Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Ostrava je podle Němců úspěšnější než Porúří, říká Vladimír Šmehlík, dramaturg festivalu Ostrau de Kulturpunkt

Ostrava je podle Němců úspěšnější než Porúří, říká Vladimír Šmehlík, dramaturg festivalu Ostrau de Kulturpunkt

31.3.2016 Atd.

Ostrau der Kulturpunkt, festival česko-německé kultury, láká už šestým rokem na filmové projekce i živou literaturu. Klub Atlantik se tak společně s Minikinem stane od 13. do 20. dubna oázou germanistů a všech příznivců ochotných povznést se přes jazykovou bariéru. Koneckonců německá menšina měla své zázemí v Ostravě již dlouho před válkou. Organizátor a dramaturg přehlídky Vladimír Šmehlík přibližuje v rozhovoru pro Ostravan.cz program festivalu, na kterém nebude chybět třeba tvorba kultovního režiséra Rosy von Praunheima, výprava do ostravských ulic, hudba zběsilého Nicka Cavea či Die Toten Hosen a také literární happening s tvorbou Ericha Kästnera.

Zvětšit obrázek

Vladimír Šmehlík je dramaturgem festivalu Ostrau de Kulturpunkt.
Foto: Archiv V. Šmehlíka

Ostrau der Kulturpunkt vzešel z jednoho nápadu proneseného v hospodě, přesto není úplně lidový, jak by se mohlo zdát. Co bys z jeho programu nejvíce vyzdvihnul?

Pro veřejnost mohou být nejzajímavější naše filmové projekce. V nabídce máme snímky, které jsou mimo běžnou filmovou distribuci…

Na zahájení 13. března bude v Atlantiku k vidění jen pár let starý snímek slavného Rosy von Praunheima, který stál v Německu u zrodu postmoderní vlny kinematografie. Také se stal průkopníkem v oblasti gay a lesbického hnutí. Na co se diváci mohou připravit?

V zahajovací den festivalu budeme promítat film Můj svět je disco o generačním konfliktu otce a syna. Florian se nechce učit jezdit na mopedu, radši by klavír. A vůbec nejradši se spolu s mámou navléknou do blýskavých kostýmů a paří na hity Christiana Steiffena, dvouhlasně si notujíce Sním, sním, o styku pohlavním… To jeho otce, macho trenéra skoků do vody příliš netěší a Florian se svěřuje mámě se strachem, že ho táta nemá rád… Otec i syn se uzavírají do světa svých fantazií. Na scéně se objevuje sličný skokan Radu, kvůli kterému by každý obhroublý nemotorný puberťák překonal strach z vysoké věže nad bazeném. Flori musí najít rovnováhu mezi svými kouzelnými sny a realitou.

Film bude zastoupen i na projekcích v Minikině, kde se mimo jiné objeví dokument o hudební scéně ze Západního Berlína, ve kterém účinkují například Nick Cave, Die Toten Hosen, Nena a další, takže to bude pekelná jízda, protože, kdo nezažil tato divoká léta, ví aspoň, jak řádil Nick Cave na Colours of Ostrava, když tady přijel s projektem Grinderman. Jak to ale bude s literární sekcí Kulturpunktu?

Náš festival je určený především pro němčináře a germanisty, které se jazyku systematicky věnují. Máme tady odborně zaměřené přednášky a prezentace z oblasti literatury. Pro veřejnost by mohla být nejvděčnější přednáška Literatura na pochodu, která se chystá na 14. dubna. Její podtitul zní Lyrická domácí lékárna doktora Ericha Kästnera. Hodinový literární happening vytvoří studenti katedry germanistiky Filozofické fakulty OU pod vedením Ireny Šebestové. Reální ulice a Masarykovo náměstí se pod jejich taktovkou promění v rajón plný německé literatury.

Kromě filmu nebo přednášek ale nabízíte taky špacírování ostravskými ulicemi po takzvaných Stolpersteinech, tedy pamětních kamenech zasazených v chodnících na památku těch, kteří tragicky zemřeli. Jak to bude vypadat?

