Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Tento typ baletu ještě Ostrava neviděla, říká Lenka Dřímalová o inscenaci Chaplin

Tento typ baletu ještě Ostrava neviděla, říká Lenka Dřímalová o inscenaci Chaplin

16.11.2015 Divadlo

Moderní doba, Zlaté opojení, Diktátor. To jsou slavné filmy proslulého komika a filmového režiséra Charlese Chaplina. Přestože vznikly před více jak půl stoletím, pořád jsou nadčasové. Nyní si král komiků podmaní také ostravské divadlo, které se ve čtvrtek 19. listopadu dočká premiéry taneční inscenace Chaplin v choreografii Maria Schrödera. Lenka Dřímalová, šéfka baletu v Národním divadle moravskoslezském, přibližuje genezi vzniku jedinečného konceptu a mimo jiné prozrazuje, jak si inscenátoři poradili se šlehačkovými bitvami, známými z němých grotesek.

Zvětšit obrázek

Šéfka baletu Národního divadla moravskoslezského Lenka Dřímalová.
Foto: Jana Hálová

Pozvala jste do Ostravy jednoho z největších německých choreografů Maria Schrödera. To byl Vás nápad, uvést v Ostravě jeho balet Chaplin? Co vás k tomu přimělo?

Ano, uvést Chaplina v Ostravě byl můj nápad. Je to jiný typ baletu, než jaký se na zdejší scéně doposud uváděl. Mario Schröder patří v Německu k velmi uznávaným choreografům současnosti. Co se týká tanečního divadla a taneční scény, Německo bylo vždy zemí, která dávala příležitost pro autorskou tvorbu a hledala nové cesty v baletu. V tomto ohledu je dále než my. To platí i pro dramaturgii dnešních kamenných divadel.

Chaplin tedy nebude klasickým baletem, ale tanečním experimentem?

Chaplin bude tanečním divadlem. Bude vyprávět skutečný příběh, opravdovou story. Jeho základem je současný balet, postavený na dobré klasické technice.

A Mario Schröder z něj vytvoří aktuální podobenství?

S tak výjimečným tvůrcem jako je Mario Schröder se zdejší soubor ještě nepotkal. Taneční divadlo je pojem, zejména v Německu, kde existuje jeho silná tradice. Stačí zmínit jména jako Kurt Jooss, Pina Bausch, Tanz Theater, Palucca Schule. Z této tradice vychází také Mario Schröder. Nepovažuje se přitom za představitele německého tanečního divadla. On to vidí tak, že v této linii pokračuje a rozšiřuje ji o moderní prvky.

Jak si to máme vyložit?

V případě, že použije klasickou baletní figuru, jako je třeba arabesque, musí v tom okamžiku něco znamenat. Musí za ní být skryta emoce, pocit odpovídající danému vyjádření. Jenom krásný pohyb ho nezajímá, musí mít myšlenku. Zajímá se o emocionální změnu stavu.

S německou taneční scénou jste v intenzivním kontaktu?

Do Německa jezdím na premiéry a komunikuji s tamějšími choreografy. S Mariem Schröderem jsme v kontaktu asi osm let, ještě od brněnských aktivit Tanz Brücke. Mario je workoholik, vím, že se na něj mohu spolehnout, že plní slovo.

Jak byl přijat Chaplin v Německu?

Byl vyprodaný, měl obrovský úspěch. Podpořila jej i Geraldina Chaplinová. Německá kritika o něm psala superlativy. Vím, že se Chaplin stal nejdůležitějším z děl Maria Schrödera.

Mate ráda Chaplinovy filmy? Ovlivnily toto představení?

Ano, mám, ale smyslem našeho představení bude především přesah. I když Chaplin, jako takový už je minulost, řada věcí se opakuje, jsou aktuální. Můžeme v nich najít společný kontext. Nejde o to vyprávět životopisný příběh, ale najít se v něm, uvědomit si paralelu té doby s naší dobou.

Chaplin je světoznámá, ikonická postava. Jasně rozeznatelná je už jen jeho silueta. Není to pro divadelní představení příliš transparentní, divácky vděčná záležitost?

Budete se asi divit, ale mladí Chaplina moc neznají. Když jsme dělali rozhovory s našimi tanečníky, kteří mají 19 nebo 20 let, tak se o něj nijak zvlášť nezajímali, teprve na základě přípravy baletu si o Chaplinovi začali hledat další informace. Hodně lidí mi pak říkalo, že netušili, jak byl Chaplin geniální.

Chaplin byl králem němé grotesky. Pro tento žánr jsou typické například dortové bitvy se spoustou šlehačky, jak si s tím poradíte?

Šlehačku ani dorty nepoužijeme. Učíme se pracovat s holicí pěnou a sháníme ji v malých tubách. Učíme se s ní zacházet a může to být i nebezpečné. Inscenace se bude uvádět bez přestávky, takže si nemůžeme dovolit na jevišti během vystoupení uklízet. Musíme po sobě házet pěnou tak, aby neulpěla na podlaze, protože by se mohl stát úraz.

Chaplin to neměl mimo filmové plátno jednoduché, jeho život byl v podstatě tragický, vyhnete se tomu?

Určitě ne, součástí našeho příběhu budou i nelichotivé kapitoly z jeho života.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.