Milan Bátor
Foto: František Tichý, Český rozhlas Ostrava
Hudba La Môme Piaf nesnese pozlátko. Doslova si žádá osobnost, která je nonkonformní, otevřená, která se dokáže radovat z maličkostí a prožít třeba celý život v jediném závratném okamžiku. A takovou bytostí je opavská rodačka Hana Fialová, která letos získala Thálii za roli Edith v muzikálu Národního divadla moravskoslezského Edith a Marlene.
Fialová patří k nepřehlédnutelným osobnostem Ostravy a její současné muzikálové role jsou jí šité na tělo. Status muzikálové hvězdy si získala i přesto, že se neobjevuje v bulváru a neholduje virtuálním statusům sociálních sítí.
Možná je tak přesvědčivá i proto, že si na nic nehraje, raději přespí ve spacáku na vandru, zajede do Francie k hrobu Piafky a navštíví byt, kde žila. Možná Fialová svým zpěvem čaruje i proto, že se nedokáže zbavit trémy, která její pěvecký projev zvnitřňuje. Křehkost i nezkrotnost ženského bytí a spontánní nefalšovaná upřímnost z ní tryskají jako žhavá láva.
Hana Fialová a Edith Piaf jsou z jednoho těsta a každý šanson, který návštěvníci koncertu vyslechli, se jim zařezal až do morku kostí, pálil v očích jako sůl a rozbouřil stojaté hladiny citů výkřikem touhy. Ať to byla La vie en rose, Mon Dieu, Padam Padam nebo tísnivá Les blouses blanches, Fialová v každém příběhu přesvědčila, souzněla, prostě Byla.
Jakub Žídek za klavírem během koncertu. (Foto: F. Tichý, ČRo Ostrava)
Její klavírní partner Jakub Žídek se v podobné roli téměř neobjevuje. I proto mne překvapilo, s jakou pohotovostí se hudební ředitel a dirigent operety NDM zhostil klavírního doprovodu a vytvořil svou dynamickou hrou ideální protiváhu k Fialové. Zaujalo mne, jak se Žídek vypořádal s orchestrálními party muzikálů Sunset Boulevard a Evita, kde bravurně osvědčil znalost partitur a rozezněl klavír v nápadité stylizaci.
Z koncertu Hany Fialové. (Foto: F. Tichý, Český rozhlas Ostrava)
Fialová vysekla nesmrtelné zpěvačce báječnou poklonu a posluchačům nezbylo, než se poklonit také jí. Studio Českého rozhlasu Ostrava praskalo ve švech a Hana Fialová už jen rozdávala zářivé úsměvy a podpisy. Ať žije legenda!
Nebylo by špatné, kdyby se ostravská hvězda v podobných recitálech objevila častěji. Domnívám se, že je schopna předat svým zpěvem tolik lásky, kolik je zapotřebí. A to je velmi vzácný dar.