Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Do Českého Těšína se rád vracím, je to rodiště mého oblíbence Františka Vláčila, říká režisér Martin Šulík

Do Českého Těšína se rád vracím, je to rodiště mého oblíbence Františka Vláčila, říká režisér Martin Šulík

23.4.2015 Atd.

Jedna z největších regionálních přehlídek věnovaných filmovému umění Kino na hranici bude opět hostit Martina Šulíka. Známý slovenský tvůrce se do paměti diváků zapsal magickými opusy Záhrada nebo Krajinka. V Ostravě před deseti lety realizoval úspěšný snímek Sluneční stát.  V Českém Těšíně se letos Martin Šulík uvede jako spoluautor kolektivního multižánrového snímku Slovensko 2.0. Několik dní před zahájením přehlídky poskytl rozhovor deníku Ostravan.cz.

Zvětšit obrázek

Slovenský režisér Martin Šulík bude hostem Kina na hranici.
Foto: Archiv

Jak dalece jste obeznámen s filmovou přehlídkou Kino na hranici a na co nejraději vzpomínáte z minulých ročníků?

Do Těšínov – českého aj poľského – chodím veľmi rád. Je to rodisko môjho obľúbeného režiséra Františka Vláčila, v cieszinskom divadle sa nakrúcala Wajdova Zem zasľúbená. A samozrejme, počas festivalu  je to príležitosť stretnúť priateľov, vidieť zaujímavé filmy a rozprávať sa o nich. Zvlášť mám rád retrospektívy poľských, českých i slovenských tvorcov. Z odstupu času vnímam mnohé diela inak ako pred rokmi, fascinuje ma ich schopnosť mimovoľne dokumentovať okolitý svet. Toho roku sa teším na filmy Drahomíry Vihanovej a Stanislava Párnického.

Přijedete představit některý z vašich nových filmů? Na co se podle vás mohou diváci v Těšíně těšit především?

Na festival prídem ako jeden z desiatich režisérov filmu Slovensko 2.0. Producenti Zora Jaurová a Mátyas Prikler oslovili tvorcov rôznych generácii i rôznych žánrov, aby natočili desaťminútové filmy o premene Slovenska v posledných desaťročiach. Vznikol zaujímavý kaleidoskop príbehov, ktorý odráža nielen podobu Slovenska, ale aj tendencie v našej kinematografii. Medzi poviedkami nájdete hrané snímky, dokumenty i animovaný film –  klasické príbehy aj bláznivé experimenty.

Můžete aspoň ve stručnosti charakterizovat současnou slovenskou kinematografii?

V posledných siedmych rokoch sa situácia v slovenskej kinematografii výrazne zmenila. Zabezpečenie jej systematického financovania sa premietlo do kvantity i kvality slovenských filmov. Nástup strednej a mladej generácie filmárov vniesol do audiovizuálneho priestoru nové impulzy. Slovenské filmy sa objavili na svetových festivaloch (Dom, Líštičky, Môj pes Killer, Koza, Zamatoví teroristi, Ako sa varili dejiny) a niektoré z nich oslovili širšie vrstvy publika (Bathory, Pokoj v duši, Kandidát, 38, Všetky moje deti). Z tohoročnej produkcie sa mi páči film Ivana Ostrochovského Koza, príbeh boxera, ktorý sa zúčastnil olympiády v Atlante, ale teraz žije na okraji spoločnosti. Premiéru mal na Berlinale, premietali ho na festivaloch v Honkongu i Viľňuse, kde získal dve ceny.

Máte přehled o současné české kinematografii? Co byste případně svým kolegům na Slovensku z českých filmů doporučil?

Veľmi dobrý je film Petra Václava Cesta ven. Páčila sa mi aj Díra u Hanušovic Miroslava Krobota a koláž príbehov Gottland.

Máte nějaké poselství, které byste rád předal dnešním filmovým divákům?

Nech prídu do kina. Pod projektorom je najväčšia tma.

 

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.