Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Balet Sen noci svatojánské je plný erotiky, barev a skvělých tanečních výkonů

Balet Sen noci svatojánské je plný erotiky, barev a skvělých tanečních výkonů

6.5.2016 Divadlo

Baletní soubor Národního divadla moravskoslezského k letošnímu 400. výročí Shakespearova úmrtí připravil premiéru baletní komedie na hudbu Felixe Mendelsohna- Bartholdyho Sen noci svatojánské v choreografii a režii světoznámého choreografa Youriho Vámose. Hudebního nastudování a zároveň dirigentské taktovky se na čtvrteční premiéře ujal Ondřej Vrabec. Scénu navrhl Pavol Andraško, kostýmy jsou z dílny Anny Kotek a světelný design vytvořil Klaus Günter Gärditz.

Zvětšit obrázek

Z nové baletní inscenace Sen noci svatojánské.
Foto: Martin Popelář

Vámosův výklad Shakespearova Snu noci svatojánské vychází z živočišnosti člověka, z jeho tělesnosti a sexuality. V kontrastu s romantickou hudbou Mendelsohna-Bartholdyho je Sen ve Vámosově režii a choreografii plný erotiky, vtipného a vkusného humoru, a hlavně oslavou štěstí vyplývajícího ze vzájemného zalíbení.

Nebyl by to však Youri Vámos, aby zůstal jen u prostého jednoplánového tanečního představení. Děj posouvá do současnosti a navíc místně určuje do Ostravy. Ve druhé polovině inscenace se dokonce dostává na dnes již nechvalně proslavenou Stodolní ulici – žena v kostýmu s ruskými prvky je mužskou postavou v kostýmu psa odnesena do skrytého prostoru za zástěnou, aby vyšla ven s lascivním gestem jednoznačně oznamujícím, co se za zástěnou dělo, a poté se nechtěně otráví jedovatou muchomůrkou. Výklad této scény ponechává choreograf a režisér na divácích.

Známý Shakespearův příběh o záměně milenců, ke které dojde v důsledku hravosti nadpřirozených sil, a o prolínání světa bohů a světa lidí je zde až na nepatrné posuny v jednotlivých situacích téměř zachován. Tak je například postava skřítka Puka zdvojena a na scéně se pohybují nezbední skřítci dva, v týmu herců najdeme místo lva psa.

SEN_2

Olga Borisová Pračiková jako Titanie. (Foto: Tamara Černá SofiG)

Kostýmy jasně oddělují svět nadpřirozených sil a svět lidí – elfové a víly a božský pár Oberon a Titanie jsou oblečeni do pohádkových třpytících se přiléhavých oděvů zdůrazňujících tělesné křivky, svět Thesea a Hippolity a mileneckých párů Hely, Hermie, Lysandra a Demetria spolu se sborem svatebních hostů je oblečen do současných oděvů pastelových barev. Prolínání obou světů je scénograficky řešeno spouštěnými a vzhůru vytahovanými závěsy temně modrých a zářivě zelených barev s rostlinnými prvky, nechybí velké tropické květy ani blikání světýlek či tajemná mlha. Celek je vskutku velkou a kouzelnou pastvou pro oči.

Inscenaci jako takové ovšem dominují taneční výkony. Choreografie důsledně vycházející z hudby je neuvěřitelně detailní, téměř na každou dobu či notu je zde v baletní partituře odpovídající taneční prvek. Nesmírně fyzicky, esteticky i výrazově náročný taneční projev zvládají všichni tanečníci na výbornou.

SEN_3

Giordano Bozza (Puk) a Sergio Méndez Romero jako Robin. (Foto: Tamara Černá SofiG)

Premiérovému představení dominoval Stefano Pietragella v roli Oberona. Mužný zjev, dokonalé taneční gesto a procítěný výraz tanečníka si několikrát řekl o potlesk na otevřené scéně. Představitelka Titanie Olga Borisová-Pračíková dojala publikum v tanečním čísle plném pohybové poezie a lyriky ve scéně zakletí Titanie, hudebně podtržené nádherným violoncellovým sólem.

Další vrcholné taneční i herecké výkony předvedli Giordano Bozza jako Puk a Sergio Méndez Romero coby Robin. Stejně tak je nutné vyzdvihnout Chiaru Lo Piprao jako Helenu, Brigitu Pereira Neves v roli Hermie, Kokiho Nishioku jak Lysandra a Macbetha Konstantina Kaněru v roli Demetria. Výborný byl i Stéphane Aubry ztvárňující Klubka a Osla.

Orchestr pod vedením Ondřeje Vrabce zněl plně a barevně, majestátně i něžně lyricky. Publikum si vychutnalo proslavený Mendelsohnův Taneční pochod, ale i krásně dynamickou a zároveň tklivou 2. větu Symfonie č. 4 A dur ve scéně Heleny a jejího zármutku. Uznání však patří všem hudebním číslům a zejména všem sólovým partům.

Balet Sen noci svatojánské je divácky mimořádně vděčným tanečním divadlem a důstojným příspěvkem baletu Národního divadla moravskoslezského k shakespearovskému výročí.

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.