Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Se skladatelem Edvardem Schiffauerem na pár slov před premiérou dětské operky Zob, zob, Zoban!!!

Se skladatelem Edvardem Schiffauerem na pár slov před premiérou dětské operky Zob, zob, Zoban!!!

19.9.2017 Divadlo

Dětskou operku s původním názvem Vrať nám, ptáku, hastrmana napsali skladatel Edvard Schiffauer a spisovatel Ivan Binar v roce 1972 v prostředí velmi netypickém. Bylo jím vězení na Borech, kde si oba odpykávali nepodmíněné tresty za divadelní satiru. Národní divadlo moravskoslezské uvede nové nastudování tohoto díla pod názvem Zob, zob, Zoban!!!, a to 24. září ve foyeru Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě. O vzniku a osudech díla vypráví skladatel Edvard Schiffauer.

Zvětšit obrázek

Edvard Schiffauer spolu se skladatelkou Michaelou Dvořákovou.
Foto: Jiří Dobrý

Půlkulaté narozeniny jsi nedávno oslavil v opavském KUPÉ s řadou hostů. Co všechno ti udělalo radost?

Nebyla to jen hudba, ale především nádherně opravená a upravená nádražní vodárenská věž, ochota pana Peringera i těch ostatních při přípravě, a pak fantastické výkony cimbalisty Dana Skály i zpěvačky Barbory Baranové. Jejich provedení Židovských písní bylo doslova úchvatné. A velikánskou radost jsem měl z ohlasů návštěvníků po zhlédnutí čtyř úryvků z poslední operky Brenpatija.

Proč právě Brenpartija sklidila takový ohlas?

Zřejmě posluchače zaujala – námět, provedení a snad i hudba.

Hovor s tebou často protíná tvůj osobitý humor, který chápou jen prozíraví. Ten máš v sobě odmalička?

Ale já jsem neurvalý a zatrpklý. Naštěstí ti prozíraví mne chápou …

K tvému jubileu Národní divadlo moravskoslezské uvede 24. září dětskou operku Zob, zob, Zoban!!!, kterou si pamatuju pod drzejším názvem Vrať nám, ptáku, Hastrmana! Proč došlo k změně názvu?

Václav Klemens, který režíroval také loňskou inscenaci, mi doporučil, ať se na nic neptám, že to bude všechno jinak. Tak se neptám, jsem zvědav a opravdově se těším.

Tvá skladba má poměrně unikátní okolnosti vzniku. Celou jsi ji vymyslel ve vězení na Borech, kam tě komunisté v roce 1972 zavřeli za divadelní pošklebování se okupantům. Dalo se to přežít?

Souhlasím s všeobecným tvrzením, že trest do jednoho roku je bez následků přežitelný.

Vzpomeneš si ještě, jak tě v tom vězeňském marasmu napadlo myslet na operu? Kdy se v tobě objevil impuls napsat ve vězení dětskou operu?

Při dvojím asi dvacetivteřinovém setkání s Ivanem Binarem vždy v neděli ve frontě na snídani a pak na oběd. Rozhodli jsme se napsat pro děti, jak dobro zvítězí nad zlem.

Hlavní role jsou v operce svěřeny dětem. Měl jsi v té době děti?

V té době jsem ženu ani děti neměl, byla jen touha.

Hudba operky je hravá, ale přesto dost rafinovaná. Kdybys měl děti, psal bys možná jednodušeji…

V té době jsem měl za sebou deset let učení a vedl jsem dětský sbor, pro který jsem psal – většinou na Ivanovy texty.

Na co jsi vlastně ve vězení komponoval? Partituru ti, předpokládám, bachaři nedali…

Všechno zůstávalo v hlavě, na proces zapamatovat si bylo dost prostoru. Jen pár posledních notových zápisků se podařilo přenést díky nepolitickému vězni, který se mnou z vězení vycházel.

Hudba k tomuto dílu ti zrála pouze v hlavě, nemohl sis nic ověřit u nástroje. Když vás s Ivanem pustili, pustil ses do nějakých úprav?

Dali jsme dohromady to, co nám v hlavě zůstalo, jen jsme dopsali podstatnou část třetího dějství. A samozřejmě jsem vypracoval partituru.

Přibližme čtenářům děj operky. Začíná uvedením postav z různých pohádek, řeč je o Palečkovi, rytířích, domečku na kuří noze… Děti zpívají různá říkadla a vyvolají i hastramana Luciána. To je zvláštní chlapík. Nechová se jako typický Hastrman…

Neumím porovnat, neznám jiného hastrmana. Ten náš je prostě hastrman, který si rád hraje s dětmi.

Luciána unese zlý pták Zoban přesto, že je neškodný: má rád kysané zelí, které má v hrníčcích místo dušiček. Myslíš, že zloba je léčitelná?

Myslím, že každý zlý správným podnětem už zlým být nemusí.

A když ten podnět nepřijde, co zbývá potom?

Jsem optimista – přijde. Pak ale záleží, jestli padne na úrodnou půdu.

Nejsi Lucián ty sám?

Lucián má baňatý nos, pentle na klobouku, mokrý levý šos. A ve svých hrnečkách má marmeládu, čalamádu a kdybyste chtěli, taky kysané zelí.

Máš rád kysané zelí?

Moc!

Takže ty jsi Lucián! Tušil jsem to. Neboj, děti Ostravan číst nebudou, ty přijdou raději na pohádku. Jak to všechno skončí?

Operka končí vyhlídkovým letem – děti letí domů – zítra přeci jdou do školy, tak ať ráno vstanou – nashledanou!

Operka musela čekat déle než třicet let v šuplíku. Kdo se podílel na jejím vzkříšení?

Vytažení ze šuplíku je zásluha tehdejší vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru paní Fleglové. Její provedení s činoherními dětmi bylo pro nás doslova zázrakem. Stejný zázrak se pak udál, když po zhlédnutí tohoto představení operku nacvičila pěvecky dokonale s Operním studiem Národního divadla moravskoslezského Lenka Živocká.

Pustíš se ještě někdy do skládání opery? Pokud vím, naposledy jsi měl rozpracovaný violoncellový koncert…

Koncert je stále rozpracovaný, ale už několik let dávám do hlavy nápady na takovou operku – oratorium na krásný text Tomáše Vůjtka.

O čem to bude?

O Máchově Márince.

Premiéra hodinové operky pro děti Zob, zob, Zoban!!! se uskuteční v neděli 24. září 2017 ve foyer Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě. Reprízy budou 7. a 22. prosince 2017.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.