, ale pro někoho možná výstižnější.

Takže tam nebude žádná dvacetiminutová suita?

Ne, nejdelší skladba má asi osm minut. Ale těch skladeb je snad dvanáct nebo třináct, což je v podstatě popové album. Akorát jsou propletené jedna s druhou, je to takové ucelené dílo.

Přirovnal bys nové skladby třeba k muzikálové tvorbě?

Ano, myslím si, že je to nejvíce ovlivněno právě touto tvorbou. Já mám své skladatelské favority už od patnácti let v Gentle Giant, Pink Floyd, Beatles, … Ale co v mém životě nastalo nového, byla práce s hudbou v divadle, hlavně poznání, s jakou důsledností se realizuje a jak se řeší detail. Muzikálová představení Andrewa L. Webbera, můžu zmínit třeba nejnovější Sunset Boulevard, jsou jedna velká krásná práce a já všechno po očku sleduji jako malé pětileté dítě a dívám se, jak se to dělá ve velkých produkcích. Takže ano, toto je pro mě osobně nejzásadnější ovlivnění.

Máte už jasnou vizi, jak bude album vypadat po vizuální stránce?

Máme jasnou vizi, protože léta spolupracujeme s výtvarníkem Ondřejem Zajícem z Jedličkova ústavu, který nám před rokem navrhl nějaké vizualizace Siddhárthy, jež už postupně uvolňujeme. U art-rockových desek by to mělo být tak, že je vizuální stránka vyvážená, takže už u Proměny jsem se snažil, aby to bylo jednotné – a teď nám stejný výtvarník dělá vizualizace pro Siddhárthu.

Proč zrovna téma Siddhárthy? Co pro tebe Siddhártha osobně znamená?

Na tuto otázku si odpovídám asi rok a půl – a pořád v tom nemám jasno. Možná i díky tomu je pro mě Siddhártha tak důležitý – že to není tak úplně jasné; že to není černé, ani bílé, ani z východu, ani ze západu, ani ze severu, ani z jihu. Je to téma jakoby někde uprostřed, téma velkého lidského hledání, které má sice začátek, ale nemá konec. Je to jako plynoucí řeka. Nechci se dostávat k otázce, jestli je to více západ, více východ, více buddhismus, či je to o ztrátách a nálezech, o přírodě, o životě, o lidech. Pro mě je to prostě velké téma. A to ostatní ať si v tom najde posluchač a především čtenář sám.

Kristýna Trochtová | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.