Ano, procházka Po stopách zmizelých připomene oběti holokaustu. Stolpersteiny jsou kameny, které se pokládají před dům, z něhož byl dotyčný člověk nacisty deportován do koncentračního tábora a tam zavražděn. V centru Ostravy se jich nachází zatím přes padesát. Procházku zahájím společně s Lenkou Kocierzovou na Nádražní ulici č. 3 naproti Ostravice-Textilie. Na základě poznatků paní Libuše Salomonovičové projdeme kolem většiny těchto „kamenů“ připomínajících naše zmizelé sousedy. Připomeneme si židovskou spisovatelku Ilse Weberovou, synagogu na Zeyerově ulici, tragicky zahynulou rodinu režiséra Reisze a další jména.

Každoročně přivážíte zajímavé hosty, na koho se dostane letos?

Na slavnostní zahájení festivalu 13. dubna v 17 hodin přijedou spisovatelka Olga Pek, redaktorka Psího vína, a německá básnířka a překladatelka Lena Dorn. Představí Displej.eu, což je platforma pro současnou poezii z České republiky, Německa a Slovenska, kterou spravují literární časopisy Psí víno (Praha) a Randnummer (Berlín/Hamburk). Hudebně je doprovodí Sylvie Bee. Na 18. dubna pak máme připravenou multimediální přednášku Německý a rakouský film. Hosty budou lektoři katedry germanistiky Marco Winkler (DAAD) a Nikos Kahovec (OeAD) a budou referovat o vývoji německé a rakouské kinematografie za poslední dekádu.

Festival se koná už šestým rokem, jaké na něj jsou ohlasy?

Dobré ohlasy máme na různé spisovatele, kteří Ostravu díky festivalu Der Kulturpunkt navštívili. Například Jan Faktor, Matthias Schamp nebo Martin Becker. Letos to bude právě spisovatelka a básnířka Olga Pek za doprovodu Leny Dorn.

Jak vzniká náplň festivalu a kdo se na ni ještě podílí?

Spolupracuji s kolegy s obou univerzit, kteří dodávají odborné programy, s Goethe institutem uvádíme filmy, většinou čerpáme z nabídky Das Filmfestu. Vycházíme z toho, že německá kultura tady není téměř nijak zastoupena, kromě některých divadelních her. Velkou pomocí je pro nás spolupráce obou ostravských univerzit. Katedra germanistiky Filozofické fakulty i germanisté z Vysoké školy báňské se začali na programu podílet, připojilo se Národní divadlo moravskoslezské, postupně se tak rozvinula literární, filmová i divadelní sekce. Loni jsme tady měli vydařenou spolupráci s partnerským zemským hlavním městem Drážďany, hostili jsme drážďanskou delegaci a dokonce přijel německý velvyslanec.

Setkali jste se během festivalové historie i s negativními ohlasy?

Měli jsme trošku problém s názvem festivalu, kde se objevuje slovo Ostrau. Ale stojíme si za touto německou verzí jména Ostravy. Je to zdůvodnitelné, protože my také neříkáme, že jedem do Nürnberg nebo do Dresden, ale jedeme do Norimberku nebo do Drážďan. Dokonce v Olomouci se dělají OlmützTage. Praha je běžně nazývána Prag. Proč bychom tedy nemohli použít název Ostrau, ale vadí to především starší generaci.

Němečtí hosté mají k Ostravě blízko? Oslovuje je?

Baví je Ostrava jako město, líbí se jim historické vazby, vůbec ostravská kultura a právě její německá větev, která tady vždycky měla své místo, byť jsou tyto vztahy zvláště pro starší lidi zatíženy traumatem II. světové války. Dva roky po sobě jsme měli hosty, kteří přijeli úplně náhodou z Porúří. Matthias Schamp z Bochumi a Martin Becker, kteří začali Ostravu sledovat soustavněji a dokonce ji navštívili také soukromě. Měli pocit, že tady jsou skoro doma. Říkají, že my jsme v přestavbě bývalých průmyslových prostor o něco úspěšnější, protože celé Porúří je na tom v současnosti ekonomicky mnohem hůře než Ostravsko. Mají vyšší nezaměstnanost a další problematické jevy s tím spojené. Říkají, že Ostrava se u nich sice částečně inspirovala, ale je na tom lépe. My máme více zahraničních investic a vyvíjíme se dynamičtěji. Co oni dokázali za 40 let, to se u nás stihlo za podstatně kratší dobu.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.