Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Jan Horák: Festival NORMA je určen těm, kteří navštěvují jak galerie, tak hlediště divadel

Jan Horák: Festival NORMA je určen těm, kteří navštěvují jak galerie, tak hlediště divadel

10.11.2015 Divadlo

Ostrava na konci tohoto týdne zažije první ročník nového divadelního festivalu NORMA 2015, který připravuje pražské Studiu Hrdinů ve spolupráci s ostravskou platformou pro současné umění PLATO. Deník Ostravan.cz si o dvoudenní akci povídal s uměleckým ředitelem Studia Hrdinů a zároveň dramaturgem nového ostravského festivalu Janem Horákem.

Zvětšit obrázek

Dramaturg festivalu Norma Jan Horák.
Foto: Studio Hrdinů Praha

Jakými slovy byste popsal základní ideu festivalu NORMA?

Festival NORMA se zaměřuje na přesahy divadla a výtvarného umění, respektive na střetávání a vzájemné ovlivňování výtvarna a divadla. To všechno na bázi autorského přístupu k divadlu a výtvarnému umění, a to i v rámci pohybového divadla.

Festival proběhne v industriální zástavbě v prostorách bývalého dolu, koksovny a vysokých pecí v tzv. Dolní oblasti Vítkovic. Počítali jste s tímto prostředím už při samotném procesu přípravy jednotlivých projektů a představení?

Ne, ale většinu vybraných projektů je zde relativně snadné realizovat, je to i zajímavá výzva. Vlastně se dá říci, že se dají v takovém prostředí realizovat snadněji než v klasickém divadelním sále.

Divadelních festivalů různého druhu je v České republice hodně a například přímo v místě, kde proběhne letošní NORMA, se v Ostravě každoročně koná festival Dream Factory. V čem se NORMA od těch ostatních přehlídek odlišuje?

Dream Factory je důležitý festival který do Ostravy přiváží nejvýraznější převážně činoherní představení z celé republiky. NORMA je specifická ve svém zaměření na autorské divadlo a výtvarné umění v jejich vzájemné propojenosti. Je také více otevřená různým experimentům, není to sázka na jistotu.

Určitě znáte jednotlivé projekty, které budou v rámci NORMY představeny. Na který byste rád upozornil, a proč?

NORMA proběhne ve dvou dnech a každý ten den je třeba vnímat jako dramaturgický celek. Jednotlivé projekty lze samozřejmě vnímat samostatně, ale považuji za ideální, aby divák přišel na celý den a absolvoval všechna představení v celku. Vím, že se to někomu může zdát příliš náročné, ale myslím si, že takto si každý odnese nejvíce. Těžko tedy vyzdvihnout nějaký jednotlivý projekt, ale když to tedy chcete, tak doporučuji páteční večerní představení Artura Žmijewského a Igora Stokwisevského z Polska s názvem Mše. To je v jejich domovské zemi vnímáno jako velmi kontroverzní představení, ve kterém jsou napadány některé náboženské problémy a politické a společenské souvislosti uvnitř polské současné veřejnosti. Pokud mám správné informace, tak speciálně pro festival NORMA navíc autoři upravují text tak, aby reagoval na výsledek posledních parlamentních voleb v Polsku. Zdůrazňuji ovšem, že se formálně jedná o sice stylizovanou, ale skutečnou mši.

Často se v rozhovorech o divadle dostávám do stejné situace, ve které se nelze vyhnout problému dopadu takto aktuálních inscenací na ty, kteří jsou adresáty z řad politických reprezentací, protože ti, kterým je třeba i kritika přímo určena, do hlediště téměř nikdy nepřijdou…

Jsem přesvědčený, že i tak to má smysl. Umění prostě tuto roli má a myslím si, že ji i dlouhodobě plní. Samozřejmě, že ani tento festival ani některý jiný zjednodušeně nezmění okamžitě současné politické myšlení. Debatu spíše rozvíří nějaké provokační projekty typu červených trenýrek skupiny ZTOHOVEN na pražském Hradě. Vím, že skupina ochotná naslouchat takovému v podstatě minoritnímu umění, jaké představíme na festivalu NORMA, není příliš početná. Takže širokou veřejnost to určitě neovlivní, ale i tak to má svůj význam. Protože to může oslovit mladé lidi, kteří jsou přirozeně více hledačští a otevření ve vnímání.

Když se vrátíme ke kontextu českého divadla, jak vnímáte dnes vývoj výtvarné složky inscenací, nebo alespoň práci s ní?

Tak to je samozřejmě individuální, ale řekl bych, že stále ještě převládá jakási rutina a výtvarné možnosti divadla nejsou dostatečně využívány. Ale na druhou stranu zase existují divadla, která se výtvarné složce důsledně se svojí vlastní poetikou věnují.

Je výtvarná složka inscenací to, na co se festival NORMA především zaměřuje?

Je to součást základní myšlenky festivalu. Výtvarnou složku lze vnímat šířeji, letošní Norma se zaměřuje na vzájemné působení výtvarna a divadla v konceptuální poloze. Konceptuální umění bývá kritizováno pro svůj odklon od klasických technik a přílišnou obsahově formální rozvolněnost. To jsou ale hodnoty, které především divadlo a divadelnost mohou posunout dál.

Takže jak byste odpověděl na otázku, zdali je NORMA určena především návštěvníkům divadelních sálů, nebo spíše návštěvníkům galerií a výstavních síní?

Myslím si, že je určena oběma skupinám, ale domnívám se, že otevřenější a připravenější vůči dramaturgii Normy budou možná více návštěvníci galerií než návštěvníci divadel.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.